Spolek Malostranský hřbitov pořádá u příležitosti 230. výročí premiéry opery Don Giovanni komentovanou vycházku po stopách významných hudebníků Mozartovy generace, kteří jsou pohřbeni na Malostranském hřbitově. Ko Připomenuti budou zejména Mozartovi pražští hostitelé a majitelé usedlosti Bertramka, manželé Josefína a František Xaver Duškovi. Nezapomeneme ani na Jana Křtitele Kuchaře, cembalistu, jehož Mozart velmi uznával, Jana Nepomuka Vitáska, ředitele varhanické školy, který pořádal benefice ve prospěch osiřelých Mozartových synů, hornistu Giovanniho Punta, o němž mistr prohlásil, že "fouká nádherně", či komponistu Jana Václava Tomáška, který se právě po premiéře Dona Giovanniho rozhodl pro hudební dráhu. Průvodcem bude předsedkyně Spolku Alena Lehnerová.

Operu Don Giovanni, která měla premiéru 29. října 1787 v Nosticově (dnešním Stavovském) divadle v Praze, Mozart dokončil až za svého pobytu u manželů Duškových na Bertramce, premiéru opery pak i sám dirigoval. Autorem libreta s původním názvem  "Potrestání prostopášníka aneb Don Giovanni" je Lorenzo da Ponte. Námětem světoznámé opery je život a smrt svůdníka, známého v literatuře také jako Don Juan. Podle kritiků a mnoha milovníků oper jde o jednu z vůbec nejlepších oper, které kdy byly složeny.

Vstup na všechny akce Spolku je zdarma. Rezervace není nutná. Hřbitov lze fotografovat bez omezení.

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze na Smíchově pořádají u příležitosti 230. výročí premiéry opery Don Giovanni přednášku o významných hudebnících Mozartovy generace, kteří jsou pohřbeni na Malostranském hřbitově. Komponovaná přednáška se uskuteční v pondělí 16. října od 17 hodin v pobočce městské knihovny na Smíchově (Nám. 14. října 15, Praha 5). Připomenuti budou zejména Mozartovi pražští hostitelé a majitelé usedlosti Bertramka, manželé Josefína a František Xaver Duškovi. Nezapomeneme ani na Jana Křtitele Kuchaře, cembalistu, jehož Mozart velmi uznával, Jana Nepomuka Vitáska, ředitele varhanické školy, který pořádal benefice ve prospěch osiřelých Mozartových synů, hornistu Giovanniho Punta, o němž mistr prohlásil, že "fouká nádherně", či komponistu Jana Václava Tomáška, který se právě po premiéře Dona Giovanniho rozhodl pro hudební dráhu. Přednášejícími budou předsedkyně Spolku Alena Lehnerová a autorka rozsáhlé publikace o Malostranském hřbitově Gabriela Kalinová.

Operu Don Giovanni, která měla premiéru 29. října 1787 v Nosticově (dnešním Stavovském) divadle v Praze, Mozart dokončil až za svého pobytu u manželů Duškových na Bertramce, premiéru opery pak i sám dirigoval. Autorem libreta s původním názvem  "Potrestání prostopášníka aneb Don Giovanni" je Lorenzo da Ponte. Námětem světoznámé opery je život a smrt svůdníka, známého v literatuře také jako Don Juan. Podle kritiků a mnoha milovníků oper jde o jednu z vůbec nejlepších oper, které kdy byly složeny.

Na přednášku naváže komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově, která se uskuteční v neděli 29.  října od 14 hodin.

Vstup na všechny akce Spolku je zdarma. Rezervace není nutná. Hřbitov lze fotografovat bez omezení.

Zveme na komentovanou vycházku s Gabrielou Kalinovou, autorkou rozsáhlé publikace o MH. Vstup je zdarma a bez rezervace. Focení hřbitova není omezeno.

Komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově s předsedkyní Spolku Alenou Lehnerovou.

Slavnosti „Zažít město jinak“ už od roku 2006 sbližují sousedy a oživují veřejný prostor mnoha měst. Principem této akce je dát lidem možnost alespoň na jeden den přeměnit své okolí, svoji ulici, dle vlastních představ a své fantazie vytvořit program „své slavnosti“.

Letošní ročník proběhne v sobotu 16. září 2017 a symbolicky ve stejný den od poledne do večera se bude konat i Sousedská sešlost v parku před Komunitním centrem Prádelna v Holečkově ulici, které se bude na akci spolupodílet.

Srdečně zveme na další komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově. Průvodkyní nám bude členka výboru spolku a autorka rozsáhlé publikace o MH Gabriela Kalinová. Vstup je, jako vždy, zdarma, rezervace netřeba. Těšíme se na Vás!

S předsedkyní Spolku Malostranský hřbitov Alenou Lehnerovou.

Svatojánské muzeum a Mikroregion Nepomucko ve spolupráci se spolkem Malostranský hřbitov pořádají v sobotu 1. 7. 2017 od 14:00 hodin ve Svatojánském muzeu Nepomuk, Přesanické náměstí 1 přednášku na téma „Svatý Jan Nepomucký, jeho kult a protagonisté tohoto kultu na Malostranském hřbitově v Praze“. Příspěvek se bude zabývat nejprve místy a osobami, spojenými se životem Jana z Pomuku. Další pozornost bude věnována jeho posmrtným osudům, počátkům jeho kultu, jeho beatifikaci a svatořečení. Součástí prezentace bude krátký přehled kultovních míst u nás, v ostatních evropských zemích i v zámoří. Krátká zmínka bude věnována také hudebnímu doprovodu svatojánských slavností pod Karlovým mostem (Musica Navalis). 

Další z přednášek z cyklu o historických hřbitovech a kryptách se opět uskutení v Městské knihovně v Praze na Smíchově (Náměstí 14. října 15, Praha 5). Přednášející: PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D., kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu a Mgr. Jan Štěpánek, doktorand Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy

Anotace: Historie kaple Všech svatých na Pražském hradě sahá až do 12. století, kdy byla postavena jako součást románské rezidence českých panovníků. Svou největší slávu zažila za vlády císaře Karla IV., který z ní chtěl vybudovat královskou kapli po vzoru pařížské Sainte Chapelle. Ta byla ovšem těžce poškozena při požáru Pražského hradu v roce 1541 a svou dnešní podobu získala až v roce 1580. Plnohodnotným liturgickým centrem se opět stala roku 1753, kdy se královna Marie Terezie rozhodla vybudovat v jejím sousedství nový ústav šlechtičen. Obě stavby byly propojeny a od roku 1755 se v ní pravidelně konaly nejen mše, ale i slavnostní ceremoniály ústavu. Před náška bude zaměřena na historii tohoto místa a na málo známou skutečnost, že pod kaplí byla vybudována pohřební krypta, do níž byly až do josefínských reforem ukládány zesnulé šlechtičny. Některé zde odpočívají dodnes.

Komentovaná vycházka s Alenou Lehnerovou. Můžete se mj. těšit na vyprávění o Svaté holčičce i jejím autorovi Františku Kožíkovi, od jehož úmrtí letos uplynulo 20 let.

Účast na studijním výletu není zpoplatněna, není nutná rezervace. Účastníci si sami hradí dopravu a vstupy.

DOPRAVA:

Odjezd z Prahy: 7:30 hod., autobusové nádraží Praha Florenc, nástupiště č. 2 (Student Agency).

Odjezd z KV: 18:00 hod., autobusové nádraží

Pozor, jízdenky si zajišťuje každý sám, doporučujeme tak s týdenním až 10denním předstihem! Cena jízdenky: 165,- Kč (Student Agency), tam a zpět tedy 330,- Kč.

Příjezd Karlovy Vary: Zastávka Tržnice, 9:45 hod.

Nákup lístků na MHD: jízdenka 18,- Kč, senioři nad 65 let 9,- Kč (potřebujeme celkem dvě).
Odjezd městským autobusem (3,15) od Tržnice do stanice „Národní“.

TRASA:

Od stanice „Národní“ kousek pěšky k Městskému hřbitovu (vchod Hřbitovní ulice).

Prohlídka hřbitova – hroby slavných rodáků: hoteliér Pupp, hudebník a skladatel Labitzky, podnikatel Mattoni, první výrobce Becherovky Johann Becher včetně hrobek rodiny Becherů a Mattoni.

Pěšky od hřbitova ke kostelu Sv. Ondřeje (cesta z kopce, cca 12 min), prohlídka Mozartova parku (bývalý Ondřejský hřbitov vedle kostela sv. Ondřeje, vyhlídka na Karlovy Vary) s hrobem Mozarta-syna.

Odjezd městským autobusem č. 2 ze stanice U jara (u kostela) do stanice Richmond.

Prohlídka města „Po Goethových stopách“ (Schillerův pomník, Goethova stezka, Goethova bysta) s výkladem.

Hotel Pupp (historie hotelu, pro hodně movité možnost návštěvy kavárny, káva od 90,- Kč!).
Stará louka se zajímavými bývalými hotely, kavárna Elefant, Dům U tří mouřenínů.

Dle časové situace možnost návštěvy nedávno (v březnu) otevřeného Městského muzea zaměřeného na lázeňství, výrobu skla a porcelánu. Vstupné do muzea: 100,- Kč, senioři nad 65 let 60,- Kč, v případě že bude více než 10 osob vstup 75,- Kč.

Vřídlo, kolonády, pak odchod z lázeňské zóny přes centrum na autobusové nádraží.

Důležité: jídlo a pití raději sebou, dopoledne nebude možno nic si dát!

Průvodkyní o hřbitově bude Alena Lehnerová.

Informace o kostele:

 Jednolodní podélný hřbitovní kostel s věží v průčelí z roku 1837.  Vstupní fasáda je pojímána jako dvou etážová, přičemž  horní patro vytváří pouze těleso věže. Vstupní vystouplá  osa je lemována mohutnými pilastry toskánského řádu. Tyto pilastry též lemují hrany fasády, na nich spočívá dvoudílný architráv, zakončený vysazeným výžlabkem. Střecha kruchty a lodi je sedlová, průčelní věž má jehlancovou střechu. Stojí na místě kaple, zbudované za morové epidemie roku 1713. Na hlavním oltáři obraz od Františka Horčičky. Zajímavé archit. řešení má průčelí kostela jako celek. Cenný je především vstupní portál. Kvalitní je též mobiliář kostela. Je to hlavní oltář, kazatelna a varhany (1840), které vznikly pro dnešní kostel a jsou tak jeho nedílnou součástí.

Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 13. 5. 2013):

Cílem přednášky bude přiblížit posluchačům neopakovatelnou atmosféru pařížského Montmartru,  jeho pohnuté dějiny a hlavně jeho význam pro rozvoj výtvarného umění a literatury. Seznámí nás s proslulými zábavními podniky, jako byl Moulin Rouge, Moulin de la Gallette nebo Marmiton Aristida Bruanta a se vznikem pařížského kankánu. Setkáme se tam s Toulouse-Lautrecem, Renoirem a Corotem. Zavede nás do slavného ateliéru, kde Pablo Picasso vytvořil své „Slečny z Avignonu“, a do Renoirovy zahrady v Muzeu Montmartre. Zastavíme se u „Republiky Montmartre“ a občanských iniciativ, které umožnily zachovat tuto krásnou čtvrť. Naše pozornost bude věnována historickým hřbitovům, na nichž nalezla poslední odpočinek většina protagonistů kulturního života na Montmartru – hřbitovu Calvaire, který se nalézá u starobylého kostela St. Pierre, hřbitovu St. Vincent s hrobem malíře Utrilla a největšímu z nich, hřbitovu Montmartre, kde leží český malíř Václav Brožík. Skončíme vzpomínkou na české umělce, kteří působili na Montmartru. 

Přednášející: Ing. Gabriela Kalinová, Spolek Malostranský hřbitov

Místo konání: Pobočka Městské knihovny v Praze na Smíchově

Buquoyská hrobka postavená v letech 1890–1892 v neogotickém stylu se nachází na východním konci hřbitova v Nových Hradech. Byla zbudována podle projektu pražského architekta Josefa Schulze, autora hlavní budovy Národního muzea v Praze. Hrobku nechal vybudovat velkostatkář a politik hrabě Karel Bonaventura Buquoy (1854-1911), jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře. Hrobka připomíná Schwarzenberskou hrobku v Třeboni. Má dvě části - kryptu v přízemí a kapli v patře. Nad vchodem do zádušní kaple je umístěna rozměrná pozlacená mozaika zobrazující Pannu Marii podle výtvarné předlohy Maxe Švabinského. V tympanonu portálu v přízemí je umístěn kamenný reliéf s buquoyským erbem neseným párem gryfů a rodovým heslem DIEU ET MON ROI (Bohu a mému králi). Za hrobkou je záhadný náhrobek Gabriely Thun-Hohenstein, rozené hraběnky Longueval-Buquoy a hraběte Josefa Thun-Hohensteina.

Srdečně zveme na vycházku věnovanou osobnostem, jejichž výročí si připomínáme v dubnu. Alena Lehnerová nám tak bude vyprávět např. o pasovském biskupu Thun-Hohensteinovi, jehož náhrobek je dominantou Malostranského hřbitova, J. V. Hellichovi, autorovi nejznámějšího portrétu Boženy Němcové, či o Václavu Janu Tomáškovi, význačnému hudebníkovi a pedagogovi mozartovské generace.

Spolek Malostranský hřbitov Vás zve na speciální komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která bude zaměřená na pověsti a legendy spojené nejen s touto unikátní památkou, ale také s osobnostmi, které zde nalezly místo svého posledního odpočinku. Představíme Vám legendu o Svaté holčičce i tajemné příběhy spojené s majestátním náhrobkem biskupa Thun-Hohensteina. Dozvíte se též, jakou úlohu hrál sen Václava Pešiny z Čechorodu při dostavbě katerály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze a mnohé další zajímavé příběhy spojené s Malostranským hřbitovem.

Dříve nepřístupný hřbitov prošel v roce 2015 rozsáhlou revitalizací, která umožnila jeho opětovné otevření pro veřejnost.

Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov Alena Lehnerová.

Průvodkyní bude Ing. Gabriela Kalinová, CSc., autorka rozsáhlé publikace o Malostranském hřbitově a členka výboru Spolku Malostranský hřbitov. Vycházka je součástí akce Dny Prahy 5.

Vstup zdarma. 

Další z cyklu přednášek o historických hřbitovech nás zavede na hřbitov sv. Ondřeje v Karlových Varech. Průvodkyní nám bude Gabriela Kalinová.

Na úvod krátké seznámení s rodinou Mozartovou a jejími dalšími osudy po smrti Wolfganga Amadea Mozarta. Krátké životopisy Mozartových synů (Karla Tomáše a Františka Xavera Wolfganga), se zvláštním ohledem na jejich vztah k Praze a českým zemím. Dílo Františka Xavera Wolfganga Mozarta (včetně ukázek). Kulturní význam Karlových Var ve 30. a 40. letech 19. století jako místa setkávání významných osobností. Kostel sv. Ondřeje a hřbitov sv. Ondřeje jako místo posledního odpočinku prominentních lázeňských hostů (rakouský hudební skladatel a virtuóz František Xaver Wolfgang Mozart, pruský architekt Friedrich Gilly) a místních kulturních činitelů („karlovarský Hippokrates“ David Becher, lázeňský lékař a literát Jean de Carro, nakladatel Franz H. Franieck).   

Další z cyklu přednášek se opět uskuteční v knihovně na Smíchově. Na úvod krátké seznámení s historií a významem města Norimberka v kontextu jubilejního roku Karla IV. Seznámení se vznikem a umělecko-historickým významem hřbitova sv. Jana (pohřebiště městského patriciátu) a hřbitova sv. Rocha (pohřebiště příslušníků řemeslnických cechů) a s osobnostmi na nich pohřbenými. Na hřbitově sv. Jana je to slavný malíř Albrecht Dürer (1471-1528), jehož Růžencovou slavnost můžeme obdivovat v Národní galerii v Praze, na hřbitově sv. Rocha významný barokní skladatel Johann Pachelbel (1653-1706). Hřbitov sv. Jana byl v roce 2013 zvolen nejkrásnějším hřbitovem Německa.
K navození vánoční nálady povídání o slavném norimberském vánočním trhu a na něm zastoupených typických produktech. 

Zveme Vás na speciální předvánoční vycházku po Malostranském hřbitově, která bude zaměřená na pověsti a legendy spojené nejen s touto unikátní památkou, ale také s osobnostmi, které zde nalezly místo svého posledního odpočinku.

Výstava potrvá od 24. října do 27. listopadu.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově. Průvodkyní bude Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka rozsáhlé monografie Malostranský hřbitov: historie a současnost. Vstup je zdarma.

Srdečně zveme na promítání unikátního absolventského filmu z 50. let, který pojednává o Malostranském hřbitově. Promítání i beseda s kameramanem Františkem Němcem se uskuteční v Galerii Portheimka, Štefánikova 12, Praha 5.

Ve středu 23. 11. od 17 hodin v Galerii Portheimka představí restaurátor Petr Béna svou činnost na Malostranském hřbitově.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech, která se opět uskuteční v pobočce městské knihovny na Smíchově. Seznámení s historickým hřbitovem v Hoříně, kde se nachází hřbitovní kaplí rodiny Lobkoviců z roku 1826 a kolem ní pohřebiště mělnické větve rodiny Lobkoviců. Hořín byl rovněž rodištěm dvou významných skladatelů: Jana Nepomuka Augustina Vitáska (1770-1839), skladatele a virtuóza, ctitele Mozartova a spoluzakladatele Mozartova památníku v Klementinu a Václava Josefa Rosenkranze (1797–1861), místního učitele a českého obrozeneckého skladatele. Oba odpočívají na Malostranském hřbitově. Po stopách Vitáskova přítele a dalšího Mozartova obdivovatele  Jana Theobalda Helda (1770-1851), významného českého lékaře, děkana lékařské fakulty a rektora pražské univerzity, ale také skladatele a virtuóza na španělskou kytaru, jsme se vydali do jeho rodiště, Třebechovic pod Orebem (odtud jeho pseudonym Orebský). Helda připomíná nejen jeho pomník v Třebechovicích, ale také historický román F.L.Věk od Aloise Jiráska a stejnojmenný televizní seriál..

Na středu 9. 11. od 17 hodin je v Galerii Portheimka připravena přednáška odbornice na funerální litinu a spoluautorky publikace "Malostranský hřbitov: historie a současnost" Jany Bělové.

Komentovaná vycházka je doprovodným programem k výstavě Malostranský hřbitov:příběh zapomenuté památky. Vstup zdarma.

Program:

14:00    Zahájení

14:15   Zahájení komentovaných vycházek s průvodci

15:30    Zazimování růže u zakladatele Májových slavností J. Veleby a první překvapení pro návštěvníky 

15:45    Čtení z knihy Františka Kožíka "Svatá holčička" (u náhrobku sv. holčičky)

16:40     Dušičková vycházka za svitu svíček a druhé překvapení pro návštěvníky

17:40    Konec akce

18:00    Uzavření hřbitova

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze na Smíchově si Vás dovolují pozvat na přednášku Gabriely Kalinové o historických hřbitovech v Drážďanech.Vstup je zdarma.

Zveme na další komentovanou vycházku Spolku Malostranský hřbitov.

Spolek Malostranský hřbitov připravil další komentovanou vycházku po hřbitově.

Komentovaná vycházka po stopách osobností spojených s poslední královskou korunovací a se dvorem Ferdinanda V. Průvodkyní bude Gabriela Kalinová.

Průvodkyní bude opět Alena Lehnerová. Vstup je zdarma.

Další tajemné noční čtení je věnováno W. A. Mozartovi v Praze. Předčítáno bude ze stejnojmenné knihy Karla Kovala.

Naší exkursi začneme prohlídkou kostela Svaté rodiny - součásti kláštera boromejek. Kostel byl původně opatřen pouze jednoduchou výmalbou, ve 30. letech 20. století se však sestry boromejky obrátily na emauzské benediktiny s prosbou o novou výmalbu chrámu. Po prohlédnutí fresek se krátce seznámíme s historií řádu boromejek, které do Prahy přivedl P. Heřman Dichtl, pohřbený původně na Malostranském hřbitově.

Zveme Vás na komentovanou vycházku vedenou předsedkyní našeho spolku, Alenou Lehnerovou. Vstup zdarma.

Spolek Malostranský hřbitov pro Vás také připravil komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která se uskuteční v neděli 17. 7. od 14 hodin. Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Alena Lehnerová!

V pátek 15. 7. se od 20 hodin uskuteční další tajemné noční čtení na Malostranském hřbitově, které se tentokráte zaměří na osobnost Jaroslava Seiferta a jeho vztah k Malostranskému hřbitovu.

Další z cyklu přednášek nás zavede na hřbitov sv. Mikuláše v Plzni. Akce proběhne v prostorách pobočky Městské knihovny na Smíchově.

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká - do Lužice.Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.

S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.

Přednáška se uskuteční v prostorách pobočky Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5.
 

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s pobočkou Městské knihovny v Praze na Smíchově připravily na letošní rok sérii přednášek zaměřenou na historické hřbitovy v Čechách i v zahraničí. První se uskuteční v pondělí 2. května od 17 hodin v prostorách knihovny na nám. 14. října 15, Praha 5.

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká – do Lužice. Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.

S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.