Archiv článků

Přednáška o historických hřbitovech - Hořín a Třebechovice pod Orebem

21.11.2016 17:00

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech, která se opět uskuteční v pobočce městské knihovny na Smíchově. Seznámení s historickým hřbitovem v Hoříně, kde se nachází hřbitovní kaplí rodiny Lobkoviců z roku 1826 a kolem ní pohřebiště mělnické větve rodiny Lobkoviců. Hořín byl rovněž rodištěm dvou významných skladatelů: Jana Nepomuka Augustina Vitáska (1770-1839), skladatele a virtuóza, ctitele Mozartova a spoluzakladatele Mozartova památníku v Klementinu a Václava Josefa Rosenkranze (17971861), místního učitele a českého obrozeneckého skladatele. Oba odpočívají na Malostranském hřbitově. Po stopách Vitáskova přítele a dalšího Mozartova obdivovatele  Jana Theobalda Helda (1770-1851), významného českého lékaře, děkana lékařské fakulty a rektora pražské univerzity, ale také skladatele a virtuóza na španělskou kytaru, jsme se vydali do jeho rodiště, Třebechovic pod Orebem (odtud jeho pseudonym Orebský). Helda připomíná nejen jeho pomník v Třebechovicích, ale také historický román F.L.Věk od Aloise Jiráska a stejnojmenný televizní seriál..

Přednáška Jany Bělové o funerální litině

09.11.2016 17:00

Na středu 9. 11. od 17 hodin je v Galerii Portheimka připravena přednáška odbornice na funerální litinu a spoluautorky publikace "Malostranský hřbitov: historie a současnost" Jany Bělové.

 

Komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově

06.11.2016 14:00

Komentovaná vycházka je doprovodným programem k výstavě Malostranský hřbitov:příběh zapomenuté památky. Vstup zdarma.

Dušičky na Malostranském hřbitově

30.10.2016 14:00

Program:

14:00    Zahájení

14:15   Zahájení komentovaných vycházek s průvodci

15:30    Zazimování růže u zakladatele Májových slavností J. Veleby a první překvapení pro návštěvníky 

15:45    Čtení z knihy Františka Kožíka "Svatá holčička" (u náhrobku sv. holčičky)

16:40     Dušičková vycházka za svitu svíček a druhé překvapení pro návštěvníky

17:40    Konec akce

18:00    Uzavření hřbitova

Přednáška o historických hřbitovech v Drážďanech

03.10.2016 17:00

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze na Smíchově si Vás dovolují pozvat na přednášku Gabriely Kalinové o historických hřbitovech v Drážďanech.Vstup je zdarma.

Předdušičková komentovaná vycházka

30.09.2016 16:00

Zveme na další komentovanou vycházku Spolku Malostranský hřbitov.

Komentovaná vycházka s překvapením

13.09.2016 16:00

Spolek Malostranský hřbitov připravil další komentovanou vycházku po hřbitově.

Přednáška - Ferdinand V.

05.09.2016 17:00
Přednáška  v Městské knihovně v Praze na Smíchově zaměřená na protagonisty poslední pražské korunovace v roce 1836 a členy dvora excísaře Ferdinanda v Čechách, pohřbené na Malostranském hřbitově.Přednáška je spolu s komentovanou vycházkou po Malostranském hřbitově dne 2.9. ve 15:00 součástí projektu k oslavě 180. výročí poslední pražské korunovace, probíhajícího pod záštitou jeho Eminence Dominika kardinála Duky. Přednášející Gabriela Kalinová, členka výboru Spolku Malostranský hřbitov.
 

 

Komentovaná vycházka - oslavy korunovace posledního českého krále

02.09.2016 15:00

Komentovaná vycházka po stopách osobností spojených s poslední královskou korunovací a se dvorem Ferdinanda V. Průvodkyní bude Gabriela Kalinová.

Komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově

20.08.2016 14:00

Průvodkyní bude opět Alena Lehnerová. Vstup je zdarma.

Tajemné noční čtení - Mozart v Praze

19.08.2016 19:30

Další tajemné noční čtení je věnováno W. A. Mozartovi v Praze. Předčítáno bude ze stejnojmenné knihy Karla Kovala.

Vycházka do kláštera boromejek v Řepích

13.08.2016 14:00

Naší exkursi začneme prohlídkou kostela Svaté rodiny - součásti kláštera boromejek. Kostel byl původně opatřen pouze jednoduchou výmalbou, ve 30. letech 20. století se však sestry boromejky obrátily na emauzské benediktiny s prosbou o novou výmalbu chrámu. Po prohlédnutí fresek se krátce seznámíme s historií řádu boromejek, které do Prahy přivedl P. Heřman Dichtl, pohřbený původně na Malostranském hřbitově.

Z kláštera boromejek se vydáme k románskému kostelu sv. Martina ze 2. poloviny 12. století s pozdějšími přestavbami a barokní úpravou. Okolo kostela byly v 60. letech minulého století odkryty hromadné hroby padlých z bitvy na Bílé Hoře.

Posledním zajímavým místem, které si prohlédneme, bude Řepský hřbitov, založený jako náhrada za zrušený hřbitov u kostela svatého Martina. Hřbitov sestává ze čtyř samostatných částí: hlavního hřbitova, urnového háje, vězeňského hřbitova a řádového hřbitova boromejek. Pro nás nejzajímavější částí řipského hřbitova bude řádový hřbitov boromejek, založený v roce 1884 po zrušení Malostranského hřbitova. Sestry boromejky, pohřbené původně na tomto hřbitově, byly později ve dvou vlnách exhumovány a převezeny do Řep. Na řádový hřbitov byly převezeny také ostatky P. Hermanna Dichtla (1802-1870), zpovědníka císaře Ferdinanda I.(V.) a významné osobnosti duchovního života v Čechách. 

 

Komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově

30.07.2016 14:00

Zveme Vás na komentovanou vycházku vedenou předsedkyní našeho spolku, Alenou Lehnerovou. Vstup zdarma.

Komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově

17.07.2016 14:00

Spolek Malostranský hřbitov pro Vás také připravil komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která se uskuteční v neděli 17. 7. od 14 hodin. Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Alena Lehnerová!

Tajemné noční čtení - Jaroslav Seifert

15.07.2016 20:00

V pátek 15. 7. se od 20 hodin uskuteční další tajemné noční čtení na Malostranském hřbitově, které se tentokráte zaměří na osobnost Jaroslava Seiferta a jeho vztah k Malostranskému hřbitovu.

Slavnostni otevreni hrbitova

18.06.2016 14:00
Slavnostni otevreni hrbitova se uskutecni spolecne se VII.rocnikem Majovych slavnosti od 14 do 17 hodin. 

Přednáška z cyklu Historické hřbitovy - hřbitov sv. Mikuláše v Plzni

06.06.2016 17:00

Další z cyklu přednášek nás zavede na hřbitov sv. Mikuláše v Plzni. Akce proběhne v prostorách pobočky Městské knihovny na Smíchově.

Přednáška z cyklu Historické hřbitovy - Lužice

02.05.2016 17:00

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká - do Lužice.Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.


S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.

Přednáška se uskuteční v prostorách pobočky Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5.
 

Cyklus Historické hřbitovy - Lužice

02.05.2016 17:00

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s pobočkou Městské knihovny v Praze na Smíchově připravily na letošní rok sérii přednášek zaměřenou na historické hřbitovy v Čechách i v zahraničí. První se uskuteční v pondělí 2. května od 17 hodin v prostorách knihovny na nám. 14. října 15, Praha 5.

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká – do Lužice. Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.

S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.


 

Křest publikace Podnikatelé a živnostníci

23.02.2016 17:00

Zveme Vás na slavnostní křest publikace Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově, který se uskuteční v městské knihovně na Smíchově.

Křest publikace Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově

23.02.2016 17:00

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na slavnostní křest nové publikace "Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově", který se uskuteční v úterý 23. února od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15. Křest knihy je spojen s přednáškou autorky Gabriely Kalinové. Vydání knihy financovala MČ Praha 5. Děkujeme městské knihovně za možnost bezplatného užití přednáškového sálu.

Výstava Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově

18.01.2016 18:00

Výstava v KC Prádelna v Holečkově ulici představí pražský hudební život za dob Mozartových.

Výstava Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově

18.01.2016 18:00

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na první z letošních akcí věnovaných 260. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta (27.1.1756) a 225. výročí jeho úmrtí (5.12.1791) – výstavu Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově, která bude probíhat od 19. ledna do 12. února v Komunitním centru Prádelna v Holečkově ulici. Vernisáž proběhne v pondělí 18. ledna od 18 hodin.

Výstava navazuje na mozartovské aktivity Spolku z minulého roku, kdy byla ve spolupráci rakouskými partnery (Okrskové muzeum Landstrasse - Vídeň 3) ve dnech 13. listopadu až 20. prosince 2015 uspořádána stejnojmenná výstava. Podle zápisů v návštěvní knize Muzea byla výstava úspěšná a vzbudila  zájem rakouské veřejnosti.

Cílem pražské výstavy je seznámit návštěvníky s hudebním životem Prahy doby Mozartovy i doby následující po jeho smrti, kdy se zde začal rozvíjet jeho kult, a připomenout i blízkou Bertramku a Malou Stranu. Tam totiž žila většina pražských Mozartových přátel. Oproti výstavě vídeňské je pražská výstava obohacena o informaci o činnosti Spolku Malostranský hřbitov a o krátkou informaci o vídeňském hřbitově Sv. Markuse, kde byl W. A. Mozart dne 6. prosince 1791

 

Více zde: https://www.malostranskyhrbitov.cz/products/vystava-mozartovi-pratele-na-malostranskem-hrbitove/

Prezentace rozsáhlé publikace o Malostranském hřbitově

11.12.2015 17:00

Dovolujeme si Vás pozvat na prezentaci nové knihy o Malostranském hřbitově, která se uskuteční v pátek 11. 12. od 17 hodin v přednáškovém sále H nové budovy Národního muzea. Knihu představí nakladatelství ARSCI a také autoři knihy Gabriela Kalinová, Adam Hnojil a Jana Bělová. Budoucnost Malostranského hřbitova představí ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.

 

Dušičky v Řepích

02.11.2015 17:00

Vážení přátelé, jelikož je Malostranský hřbitov ještě v rekonstrukci, oslavíme letos Dušičky na řádovém hřbitově sester Boromejek v Řepích, a to v pondělí 2. 11. od 17 hodin. Řepský hřbitov je konglomerátem tří hřbitovů, občanského, řádového (Kongregace sv. Karla Boromejského) a bývalého vězeňského. Právě s posledně jmenovaným je spojena historie známé a proslavené ženské trestnice, kde měly milosrdné sestry duchovní dozor. O její věhlas se zasloužil slavný český loupežník Václav Babinský.
Řádový hřbitov byl zřízen roku 1884 a je místem posledního odpočinku pro Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského od prvopočátku jejich působení v Řepích a v pražské Nemocnici pod Petřínem. Po roce 1989 zrekonstruovaly zdejší hřbitov i kapličku, ta byla následně vysvěcena a dnes se v ní slouží dušičkové bohoslužby. Předmětem našeho zájmu proto nebude slavný loupežník Babinský, ale chtěli bychom uctít památku osobnosti, spojující Malostranský hřbitov se hřbitovem Boromejek.  Touto osobností, přesahující svým významem naše hranice byl dvorní kaplan a zpovědník excísaře Ferdinanda I., P. Hermann Dichtl. P. Dichtl (1802—1877) působil v této funkci celých 15 let. Jeho zájem patřil mezinárodním vztahům, a proto chtěl zřídit v monarchii instituci podobnou pařížskému kněžskému semináři "pour les missions étrangeres", pečující o duchovní správu vystěhovalců z Rakouského císařství do Ameriky. Hermann Dichtl byl proto i přítelem a podporovatelem šumavského světce Johanna Nepomuka Neumanna (1811, Prachatice -1877, Filadelfie). Neumann působil jako misionář v USA a později se stal biskupem ve Filadelfii. Roku 1977 byl prohlášen za svatého.
P. Dichtl osobně cestoval do francouzského Nancy za boromejkami a vybral i budoucí domácí sestry, pocházející z německé Šumavy. Ty odešly do Nancy, odkud se po noviciátě vrátily zpět do Čech. Z Dichtlovy rodiny se duchovní dráze věnovalo více členů, např. jeho sestra, karmelitka Maria Aloisia/Theresia (1809-1891), či  Klementine Zaunmülerová, generální představená pražských boromejek. Svá poslední léta dožil P. Dichtl v Praze pod Petřínem u Milosrdných sester Boromejek, jejichž řád byl 1837 uveden do Čech jeho zásluhou a zásluhou mecenáše Aloise Klaara. Zemřel 8. dubna roku 1877 a tři dny nato byl pochován na „hřbitově v Košířích“. Po zrušení Malostranského hřbitova na něm v souvislosti se zrušením řádové hrobky Boromejek proběhla 23. dubna 1892 exhumace, při které byl P. Dichtl spolu s P. Schönem a matkou Terezií Helvigovou, první představenou řádu, převezen do Řep. Další exhumace z hrobky boromejek proběhla v roce 1905 (celkem 177 sester a dva kněží).


 

Spolek Malostranský hřbitov vystavuje ve Vídni

27.10.2015 17:00

V souvislosti s blížícím se Mozartovským výročím (260 let od jeho narození uplyne dne 27.1.2016) připravil Spolek Malostranský hřbitov pro Muzeum Landstrasse (Vídeň 3, Sechskrügelgasse 11) přednášku „Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově“, kterou přednesla dne 27.10. členka výboru spolku Gabriela Kalinová. Museum Landstrasse zajišťuje průvodcovskou činnost na hřbitově sv. Markuse, slavném „biedermaierovském hřbitově“, kde byl původně pochován Wolfgang Amadeus Mozart, a kde se dodnes nalézá hrob jeho přítele a životopisce, profesora Malostranského gymnázia Františka Xavera Němečka.
Přednáška byla úvodem ke stejnojmenné výstavě, jejíž vernisáž proběhne v Muzeu Landstrasse dne 13.11.2015 v 19:00. Výstava bude otevřena v otevírací době muzea do 20.12.2015. Museum Landstrasse se nachází v zadním traktu radnice vídeňského 3. okrsku https://de.wikipedia.org/wiki/Bezirksmuseum_Landstra%C3%9Fe). Více informací o výstavě přineseme v samostatném článku.


 

Vycházka po Břevnovském hřbitově

02.10.2015 16:00

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na komentovanou vycházku břevnovským hřbitovem, která se uskuteční v pátek 2. 10. od 16 hodin. Sraz účastníků je u hlavní brány Břevnovského kláštera. Průvodkyní bude Mgr. Julie Jindráková. Ze slavných osobností na hřbitově odpočívá například filosof Jan Patočka, básník Ivan Diviš či písničkář Karel Kryl.

 

Tajemné večerní čtení na Břevnově

18.09.2015 19:00

Jak jsme Vám slíbili na srpnovém tajemném nočním čtení na Strahově, také v září se s námi můžete budete moci bát. Další strašidelné čtení se uskuteční již příští pátek, tj. 18. září od 19 hodin v prostorách Břevnovského kláštera.

 

Tajemné noční čtení na Strahově

14.08.2015 20:00

Spolek Malostranský hřbitov pořádá v pátek 14. srpna od 20 hodin další noční čtení, které se tentokráte uskuteční na Strahově. Čteny budou tajemné příběhy spojené se Strahovským klášterem či se sv. Norbertem, zakladatelem premonstrátského řádu, jehož ostatky jsou v klášteře uloženy. Sraz účastníků je za vstupní branou u sochy světce (Strahovské nám. 1). Vzhledem k tomu, že nejsou zajištěny židle ani lavičky, doporučuje spolek Malostranský hřbitov vzít si sebou na sezení deku. Akce se koná s laskavým souhlasem Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Vstup zdarma.
Souvislostí mezi Strahovským klášterem a Malostranským hřbitovem nalezneme hned několik. Kromě řadových členů řádu jsou zde pohřbeni strahovští opati Ziedler a Pfeiffer, knihovník Weyhrauch, skladatel Martinovský, ředitel strahovského kůru Öhlschlägel či matematik Jandera.

Tajemné noční čtení na Vyšehradě

24.07.2015 21:00

Spolek Malostranský hřbitov pořádá v pátek 24. července od 21 hodin již páté tajemné noční čtení. Vzhledem k probíhající rekonstrukci hřbitova se akce bude tentokráte konat na místě neméně záhadném – u čertových sloupů v Karlachových sadech na Vyšehradě.
Předčítány budou tajemné příběhy novináře, historika a spisovatele Josefa Svátka, jehož první manželka Antonie je pohřbena na Malostranském hřbitově. On sám nalezl místo svého posledního odpočinku právě na Vyšehradě. Svátek byl současníkem Jana Nerudy a Adolfa Heyduka. Jako spisovatel se věnoval zejména psaní historických románů.
Akci připravil Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci se spolkem Svatobor.

 

Slavnosti Jakuba Arbesa 2015

13.06.2015 14:00

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s potomky Jakuba Arbesa, smíchovskou pobočkou Městské knihovny v Praze a městskou částí Praha 5 připravil již druhý ročník Slavností Jakuba Arbesa. Připraveny jsou přednášky literárních historiků, vlastivědná vycházka i tajemné noční čtení. Vyvrcholením slavností bude kulturní odpoledne v parku Portheimka. Záštitu převzal radní pro oblast kultury Petr Hnyk. Akci finančně podporuje hlavní město Praha.

"Domníváme se, že tak významná osobnost, jako je Jakub Arbes, si rozhodně zaslouží být připomenuta nejen na svém rodném Smíchově," říká organizátorka slavností Kateřina Fuksová ze Spolku Malostranský hřbitov. "Jsme rádi, že se nám do oslav podařilo zapojit smíchovské kulturní organizace, jako je seniorský taneční soubor Marietta či výtečné improvizační divadlo z Klamovky," dodává zástupkyně spisovatelovi rodiny Adéla Nikodýmová.

Slavnosti budou zahájeny sérií přednášek. V pondělí 8. 6. vystoupí Mgr. Helena Šebestová, správkyně fondu Jakuba Arbesa z Památníku národního písemnictví a bude hovořit o pozůstalosti tohoto spisovatele ve sbírkách PNP. V úterý 9. 6. přislíbil účast Mgr. Adam Krupička se svým příspěvkem Na stopě svatého Xaveria. Poslední přednáška se uskuteční ve středu 10. 6. a přednášet bude dr. Michal Charypar z Akademie věd ČR. Jeho tématem bude Arbesův román Anděl míru. Všechny přednášky se uskuteční v Městské knihovně Praha – pobočka Smíchov od 17.30 h.

Vyvrcholením slavností bude kulturní odpoledne v parku Portheimka v sobotu 13. června. Slavnost započne ve 14:00 h a potrvá až do 18:00 h. Na pódiu vystoupí Improvizační divadlo z Klubu Klamovka (14:15 h), loutkové divadlo TATE IYUMNI (15:00 h), tanečnice flamenca (15:45 h),  Seniorský taneční soubor Marietta z KC Prádelna (16:30 h) a soubor KLAP – Písničky z představení Dneska jsme dál (17:00 h).  Na závěr vystoupí akustická hudební kapela Gruga (17:30 h).
V 15:45 h budou vyhlášeni vítězové literární soutěže s Arbesovskou tématikou a zároveň bude pokřtěn i sborník těchto prací. Návštěvníci se mohou těšit také na autorské čtení.
Dále je ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze připravena také knižní burza, a to v rámci akce „Dejme knihám další šanci“. Zájemci si nejen budou moci knihy prohlédnout a odnést domů, ale též zde mohou své knihy odložit.
Novinkou letošního ročníku je výstava historických fotografií Smíchova a Malostranského hřbitova, která bude nainstalována také v parku Portheimka.
Jako doprovodný program se od 13:00 h uskuteční komentovaná vycházka za historií Smíchova. Průvodcem bude Ing. Arch. Petr Kučera ze spolku Prampouch. Sraz účastníků je u pódia v parku Portheimka.  Od 21,00 h se také u sochy Jana Nepomuckého pod usedlostí Cibulka uskuteční tajemné čtení z Arbesových děl.

Reformační Prahou s Gabrielou Kalinovou

05.06.2015 15:00

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na vycházku reformační Prahou, která se uskuteční v pátek 5. 6. od 15 hod. Sraz je na Jungmannově náměstí. Překladatelka a badatelka Gabriela Kalinová nás provede místy spojenými s obdobím české reformace – kostel Panny Marie Sněžné, Husův dům, rodný dům Jeronýma Pražského, Novoměstská radnice, kostel sv. Michala, kostel  Sv. Martina ve zdi, Betlémská kaple (exteriér), Konvikt, Karlova univerzita. Seznámí nás také s osobností Kašpara Royka  (1744-1819),  osvíceneckého kněze, josefinisty, historika, pedagoga a rektora Karlovy univerzity, pohřbeného na Malostranském hřbitově.
 
Roykova kniha Historie velkého sněmu kostnického (1785) představovala v duchu osvíceneckou a josefinskou revizi negativního pohledu katolické církve na Husa a jeho dílo.

 

Výstava přiblíží Pražské povstání na Smíchově - Výstava prodloužena do 24.6.

18.05.2015 18:00

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s KC Prádelna připravil již třetí výstavu z cyklu „Chci vzbudit mrtvé“, tentokráte zaměřenou na průběh Pražského povstání v okolí Malostranského hřbitova a na Malvazinkách. Prostřednictvím bohatého obrazového materiálu budou představeny zásadní události květnových dnů, organizace obrany Prahy, stavba barikád či péče o zraněné. Část expozice je věnována také vzpomínkám pamětníků a přímých účastníků bojů. Cílem výstavy je připomenout osobní hrdinství mnohdy bezejmenných obránců, kteří neváhali nasadit vlastní život. Výstava se uskuteční od 18. května do 24. června v KC Prádelna v Holečkově ulici. Vernisáž proběhne 18. května od 18,00 hod.

Po vypuknutí povstání na území velké Prahy 5 dne 5. května bylo německým velením rozhodnuto použít pro jeho likvidaci celkem 7.000 plně ozbrojených mužů. Proti nim se postavilo 3.000 povstaleckých bojovníků. Nejvyšší cenu z nich zaplatilo 375 obránců, 44 neznámých bojovníků a 20 příslušníků ROA. Nejstaršímu padlému bylo 77 let, nejmladší oběti 14 let.

Na území Prahy 5 bylo postaveno několik desítek barikád, které měly zabránit průniku nepřátelských vojsk. Na některých místech byly barikády až trojnásobné (Ringhofferovy závody na Andělu), dvojnásobné u Jiráskova mostu, východním konci Holečkovy ulice a na Újezdě. U Anděla bylo 8. 5. položeno 24 německých talířových min směrem do Plzeňské, Nádražní a Lidické ulice. O zraněné bylo pečováno na několika místech. Od odpoledních hodin prvního dne fungovala ošetřovna v gymnáziu Na Zatlance. Stanice první pomoci vznikla i ve škole v Duškově ulici.

Praha 5 byla jedním z posledních míst, kde probíhaly kruté boje ještě 9. května. Padlo při nich  60 % osob ze všech padlých během povstání. Na Zlíchově zahynulo 168 obránců. Čest jejich památce!
 


 

Hřbitov je uzavřen pro veřejnost

01.04.2015 21:40

Hřbitov je uzavřen pro veřejnost.O jeho zpřístupnění Vás budeme informovat na našich stránkách a na facebooku!

Věčer věnovaný Jiřímu Karáskovi ze Lvovic

31.03.2015 16:00

V úterý 31. března od 16 hodin se v městské knihovně na Smíchově uskuteční úvodní přednáška a četba z děl smíchovského patriota, spisovatele a kritika Jiřího Karáska ze Lvovic. Karásek patřil k předním představitelům české dekadence. Svůj přídomek „ze Lvovic“ si, jak bylo u dekadentů zvykem, zvolil dle svého údajného aristokratického příbuzného, hvězdáře ze 16. století Cypriána Karáska ze Lvovic. Karáskovy romány bychom dnes označili jako gotické.  V jeho poetickém i prozaickém díle (např. Zastřený obraz) hraje velkou roli pražský Malostranský hřbitov. Od roku 1892 pracoval jako poštovní úředník a na sklonku života jako ředitel poštovního úřadu a archivu.  Svou sbírku grafik, čítající 38 000 položek, a svou soukromou knihovnu o několika tisících svazků věnoval Československé obce sokolské. K jeho zájmům patřil okultismus, pokusil se také o první veřejnou obhajobu homoerotického cítění. V březnu uplynulo 64 let od Karáskova úmrtí.
Přednášku a čtení pořádá Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze. Vstup je zdarma.


 

Hřbitov se ukládá k zimnímu spánku aneb poslední rozloučení s jeho současnou podobou

14.12.2014 12:00

V neděli 14. prosince mezi 12-16 hodinou bude mít veřejnost poslední možnost navštívit běžně nepřístupný Malostranský hřbitov na Smíchově před jeho celkovou revitalizací plánovanou na rok 2015. Na každou celou hodinu je připravena komentovaná vycházka zaměřená na historii památky, v 16 hodin započne předvánoční kulturní program. Zpřístupněn bude i přilehlý kostel Nejsvětější Trojice.

Přednáška připomene 280 let od narození buditele Pelcla

02.12.2014 16:00

Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova připravilo na úterý 2. prosince od 16 hodin přednášku věnovanou českému vlastenci, spisovateli a historikovi Františku Martinu Pelcovi (1734—1801), narozenému před 280 lety v Rychnově nad Kněžnou. F.M. Pelcl zemřel v Praze a  byl pochován na Malostranském hřbitově. Jeho rodáci se již od roku 1987 se snažili o přenesení ostatků do rodného města a v  roce 1994 tam byl jeho náhrobek skutečně převezen. Průvodcem po Pelclově životě a díle je publicista a literární vědec z Rychnova nad Kněžnou, PhDr. Josef Krám. Je znalcem Pelclova života a díla, díla vědce, buditele a zakladatele rodu, jehož člen se později stal dokonce nositelem Nobelovy ceny. PhDr. Krám svým posluchačům přiblíží své město, jehož je eminentním znalcem. Je autorem četných průvodců a aktivistou v oblasti rozvoje cestovního ruchu, za což byl několikrát vyznamenán. Zmíní i ostatní osobnosti Rychnova nad Kněžnou, jako např. Karla Poláčka. Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny na Smíchově, Nám. 14. října 15 (1. poschodí bývalé Smíchovské tržnice). Vstup je zdarma.

 

Den poezie na Malostranském hřbitově

20.11.2014 18:00

Ve čtvrtek 20. listopadu od 18 hodin se v Klubu Paliárka (U Paliárky 7) uskuteční literárně hudební večer v rámci 16. ročníku festivalu Dne Poezie. Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova osvětlí nejen báseň Podzimní den a jiné známé texty Rainera Marii Rilkeho, ale i básníkovu osobní vazbu na nedaleký Malostranský hřbitov, na kterém je po skončení programu připravena komentovaná vycházka s průvodcem.


Se jménem Rainera Maria Rilkeho (narozeného 4.12.1875 v Praze a zemřelého 1926 ve Valmontu ve Švýcarsku a právem pokládaného za nejslavnějšího z německy píšících básníků z českých zemí), je spjato mnoho míst v Praze. Básník se narodil v nyní již neexistujícím domě v Jindřišské ulici, byl pokřtěn v kostele svatého Jindřicha v téže ulici a základní školu navštěvoval u Piaristů. Krátkou dobu žil s matkou v domě svého dědečka v dnes již rovněž neexistujícím objektu č.8 v Panské ulici.

Všechna tato místa zmiňuje ve svém druhém díle -básnické sbírce Larenopfer (Obětina), vydané před Vánocemi 1895 v pražském vydavatelství H. Dominicus.
 
 

Kromě tak atraktivních a často opěvovaných lokalit, jako je Malá Strana, chrám svatého Víta, Staroměstská radnice, Loreta  či Starý židovský hřbitov se zde však objevuje hned několik objektů z pražského předměstí Smíchova. Je tedy nepochybné, že musel tuto část Prahy velmi dobře znát. Na tom není nic divného, uvědomíme-li si, že mladý Rilke  často pobýval ve vile Excelsior, postavené v roce 1890 ve Švédské ulici č. 4 známým smíchovským stavitelem Josefem Ladislavem Linhartem. Rilke zde byl hostem svého strýce, úspěšného zemského právníka Jaroslava Rilkeho (1833-1892), povýšeného za  zásluhy dokonce do šlechtického stavu s predikátem „von Rüliken“ (1873). Jaroslav Rilke se vždy snažil pomáhat svému méně úspěšnému bratrovi Josefovi (1838-1906), otci slavného básníka, a později i mladému básníkovi samému – snad v mladém Rilkem viděl náhradu za své dva syny, které ztratil v ranném věku. Jednoho z nich, Egona, zemřelého v sedmi letech, Rilke později připomíná v některých svých dílech.

 

Ve výše zmíněné básnické sbírce se proto Smíchov objevuje hned několikrát. V básni Hinter Smíchov (Za Smíchovem), která je jednou z jeho básní naturalistických, si básník všímá neradostného osudu dělníků a dělnic ze smíchovských továren, kteří se za večerních červánků vlekou unaveni domů, otupeni těžkou dřinou a bez jakékoliv naděje pro budoucnost. V další básni, zvané Barbaren (Barbaři) se básník zabývá tématem, které je velmi aktuální i dnes -  píše s rozhořčením o likvidaci části parku patřícího ke Klamovce, která se původně rozprostírala po obou stranách Plzeňské ulice – její severní část byla po roce 1894 rozparcelována, a byly na ní postaveny činžovní domy. 

 

Dalším objektem, o kterém se zde zmiňuje, je usedlost „Koulka“, jejíž jméno ovšem zkresluje na „Golka“ (zřejmě aby se to lépe rýmovalo s názvem tance „polka“ a dokonce s českým slovem „holka“). V básni Aus der Kinderzeit (Z dětství) Rilke vzpomíná na krásné letní dny, kdy mu zde jeho sestřenice Helena Kutschera-Woborsky předčítala z Andersenových pohádek (Helena byla dcerou jeho tety Gabriely, u níž básník bydlel ve Vodičkově ulici 15. Gabriela se mu snažila nahradit matku, která se po rozchodu s otcem odstěhovala do Vídně).

 

V době, kdy byl budoucí básník zamilován do Valerie David-Rohnfeld (1874-1947), neteře českého básníka Zeyera (prvního objevitele jeho velkého talentu), se s ní rád procházel po pražských hřbitovech. O největším pražském hřbitovu, Olšanech, se zmiňuje hned několikrát. Jeho citlivý popis dušičkové atmosféry může směle soutěžit s popisem Nerudovým. Rilke však zřejmě znal dobře i smíchovský hřbitov Malvazinky – o dětských hrobech na tomto hřbitově píše ve své básni Der Engel (Anděl). Báseň je koncipována zcela v duchu tehdy vládnoucího romantismu - z úst polámaného hliněného andělíčka na zapomenutém dětském hrobě vylétá motýl, symbol života a krásy. Tuto část hřbitova na Malvazinkách dost přesně popisuje rovněž ve své próze, v jedné z jeho Zwei Prager Geschichten (Dvě pražské povídky)  jménem König Bohusch (Král Bohuš) z roku 1897. Předobrazem hrbatého „krále Bohuše“ byla skutečná osoba – zrádce hnutí „Omladina“ Rudolf Mrva, který bydlel až do svého zavraždění na Malé Straně. Neměl to tedy na Malostranský hřbitov příliš daleko.

 

Vztah rodiny Rilků ke Smíchovu byl však možná i ještě bližší – na Malostranském hřbitově leží v jednom hrobě, dnes již těžko identifikovatelném,  pochován Jan Rilke – křestní jméno i rok úmrtí by mohlo odpovídat dědečkovi slavného básníka…..

 

Vydání „Obětiny“ v dubnu 1896 pozdravil literární kritik František V. Krejčí, pocházející ze Smíchova. Zdraví zde Rilkeho jako nanejvýše povolaného prostředníka mezi oběma kulturními světy – českým a německým. Otázkou je, jak hluboká byla ve skutečnosti Rilkeho znalost češtiny – zatímco Peter Demetz ve své studii o mladém Rilkovi soudí, že česky neuměl vůbec, Rilkův současník Karásek ze Lvovic naopak tvrdí, že mladý básník tímto jazykem mluvil plynně. Pravda je asi někde uprostřed – z jednoho z básníkových dopisů vyplývá, že se pokoušel číst díla svého přítele o podporovatele Julia Zeyera v originále, že však ztroskotal na „jemných, romantického ducha vydechujících“ obratech, Zeyerovi vlastních.        

 

Ať je tomu již jakkoliv, básníkův vztah k jeho rodnému městu, jakož i jeho úcta k jeho současníkům – českým básníkům Zeyerovi a Vrchlickému byla nepopiratelná. Zajímavá je i jeho báseň o mistru Janu Husovi, jakož i ten fakt, že nepopiratelně navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v roce 1895 v pražské Stromovce. O tom svědčí jeho báseň Kajetán Tyl, popisující dost detailně jeden z exponátů výstavy - Tylovu pracovnu -  v době, kdy tento významný český dramatik psal svou hru Fidlovačka, jejíž součástí byla pozdější (a současná) česká hymna.  

 

 

V Prádelně se představí hudebníci Mozartovy generace

16.11.2014 15:00

Výstava probíhá do 16. listopadu.Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve spolupráci s KC Prádelna připravilo již druhou výstavu z cyklu „Chci vzbudit mrtvé“. Tentokráte bude mít veřejnost možnost seznámit se s životy význačných hudebníků Mozartovy generace, kteří jsou pohřbeni na nedalekém Malostranském hřbitově. Výstava probíhá do 16. listopadu.

Dušičky na Malostranském hřbitově

02.11.2014 14:00

Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova pořádá v neděli 2. listopadu od 14,00 hod. do 19,00 hod. vzpomínkový podvečer věnovaný památce zemřelých pohřbených na Malostranském hřbitově.

Otevření hřbitova pro veřejnost

19.10.2014 14:00

Na základě dohody se Správou pražských  hřbitovů se Malostranský hřbitov v roce 2014 několikrát otevřel pro veřejnost. Poslední prohlídka bez kulturního programu v letošním roce se  uskuteční 19. 10. od 14 do 16 hodin. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

Po stopách Dientzenhoferů - Staré Město

19.10.2014 14:00

V neděli se opět vydáme na další vycházku po stopách Dientzenhoferů. Ing. Arch. Petr Kučera ze sdružení Prampouch nás tentokráte zavede na Staré Město. Sraz u výstupu z metra Národní třída.Budeme si povídat o kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, jedinečné stavbě, která však díky asanaci jejího okolí přišla o mnohé ze své někdejší působivosti. Poznáme, jak vypadala dnes již neexistující prelatura a benediktinský klášter v jeho sousedství. Ukážeme si také nenápadný kostel sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici. Světské stavby nám zastoupí pozdně barokní palác Goltz-Kinských a palác Sylva-Tarouca na Příkopech, jedna z posledních realizací Kiliána Ignáce Dientzenhofera.Průvodcem nám bude opět Ing. Arch. Petr Kučera. Sraz je ve 14.00 hod. u stanice metra Národní třída. Dientzenhoferové jsou druhotně pohřbeni na Malostranském hřbitově. Organizátorem vycházky je sdružení Prampouch a Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova.

Čtvrté tajemné čtení je věnováno Dientzenhoferům

27.09.2014 20:00


Tajemné příběhy, které se váží k pražským stavbám Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, budou také tématem již čtvrtého tajemného nočního čtení na Malostranském hřbitově.


 

 

Vycházka připomene stavitelskou rodinu Dientzenhoferů

17.09.2014 17:30

Občanské sdružení Prampouch připravilo na letošní podzim cyklus tří večerních vycházek zaměřených na stavby obou Dientzenhoferů, z nichž mnohé vtiskly Praze její nezaměnitelnou podobu a dnes patří k jejím nejvýznamnějším památkám. První vycházka se uskuteční ve středu 17.9.2014 od 17:30 h., sraz je na tram. zastávce „Hellichova“ (směr Malostranské náměstí). Průvodcem bude Ing. Arch. Petr Kučera, který zájemce zavede k rodnému domu K.
I. Dientzenhofera v Nosticově ulici, ke Kaiserštejnskému paláci na Malostranském náměstí a dalším, převážně světským stavbám a měšťanským domům. Církevní stavby zastoupí kostel sv. Mikuláše, považovaný za jednu z nejkrásnějších barokních staveb Evropy, kostel sv. Tomáše či zrušený klášter karmelitek s kostelem sv. Máří Magdaleny, kde byly oba Dientzenhoferové původně pohřbeni. Nyní leží na Malostranském hřbitově. Další vycházky, jejichž termín bude upřesněn, se budou věnovat stavbám na Starém a Novém Městě.  Vstupné: 100Kč/70Kč.

 

Dny evropského dědictví na MH

14.09.2014 09:00

V rámci Dnů evropského dědictví bude otevřen také Malostranský hřbitov. Zájemci jej mohou navštívit mezi 9 a 16:30 h. Připraveny jsou také 2 komentované vycházky zajišťované Pražskou informační službou, a to sice v 9:00 a v 11:00 h.

Otevření hřbitova pro veřejnost

31.08.2014 14:00

Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

Tajemné noční čtení - tajemství katedrály sv. Víta

30.08.2014 20:30

V sobotu 30. srpna se od 21 hod. uskuteční již třetí tajemné noční čtení na Malostranském hřbitově. Večer je věnován vzpomínce na Václava Michala Pešinu rytíře z Čechorodu, který se významně zasloužil o dostavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě a je pohřben na Malostranském hřbitově. Čtena budou tajemná díla, která se váží k příběhu této katedrály. Akci připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů. Hřbitov bude otevřen od 20:30 hod. Vstup je zdarma.

 

Otevření hřbitova pro veřejnost

26.07.2014 14:00

Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

Tajemné čtení na Malostranském hřbitově

19.07.2014 21:00

Ve středu 9. července uplynulo 180 let od narození předního českého spisovatele, básníka a novináře Jana Nerudy. Při této příležitosti připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova již druhé tajemné čtení na hřbitově, které se uskuteční v sobotu 19. července od 21,00 hod. Návštěvníci se budou moci zaposlouchat do Nerudových veršů i Povídek malostranských. Čtení se uskuteční u náhrobku Adolfa Kosárka.Na místě nebudou k dispozici židle.

Otevření hřbitova pro veřejnost

29.06.2014 14:00

Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

<< 1 | 2 | 3 | 4 >>