Spolek Malostranský hřbitov zve na komponovaný program ke 400. výročí popravy protagonistů stavovského povstání na Staroměstském náměstí dne 21.
června 1621. Akce se uskuteční v pondělí 28. června od 17 hodin, sraz před vstupem do Karlovy univerzity, Ovocný trh.

Program:
17:00 - 18:00 - komentovaná vycházka po stopách protagonistů stavovského povstání (trasa: Karlova univerzita - Kostel sv. Havla -Melantrichova ulice - Staroměstské náměstí - Týnský chrám - Celetná ulice - Týnská ulička - kostel sv. Salvátora)
18:00 - 19:00 - prohlídka kostela sv. Salvátora (mezi ulicemi Salvátorská, Kostečná a Dušní), chrámu Českobratrské církve evangelické

Během vycházky se zaměříme mj. i na úlohu Schliků v českých a evropských dějinách, přečteme si úryvky z románu Zikmunda Wintera Mistr Kampanus a zazní i dobová hudba (Jan Campanus Vodňanský, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic).

Vstup na vycházku je zdarma, ale je nutná rezervace na mjiroudkova@gmail.com.

Prosíme všechny účastníky o dodržování aktuálních nařízení a doporučení vydaných vládou ČR v souvislosti s výskytem covid-19 na území ČR.

Spolek Malostranský hřbitov za laskavé podpory Správy pražských hřbitovů, p.o. zve na XII. ročník obnovených Májových slavností na Malostranském hřbitově, který se uskuteční v sobotu 19. června 2021 od 14 do 17 hodin.

Program:

14:00 – 14:30    Zahájení Májové slavnosti – představení nové publikace vydané Spolkem Malostranský hřbitov „Významné osobnosti dvora císaře Ferdinanda I./V. pohřbené na Malostranském hřbitově (sraz u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina naproti hlavnímu vchodu)

14:30-16:00        Komentované vycházky po hřbitově s průvodci ve 3 skupinkách s mas. 20 zaregistrovanými účastníky (m.jiroudkova@gmail.com) v jedné skupině (sraz u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina naproti hlavnímu vchodu)

14:30 – 16:00     Zpřístupnění kostela Nejsvětější Trojice

17:00                     Ukončení Májové slavnosti

Májová slavnost je věnována účastníkům poslední pražské korunovace v roce 1836 (185. výročí) a osobnostem spojeným z pražským dvorem Ferdinanda I. (V.) a jeho manželky.

Vstup zdarma a bez bariér. Pro účast na vycházkách je NUTNÁ REZERVACE na e-mailu m.jiroudkova@gmail.com.

Pro zajištění ochrany života a zdraví všech návštěvníků i průvodců žádáme všechny účastníky o dodržování aktuálně platných předpisů a doporučení vydaných vládou ČR v souvislosti s výskytem covid-19 na území ČR, zejména pak o dodržování bezpečných rozestupů. Děkujeme.

UPOZORŇUJEME, ŽE V PŘÍPADĚ NEPŘÍZNĚ POČASÍ (BOUŘKY) SE VYCHÁZKA RUŠÍ.

Spolek Malostranský hřbitov srdečně zve na komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která se uskuteční v sobotu 5. června od 14 hodin. Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Alena Lehnerová. 

Upozorňujeme zájemce, že doporučený počet účastníků vycházky je 20. 

Žádáme všechny účastníky o dodržování platných nařízení a doporučení vydaných vládou ČR v souvislosti s výskytem covid-19 na území ČR, jakož i o dodržování pokynů pořadatelů.

Těšíme se na Vás!

Spolek Malostranský hřbitov zve na sympozium "Jen pravda je diadém umění" věnované "pražskému hudebnímu papeži" V. J. Tomáškovi, od jehož úmrtí letos uplynulo 170 let. Sympozium se uskuteční 22. září od 9:30 hodin v Brožíkově sále Staroměstské radnice. Od 18 hodin se uskuteční koncert hammerklavíristky Petry Matějové a sopranistky Ireny Troupové. Zazní skladby L. van Beethovena (Wachtelschlag) a V. J. Tomáška (Sonáta C dur op. 14 a Lenora op. 21).S příspěvky vystoupí PhDr. Markéta Kabelková, Ph.D. z Českého muzea hudby,PhDr. Michal Morawetz, Ph.D. ze Státního oblastního archivu v Třeboni, Mgr. Marek Fapšo z Ústavu českých dějin FF UK, PhDr. Ondřej Bastl z Archivu hlavního města Prahy, Libor Aksler, MBA, ředitel Městského muzea Skuteč, Ing. Gabriela Kalinová, mj. autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov: historie a současnost, a předsedkyně Spolku Alena Lehnerová. Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace na e-mailu tomaseksympozium@seznam.cz. Prosíme všechny účastníky o dodržování nařízení i doporučení vydaných vládou ČR v souvislosti s výskytem covid-19 na území ČR. Akce se uskuteční pod záštitou Petra Zemana, předsedy Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Podrobný program:

9:30-9:45             Slavnostní zahájení symposia

9:45-10:15          PhDr. Markéta Kabelková, Ph.D., Národní muzeum – České muzeum hudby: Václav Jan Tomášek (1774–1850) – hudebník hraběte Jiřího Františka Augusta Buquoye 

10:25-10:55        Libor Aksler, MBA, ředitel a kurátor sbírek Městského muzea Skuteč: Václav Jan Tomášek a jeho rodné město Skuteč

11:05-11:35        PhDr. Michal Morawetz, Ph.D, rada Státního oblastního archivu v Třeboni:  Odborné zájmy Tomáškova mecenáše, hraběte Jiřího Buquoye

10:45-12:15        PhDr. Ondřej Bastl, Archivář-specialista, Archiv hlavního města Prahy: Václav Jan Tomášek a Praha jeho doby  

12:20-14:00        Polední pauza

14:15-14:45        Ing. Gabriela Kalinová, CSc, Spolek Malostranský hřbitov: Václav Jan Tomášek a jeho kontakty s Ludwigem van Beethovenem a  Johannem Wolfgangem Goethem 

14:55-15:25        Mgr. Mark Fapšo, PhD., Ústav českých dějin FF UK: Klarové a jejich svět. Příspěvek ke kulturním dějinám první poloviny 19. století

15:35-16:05        Alena Lehnerová, DiS, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov: Náhrobek Václava Jana Tomáška na Malostranském hřbitově 

16:15-16:45        MgA. Ondřej Novák, člen hereckého souboru divadla Ungelt: Přednes ukázek z vlastního životopisu Václava Jana Tomáška

17:00                     Ukončení symposia

18:00                     Koncert

Účinkují: Petra Matějová, hammerklavíristka, Irena Troupová, sopranistka

Ludwig van Beethoven: Wachtelschlag (píseň podle textu Samuela Friedricha Sauter, WoO 129) 
Václav Jan Tomášek: Sonáta C dur op. 14, Lenora, píseň na text balady Gottfireda Bürgera balady, op.12. 

Organizátoři si vyhrazují právo provést nutné organizační změny podle doporučení vydaná vládou ČR v souvislosti s výskytem Covid-19 na území ČR.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou prohlídku po Malostranském hřbitově. Hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.

Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér. Prosíme však účastníky o dodržování nařízení i doporučení vydaných vládou ČR v souvislosti s výskytem covid-19 na území ČR. V případě zhoršení epidemiologické situace může být vycházka zrušena. Děkujeme za pochopení.

Při naší minulé vycházce po Malé Straně jsme si připomněli 250. výročí narození jednoho z největších světových skladatelů, Ludwiga van Beethovena. Připomněli jsme si místo, kde bydlel, jakož i malostranská bydliště jeho pražských přátel. Při navazující vycházce navštívíme Konvikt, kde koncertoval, a připomeneme si jeho vliv na hudební Prahu v 19. století. Zmíníme se o vzniku pražské konzervatoře, nejstarší ve střední Evropě, postoji vedení konzervatoře k Beethovenově hudbě, sporu mezi stoupenci Beethovena a Mozarta, o pražských koncertech Ference Liszta, velkého propagátora Beethovenovy hudby, a o prezentaci Mistrovy hudby ve Stavovském divadle. Navštívíme Staroměstské náměstí a ukážeme si dům, kde bydlel Beethovenův přítel, pražský advokát Jan Nepomuk Kaňka, a palác Goltz-Kinských, sídlo jednoho z nejvýznamnějších Beethovenových podporovatelů, Ferdinanda knížete Kinského. Na závěr zmíníme pro Beethovena poslední, osudový pobytu v Praze v roce 1812, po kterém následovalo napsaní jeho slavného dopisu Nesmrtelné milence.
Průvodkyní bude členka Spolku Malostranský hřbitov Ing. Gabriela Kalinová, CSc.

Vstup zdarma a bez rezervace.

Prosíme účastníky o dodržování nařízení i doporučení vlády ČR vydaných v souvislosti s výskytem covid-29 na území ČR.

V roce 2020 si všichni připomeneme 250. výročí narození jednoho z nejslavnějších světových skladatelů, Ludwiga van Beethovena. Ne všichni však vědí, že to byly právě české země a jejich rodáci, kteří sehráli v jeho životě významnou roli, i když ne tak velkou jako v životě Mozartově. Skladatel sám navštívil jak Prahu, tak i české lázně (Teplice, Karlovy Vary, Františkovy Lázně) a ve Slezsku pak zámek Hradec nad Moravicí.

Během svého pobytu v Praze se stýkal s významnými představiteli pražského hudebního života, z nichž někteří (manželé Duškovi, Jan Václav Tomášek, Vincenc a Albín Maškové) později nalezli místo posledního odpočinku na Malostranském hřbitově. Proto bychom také chtěli uctít Beethovenovu památku návštěvou míst, která ho v Praze připomínají – a začneme na Malé Straně.

Procházka se bude konat ve čtvrtek 16. července 2020. Sraz je v 16:00 hod. na Valdštejnském náměstí před budovou Senátu Parlamentu ČR.    

Průvodkyní nám bude Ing. Gabriela Kalinová, CSc., členka Spolku Malostranský hřbitov a autokra rozsáhlé monografie Malostranský hřbitov: historie a současnost.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po této památce, která bude tentokráte zaměřená na pověsti a příběhy Malostranského hřbitova. Průvodkyní budu předsedkyně Spolku Alena Lehnerová. Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Milí příznivci, vzhledem ke zhoršeným podmínkám na hřbitově (podmáčené cesty apod.) jsme nuceni zrušit část Májové slavnosti. Od 14 hodin je připraveno slavnostní zahájení s představením publikace následované zkrácenou vycházkou zaměřenou na výtvarné atributy náhrobků (pro registrované na mjiroudkova@gmail.com). Zasazení růže i vycházka za pověstmi jsou zrušeny. Děkujeme za pochopení a těšíme se na Vás na další vycházce!


Žádáme všechny účastníky Májových slavností o dodržování platných přepisů vydaných vládou ČR v souvislosti s výskytem Covid-19 na území ČR, zejména pak o používání ochranných prostředků a bezpečnostních rozestupů minimálně 2 m.

Doporučujeme také pevnou a nepromokavou obuv.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech a hrobkách, která se tentokráte zaměří na kapucínskou hrobku ve Vídni. V této hrobce, patřící k nejvýznamnějším evropským panovnickým pohřebištím, byli v letech 1633 – 2011 pohřbíváni příslušníci habsburského rodu. Přednáška se bude zabývat dějinami hrobky a přinese i krátké medailonky, přibližující nejvýznamnější zde pohřbené osobnosti a jejich stopy, zanechané v zemích Koruny české. Přednášet bude Gabriela Kalinová, členka spolku a autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov: historie a současnost.

Přednáška se uskuteční v pondělí 16. března od 17 hodin v pobočce Městské knihovny Praha - Smíchov, Nám. 14 října 15, Praha 5.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou prohlídku po Malostranském hřbitově. Hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.

Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

V případě výrazně nepříznivého počasí může být vycházka zrušena.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z komentovaných vycházek po této památce. Průvodkyní bude Alena Lehnerová.

Přednáška z cyklu o historických hřbitovech tentokráte přiblíží osobnost hraběte Canala (1745 - 1826), botanika, humanisty, velmistra zednářské lóže a zakladatele zahrady Kanálka. Kde se proslulá zahrada nacházela? Kterí přátelé vzdělaného hraběte odpočívají na Malostranském hřbitově? Zmíníme též starou část Olšanských hřbitovů, kde je Josef Canal phřben, a hrobku rodiny Meinertů v moravskoslzských Bartošovicích, kde odpočívá společně se svým manželem Josefina Pachtová z Rájova (1771 -1833), roz. Canal de Malabaila.

Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5. Přednášející bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další ročník tradičních Dušiček na Malostranském hřbitově, které se uskuteční v neděli 3. listopadu od 14 hodin.

14:00     Zahájení Dušiček u sochy biskupa Thun-Hohensteina naproti hlavnímu vchodu
14:15     Komentované vycházky (sraz u sochy biskupa Thun-Hohensteina)
15:45     Zazimování růží u hrobu Václava Veleby (naproti náhrobku Svaté holčičky)
16:00     Vycházka "Pověsti a legendy Malostranského hřbitova"  (sraz u sochy biskupa Thun-Hohensteina)  
17:00      Ukončení programu, uzavření hřbitova
Kostel Nejsvětější Trojice bude otevřen od 14:30 do 16:00 hodin.

Vstup zdarma, bez bariér a bez rezervace.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech a hrobkách. Tentokráte se vydáme do Frýdlantu. Mohutný náhrobní památník Redernů je jedinečným dílem pohřební kultury v České republice i v Evropě. Mauzoleum vznikalo v letech 1606–1610 ve Vratislavi (Breslau, Wrocław). Vytvořil je Gerhard Heinrich (Hendricks) původem z Amsterodamu. Objednavatelkou byla Kateřina rozená Šliková. Hraběnka byla 18 let manželkou císařského vojevůdce Melchiora z Redernu. Dalších 17 roků jako vdova věnovala péči o památku zesnulého chotě.
V kapli kostela Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu si Redernové po roce 1564 zbudovali hrobku s náhrobním monumentem (8,5 x 5 m). Čtyři druhy mramoru, alabastr a bronzové sochy Redernů v životní velikosti i přes čtyři staletí představují tři poslední členy starobylé rodiny. Její slávu ztělesnil bojovník proti Turkům, Melchior; zde křesťan zabezpečivší svou vlast proti pohanům, jak dokládají Turci v podnoží pomníku i bronzové tabule s bitvami u pevností Velký Varadín, Pápa a Sisak. Vzorem Redernových válečných tažení byli starozákonní bojovníci a panovníci David, Jozue, Gedeon a Juda Makabejský. Nejvyšší oporu tvoří vzkříšený Kristus coby ochránce rodu. Vdova Kateřina a syn Kryštof doprovázejí Melchiora na jeho životní cestě až za hrob, jak svědčí mramorové desky s latinskými nápisy otevírající rozhovor urozenců v ideálních vztazích. Cedule nad jejich hlavami vysvětlují světskou moc a zásluhy zpřítomnělých.
Mauzoleum Redernů je dílem řemeslného i uměleckého nadání, znalostí, dovedností a poctivé práce. Rodový památník představuje obdiv k zesnulému, obětavost a lásku syna i manželky. Svého druhu a pojetím je v podstatě světovým unikátem.
Přednášet bude PhDr. Milan Svoboda, Ph.D. z katedry historie Technické university v Liberci. Vstup zdarma, bez rezervace.

Přednáška se bude tentokráte konat v Pražském kreativním centru, Staroměstské nám. 4/1, místnost 219 (2. patro).

Vstup zdarma a bez rezervace!

Spolupořadatelem akce je Pražské kreativní centrum.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na první z poprázdninových přednášek zaměřených na příběh tohoto jedinečného místa, která se uskuteční v pondělí 30. září od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5. 

Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstupné dobrovolné. Případný výtěžek ze vstupného bude využit na úhradu nákladů na pořádání sympozia připomínajícího život a dílo barokních stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, kteří jsou pohřbeni na neznámém místě na Malostranském hřbitově. 

Sraz je náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vstupu na hřbitov. Vstup bez bariér a bez rezervace.

Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstupné dobrovolné. Případný výtěžek ze vstupného bude využit na úhradu nákladů na pořádání sympozia připomínajícího život a dílo barokních stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, kteří jsou pohřbeni na neznámém místě na Malostranském hřbitově. Sympozium se uskuteční v září. Bližší informace budou zveřejněny během prázdnin.

Sraz je náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vstupu na hřbitov. Vstup bez bariér a bez rezervace.

Průvodkyní bude tentokráte Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov : historie a současnost.

Vstupné dobrovolné. Případný výtěžek ze vstupného bude využit na úhradu nákladů na pořádání sympozia připomínajícího život a dílo barokních stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, kteří jsou pohřbeni na neznámém místě na Malostranském hřbitově. Sympozium se uskuteční v září. Bližší informace budou zveřejněny během prázdnin.

Sraz je náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vstupu na hřbitov. Vstup bez bariér a bez rezervace.

Spolek Malostranský hřbitov srdečně zve na další z přednášek o historických hřbitovech. Tentokráte se budeme věnovat hřbitovu na Malvazinkách. Přednáška se uskuteční v pondělí 17. června od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5. přednášet bude Mgr. Julie Jindráková.

Při této příležitosti budete mít možnost poznat náhrobky, reliéfy, plakety a funerální plastiky významných umělců, jako Stanislava Suchardy, Jana Štursy, Jaroslava Horejce, Franty Úprky, Ladislava Šalouna, Čeňka Vosmíka a dalších umělců. Můžete zde také vidět unikátní barokní sloup jako Boží muka se slunečními hodinami, barokní plastiky od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, či interiér kostela sv. Filipa a Jakuba. Váš zájem bude pro nás povzbuzením a Vaše případné dotazy rádi zodpovíme.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Program:

14:00 zahájení a hudební program

14:15 komentované vycházky

16:30 komentovaná vycházka za pověstmi Malostranského hřbitova

Spolek Malostranský hřbitov se i letos připojí k Noci kostelů. Zajímavosti o hřbitově i kostele Nejsvětější Trojice Vám dnes od 18,30 do 22,00 hodin bude přímo v kostele vyprávět Alena Lehnerová. Pokud máte zájem o prohlídku hřbitova, přijďte na nedělní Májové slavnosti!

Dovolujeme si Vás pozvat na přednášku Goethovské reminiscence na Malostranském hřbitově, která se uskuteční v pondělí 20. května od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5. Přednášet bude Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov: historie a současnost.

V roce 2019 uplynulo 270 let od narození „knížete básníků“, Johanna Wolfganga von Goetha (1749 – 1832). Goethe byl jedním z posledních renesančních lidí - zajímala ho nejen literatura, ale také např. hornictví, fyzika, mineralogie, historie (Jenský kodex) a estetika. Čechy navštívil celkem 17krát a strávil zde, počítáno na dny, celkem 3 roky svého života. Miloval zdejší lázně, ve kterých prožil mnoho dnů, ale navštívil také např. Sněžku či Adržbašské skály. Aktivně se zajímal a české země a jejich kulturu, ať již českou či německou, znal Rukopis královédvorský, v jehož pravost věřil. Prahu sice nikdy nenavštívil, ale měl k ní silný „platonický“ vztah. Zajímal se pod vlivem hraběte Šternberka o zdejší nově vzniklé muzeum a měl v Praze mnoho přátel a obdivovatelů. Goethovou poslední korespondentkou byla mladičká Pražanka Leopoldina von Grustner. Na úvod příspěvku bude krátce pojednáno o Goethovu vztahu k Čechám a Praze. Hlavním cílem prezentace bude představit posluchačům osoby z okruhu jeho známých a obdivovatelů, pochovaných na Malostranském hřbitově (např. katolického duchovního a pedagoga Antona Dittricha, či skladatele Jana Václava Tomáška). Krátká zmínka bude věnována kultuře Prahy  předbřeznové doby a tzv. zemskému patriotismu (Landespatriotismus). Byli zde původně pochováni jak novinář Rudolf Glaser, vydavatel časopisu Ost und West, tak i Pavel Alois Klár, vydavatel almanachu Libussa.


Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Členská schůze se uskuteční v prostorách Muzea Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20, Praha 2.

Rok 2019 je rokem četných jubileí. K těm významným patří bezpochyby 290. jubileum svatořečení Jana Nepomuckého, který představuje  v celosvětovém měřítku nejznámější osobnost spojovanou s českými zeměmi. Proto mu bude věnována tpřednáška, kterou připravil Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s kulturními činiteli města Nepomuk, které má své partnerské město v Brazílii (São João Nepomuceno).
            Na úvod přednášky budou stručně připomenuta data ze životopisu Jana Nepomuckého a místa spojovaná s jeho životem. Další část prezentace se bude věnovat historii svatořečení Jana Nepomuckého, vznikem jeho kultu a místům spojeným s tímto kultem na území Prahy a ostatních českých měst. Poté budou stručně představeny církevní stavby a umělecká díla, která nesou jeho jméno – sochy Jana Nepomuckého není možno vidět pouze ve všech katolickým evropských zemích, ale i v zámoří. V Nepomuku mají evidovaných celkem 66 000 podob toho významného svatého, ale donedávna nikdo nevěděl, jak vypadal ve skutečnosti. To se před několika dny, dne 19.3.2019, změnilo. Posluchači budou krátce informováni o akci spojené s prezentací pravé podoby Jana Nepomuckého. Dozví se také, kde by si bustu mohli prohlédnout.
            Dále obrátíme pozornost k Malostranskému hřbitovu a roku 1829, kdy se slavilo 100. výročí svatořečení Jana Nepomuckého. Mnoho protagonistů této oslavy (duchovní, umělci, spisovatelé) nalezlo místo svého posledního odpočinku právě na Malostranském hřbitově. Na něm jsou nebo byli pochováni také první tři ředitelé Dědictví svatojánského, které se zabývalo vydáváním českých knih s náboženskou tématikou. Velkým ctitelem Jana Nepomuckého byl také zakladatel tradice Májových slavností na Malostranském hřbitově Václav Veleba. Jeho soše věnoval velkou pozornost ve svém díle o Karlově mostě. Svatojánské tradice se promítly do české i německé literatury – zabýval se jimi mj. i další letošní jubilant Johann Wolfgang von Goethe. 

Přednášející bude Gabriela Kalinová, členka spolku a autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov : historie a současnost.

Přednáška se uskuteční v pondělí 1. dubna od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Vstup bez rezervace, zdarma a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na přednášku "V tobě, Anno, zřel jsem celé nebe", která se uskuteční v pondělí 18. 3. 2019 od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5. 

V přednášce se budeme věnovat osobnosti spisovatele Jana Nerudy (na Malostranském hřbitově má pohřbené svoje rodiče) a rodině Holinových. František Holina, kaligraf a provozovatel kulturního salonu, byl otcem Nerudovy „ věčné nevěsty“ Anny Holinové. Jaký je osud jejího hrobu na Olšanských hřbitovech? Kdo pečuje o Nerudův hrob na hřbitově na Vyšehradě? 

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po této památce. Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.
Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku. Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér. V případě nepříznivého počasí se vycházka nekoná.

Další z přednášek v Městské knihovně v Praze na Smíchově. Přednáší Gabriela Kalinová.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z přednášek o historických hřbitovech. Tentokráte se budeme věnovat architektům a stavitelům pohřbeným na Malostranském (a zlíchovském) hřbitově. Přednáška se uskuteční v pondělí 28. ledna od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5.

Zveme na další přednášku Spolku Malostranský hřbitov, která se uskuteční v pondělí 10. prosince od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15.

Předvánoční přednáška v rámci cyklu vyprávění o historických hřbitovech a hrobkách nás zavede do největšího pražského podzemního pohřebiště - karmelitánských katakomb pod kostelem Panny Marie Vítězné. Místo svého posledního odpočinku zde našlo přes tři sta osob, mezi něž lze počítat nejen řeholní bratry, ale také šlechtické dobrodince i řadové farníky z Malé Strany. V rámci přednášky budou podrobněji představeny dvě významné osobnosti, které zde také spočinuly: Jan Löw z Erlsfeldu, lékař a rektor pražské univerzity, a Johann Heinrich Schmelzer, dvorní kapelník císaře Leopolda I. Předvánoční přednášku doplní hudební vstupy ze Schmelzerova díla a jako bonus uslyšíme krátké vyprávění o „Pražském Jezulátku“ vystaveném v oltářní skříni v chrámu.

Přednášejí Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov, a Mgr. Petr Slouka, Kurátor Lobkowiczkého hudebního archivu.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou prohlídku po Malostranském hřbitově. Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou prohlídku po Malostranském hřbitově. Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský. 

Průvodkyní bude Alena Lehnerová.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Malostranský hřbitov v Košířích byl pro Jana Nerudu velkou inspirací. Pohřbil zde oba své rodiče i přítele z mládí, Antonína Tollmanna. Atmosféru místa zachytil již ve své první básnické sbírce Hřbitovní kvítí. Jeho odraz nalezneme také ve sbírce Kniha veršů („Hrob ten otcův, matčin, mým též hrobem bude, povedeme spolu hospodářství chudé. Malý domek z hlíny, vlhké čtyři stěny, v něm však lásky, že jí, v širém světě není“). Hřbitov v Košířích krátce zmiňuje také v knize Povídky malostranské, konkrétně v Psáno o letošních Dušičkách, Týden v tichém domě a Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku.

Barbora Nerudová, matka Jana Nerudy obstarávala více než třicet let pražskou domácnost badatele Joachima Barranda, objevitele zkamenělin prehistorických živočichů trilobitů.

Přednáší Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstup je zdarma, bez rezervace a bez bariér.