Spolek Malostranský hřbitov zve na další ročník tradičních Dušiček na Malostranském hřbitově, které se uskuteční v neděli 3. listopadu od 14 hodin.

14:00     Zahájení Dušiček u sochy biskupa Thun-Hohensteina naproti hlavnímu vchodu
14:15     Komentované vycházky (sraz u sochy biskupa Thun-Hohensteina)
15:45     Zazimování růží u hrobu Václava Veleby (naproti náhrobku Svaté holčičky)
16:00     Vycházka "Pověsti a legendy Malostranského hřbitova"  (sraz u sochy biskupa Thun-Hohensteina)  
17:00      Ukončení programu, uzavření hřbitova
Kostel Nejsvětější Trojice bude otevřen od 14:30 do 16:00 hodin.

Vstup zdarma, bez bariér a bez rezervace.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech a hrobkách. Tentokráte se vydáme do Frýdlantu. Mohutný náhrobní památník Redernů je jedinečným dílem pohřební kultury v České republice i v Evropě. Mauzoleum vznikalo v letech 1606–1610 ve Vratislavi (Breslau, Wrocław). Vytvořil je Gerhard Heinrich (Hendricks) původem z Amsterodamu. Objednavatelkou byla Kateřina rozená Šliková. Hraběnka byla 18 let manželkou císařského vojevůdce Melchiora z Redernu. Dalších 17 roků jako vdova věnovala péči o památku zesnulého chotě.
V kapli kostela Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu si Redernové po roce 1564 zbudovali hrobku s náhrobním monumentem (8,5 x 5 m). Čtyři druhy mramoru, alabastr a bronzové sochy Redernů v životní velikosti i přes čtyři staletí představují tři poslední členy starobylé rodiny. Její slávu ztělesnil bojovník proti Turkům, Melchior; zde křesťan zabezpečivší svou vlast proti pohanům, jak dokládají Turci v podnoží pomníku i bronzové tabule s bitvami u pevností Velký Varadín, Pápa a Sisak. Vzorem Redernových válečných tažení byli starozákonní bojovníci a panovníci David, Jozue, Gedeon a Juda Makabejský. Nejvyšší oporu tvoří vzkříšený Kristus coby ochránce rodu. Vdova Kateřina a syn Kryštof doprovázejí Melchiora na jeho životní cestě až za hrob, jak svědčí mramorové desky s latinskými nápisy otevírající rozhovor urozenců v ideálních vztazích. Cedule nad jejich hlavami vysvětlují světskou moc a zásluhy zpřítomnělých.
Mauzoleum Redernů je dílem řemeslného i uměleckého nadání, znalostí, dovedností a poctivé práce. Rodový památník představuje obdiv k zesnulému, obětavost a lásku syna i manželky. Svého druhu a pojetím je v podstatě světovým unikátem.
Přednášet bude PhDr. Milan Svoboda, Ph.D. z katedry historie Technické university v Liberci. Vstup zdarma, bez rezervace.

Přednáška se bude tentokráte konat v Pražském kreativním centru, Staroměstské nám. 4/1, místnost 219 (2. patro).

Vstup zdarma a bez rezervace!

Spolupořadatelem akce je Pražské kreativní centrum.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na první z poprázdninových přednášek zaměřených na příběh tohoto jedinečného místa, která se uskuteční v pondělí 30. září od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5. 

Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstupné dobrovolné. Případný výtěžek ze vstupného bude využit na úhradu nákladů na pořádání sympozia připomínajícího život a dílo barokních stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, kteří jsou pohřbeni na neznámém místě na Malostranském hřbitově. 

Sraz je náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vstupu na hřbitov. Vstup bez bariér a bez rezervace.

Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstupné dobrovolné. Případný výtěžek ze vstupného bude využit na úhradu nákladů na pořádání sympozia připomínajícího život a dílo barokních stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, kteří jsou pohřbeni na neznámém místě na Malostranském hřbitově. Sympozium se uskuteční v září. Bližší informace budou zveřejněny během prázdnin.

Sraz je náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vstupu na hřbitov. Vstup bez bariér a bez rezervace.

Průvodkyní bude tentokráte Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov : historie a současnost.

Vstupné dobrovolné. Případný výtěžek ze vstupného bude využit na úhradu nákladů na pořádání sympozia připomínajícího život a dílo barokních stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, kteří jsou pohřbeni na neznámém místě na Malostranském hřbitově. Sympozium se uskuteční v září. Bližší informace budou zveřejněny během prázdnin.

Sraz je náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vstupu na hřbitov. Vstup bez bariér a bez rezervace.

Spolek Malostranský hřbitov srdečně zve na další z přednášek o historických hřbitovech. Tentokráte se budeme věnovat hřbitovu na Malvazinkách. Přednáška se uskuteční v pondělí 17. června od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5. přednášet bude Mgr. Julie Jindráková.

Při této příležitosti budete mít možnost poznat náhrobky, reliéfy, plakety a funerální plastiky významných umělců, jako Stanislava Suchardy, Jana Štursy, Jaroslava Horejce, Franty Úprky, Ladislava Šalouna, Čeňka Vosmíka a dalších umělců. Můžete zde také vidět unikátní barokní sloup jako Boží muka se slunečními hodinami, barokní plastiky od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, či interiér kostela sv. Filipa a Jakuba. Váš zájem bude pro nás povzbuzením a Vaše případné dotazy rádi zodpovíme.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Program:

14:00 zahájení a hudební program

14:15 komentované vycházky

16:30 komentovaná vycházka za pověstmi Malostranského hřbitova

Spolek Malostranský hřbitov se i letos připojí k Noci kostelů. Zajímavosti o hřbitově i kostele Nejsvětější Trojice Vám dnes od 18,30 do 22,00 hodin bude přímo v kostele vyprávět Alena Lehnerová. Pokud máte zájem o prohlídku hřbitova, přijďte na nedělní Májové slavnosti!

Dovolujeme si Vás pozvat na přednášku Goethovské reminiscence na Malostranském hřbitově, která se uskuteční v pondělí 20. května od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5. Přednášet bude Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov: historie a současnost.

V roce 2019 uplynulo 270 let od narození „knížete básníků“, Johanna Wolfganga von Goetha (1749 – 1832). Goethe byl jedním z posledních renesančních lidí - zajímala ho nejen literatura, ale také např. hornictví, fyzika, mineralogie, historie (Jenský kodex) a estetika. Čechy navštívil celkem 17krát a strávil zde, počítáno na dny, celkem 3 roky svého života. Miloval zdejší lázně, ve kterých prožil mnoho dnů, ale navštívil také např. Sněžku či Adržbašské skály. Aktivně se zajímal a české země a jejich kulturu, ať již českou či německou, znal Rukopis královédvorský, v jehož pravost věřil. Prahu sice nikdy nenavštívil, ale měl k ní silný „platonický“ vztah. Zajímal se pod vlivem hraběte Šternberka o zdejší nově vzniklé muzeum a měl v Praze mnoho přátel a obdivovatelů. Goethovou poslední korespondentkou byla mladičká Pražanka Leopoldina von Grustner. Na úvod příspěvku bude krátce pojednáno o Goethovu vztahu k Čechám a Praze. Hlavním cílem prezentace bude představit posluchačům osoby z okruhu jeho známých a obdivovatelů, pochovaných na Malostranském hřbitově (např. katolického duchovního a pedagoga Antona Dittricha, či skladatele Jana Václava Tomáška). Krátká zmínka bude věnována kultuře Prahy  předbřeznové doby a tzv. zemskému patriotismu (Landespatriotismus). Byli zde původně pochováni jak novinář Rudolf Glaser, vydavatel časopisu Ost und West, tak i Pavel Alois Klár, vydavatel almanachu Libussa.


Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Členská schůze se uskuteční v prostorách Muzea Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20, Praha 2.

Rok 2019 je rokem četných jubileí. K těm významným patří bezpochyby 290. jubileum svatořečení Jana Nepomuckého, který představuje  v celosvětovém měřítku nejznámější osobnost spojovanou s českými zeměmi. Proto mu bude věnována tpřednáška, kterou připravil Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s kulturními činiteli města Nepomuk, které má své partnerské město v Brazílii (São João Nepomuceno).
            Na úvod přednášky budou stručně připomenuta data ze životopisu Jana Nepomuckého a místa spojovaná s jeho životem. Další část prezentace se bude věnovat historii svatořečení Jana Nepomuckého, vznikem jeho kultu a místům spojeným s tímto kultem na území Prahy a ostatních českých měst. Poté budou stručně představeny církevní stavby a umělecká díla, která nesou jeho jméno – sochy Jana Nepomuckého není možno vidět pouze ve všech katolickým evropských zemích, ale i v zámoří. V Nepomuku mají evidovaných celkem 66 000 podob toho významného svatého, ale donedávna nikdo nevěděl, jak vypadal ve skutečnosti. To se před několika dny, dne 19.3.2019, změnilo. Posluchači budou krátce informováni o akci spojené s prezentací pravé podoby Jana Nepomuckého. Dozví se také, kde by si bustu mohli prohlédnout.
            Dále obrátíme pozornost k Malostranskému hřbitovu a roku 1829, kdy se slavilo 100. výročí svatořečení Jana Nepomuckého. Mnoho protagonistů této oslavy (duchovní, umělci, spisovatelé) nalezlo místo svého posledního odpočinku právě na Malostranském hřbitově. Na něm jsou nebo byli pochováni také první tři ředitelé Dědictví svatojánského, které se zabývalo vydáváním českých knih s náboženskou tématikou. Velkým ctitelem Jana Nepomuckého byl také zakladatel tradice Májových slavností na Malostranském hřbitově Václav Veleba. Jeho soše věnoval velkou pozornost ve svém díle o Karlově mostě. Svatojánské tradice se promítly do české i německé literatury – zabýval se jimi mj. i další letošní jubilant Johann Wolfgang von Goethe. 

Přednášející bude Gabriela Kalinová, členka spolku a autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov : historie a současnost.

Přednáška se uskuteční v pondělí 1. dubna od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Vstup bez rezervace, zdarma a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na přednášku "V tobě, Anno, zřel jsem celé nebe", která se uskuteční v pondělí 18. 3. 2019 od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5. 

V přednášce se budeme věnovat osobnosti spisovatele Jana Nerudy (na Malostranském hřbitově má pohřbené svoje rodiče) a rodině Holinových. František Holina, kaligraf a provozovatel kulturního salonu, byl otcem Nerudovy „ věčné nevěsty“ Anny Holinové. Jaký je osud jejího hrobu na Olšanských hřbitovech? Kdo pečuje o Nerudův hrob na hřbitově na Vyšehradě? 

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po této památce. Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.
Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku. Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér. V případě nepříznivého počasí se vycházka nekoná.

Další z přednášek v Městské knihovně v Praze na Smíchově. Přednáší Gabriela Kalinová.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z přednášek o historických hřbitovech. Tentokráte se budeme věnovat architektům a stavitelům pohřbeným na Malostranském (a zlíchovském) hřbitově. Přednáška se uskuteční v pondělí 28. ledna od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5.

Zveme na další přednášku Spolku Malostranský hřbitov, která se uskuteční v pondělí 10. prosince od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15.

Předvánoční přednáška v rámci cyklu vyprávění o historických hřbitovech a hrobkách nás zavede do největšího pražského podzemního pohřebiště - karmelitánských katakomb pod kostelem Panny Marie Vítězné. Místo svého posledního odpočinku zde našlo přes tři sta osob, mezi něž lze počítat nejen řeholní bratry, ale také šlechtické dobrodince i řadové farníky z Malé Strany. V rámci přednášky budou podrobněji představeny dvě významné osobnosti, které zde také spočinuly: Jan Löw z Erlsfeldu, lékař a rektor pražské univerzity, a Johann Heinrich Schmelzer, dvorní kapelník císaře Leopolda I. Předvánoční přednášku doplní hudební vstupy ze Schmelzerova díla a jako bonus uslyšíme krátké vyprávění o „Pražském Jezulátku“ vystaveném v oltářní skříni v chrámu.

Přednášejí Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov, a Mgr. Petr Slouka, Kurátor Lobkowiczkého hudebního archivu.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou prohlídku po Malostranském hřbitově. Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou prohlídku po Malostranském hřbitově. Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí a je proto roku 1884 zrušen.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský. 

Průvodkyní bude Alena Lehnerová.

Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Malostranský hřbitov v Košířích byl pro Jana Nerudu velkou inspirací. Pohřbil zde oba své rodiče i přítele z mládí, Antonína Tollmanna. Atmosféru místa zachytil již ve své první básnické sbírce Hřbitovní kvítí. Jeho odraz nalezneme také ve sbírce Kniha veršů („Hrob ten otcův, matčin, mým též hrobem bude, povedeme spolu hospodářství chudé. Malý domek z hlíny, vlhké čtyři stěny, v něm však lásky, že jí, v širém světě není“). Hřbitov v Košířích krátce zmiňuje také v knize Povídky malostranské, konkrétně v Psáno o letošních Dušičkách, Týden v tichém domě a Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku.

Barbora Nerudová, matka Jana Nerudy obstarávala více než třicet let pražskou domácnost badatele Joachima Barranda, objevitele zkamenělin prehistorických živočichů trilobitů.

Přednáší Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.

Vstup je zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Vycházka bude zaměřena na obecnou historii hřbitova a jeho nejvýznamnější osobnosti. Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov Alena Lehnerová.

Sraz je u vstupu do hřbitova, resp. u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina. Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po této památce. Průvodkyní bude Gabriela Kalinová, autorka rozsáhlé publikace Malostranský hřbitov: historie a současnost. Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po této památce. Průvodkyní bude Alena Lehnerová. Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér.

Procházka, jejíž první část (Malá Strana) se uskutečnila 12. listopadu 2017, měla připomenout 230 let od první Mozartovy návštěvy v Praze a od světové premiéry Dona Giovanniho.

Po Malé Straně, kde bydlel Mozart, jeho oba synové i jeho pražští přátelé (Mozartovi hostitelé na Betrtramce Duškovi a Mozartův životopisec František Xaver Němeček) a kde také proběhla již několik dnů po jeho úmrtní grandiózní smuteční mše, si nyní připomeneme staroměstské objekty, spojené s Mozartovými pobyty v Praze, s jeho přáteli a jeho posmrtným kultem, který byl v Praze starší a zpočátku silnější než v jiných městech včetně Salcburku. 

Trasa: Křižovnické náměstí (průčelí Klementina, Mozartova návštěva) – Karlova ul. (Colloredo-Mansfeldský palác, Mozartovský ples)– Keplerův průchod – Annenské nám.(Haaseovská tiskárna, Pachtův palác) – Liliová ul. (kostel sv. Anny) – zpět do Karlovy ulice (Zrcadlová kaple Klementina, Mozartův památník v Klementinu, starší než Salcburský pomník) - Mariánské nám./Husova ul. (Clam- Gallasův palác, návštěva otce i syna Mozartových) - Husova ul. (kostel sv. Jiljí, jezuitský seminář) – Skořepka (kavárna U Šturmů) – Uhelný trh (dům U Tří zlatých lvíčků, Platýz) – Rytířská ul. (Česká spořitelna, dříve divadlo V Kotcích), Železná ul. (Nosticovo, pozdější Stavovské divadlo, místo dvou světových Mozartovských premiér) – Ovocný trh (dům U Modrého hroznu, Karlova univerzita, bydliště spisovatele Alfreda Meissnera) – Celetná ul. (hotel U zlatého anděla, dům U Černého slunce) – Staroměstské nám. (U bílého jednorožce, rodiště Josefy Hambacherové, později Duškové, Týnská škola, úmrtní dům Václava Praupnera). 

Vycházka se uskuteční v úterý 19. června 2018 od 17 hodin. Sraz je u sochy Karla IV. na Křižovnickém náměstí. Průvodkyní nám bude členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka přednášek s Mozartovskou tématikou a rozsáhlé publikace o MH Gabriela Kalinová.

Vstup je zdarma, rezervace netřeba, akce je určena pro širokou veřejnost.

Členové rodu Lažanských patřili už od 17. století k předním reprezentantům Království českého. Setkáváme se s nimi na vysokých postech státní správy. Nešlo však jen o politiky či úředníky. Téměř neznámou kapitolou je jejich působení v oblasti věd a umění. Lažanští zanechali na mnoha místech naší země nesmazatelnou stopu, kterou dnes často obcházíme bez povšimnutí. Přednáška se proto zaměří na nejdůležitější představitele rodu a jejich význam pro naše dějiny, zejména v 19. století. Akce navíc proběhne symbolicky v paláci Lažanských, který od 2. poloviny 19. století představoval jedno z nejviditelnějších míst setkávání českých kulturních elit. 
 

Přednášejí: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D., Ústav českých dějin Univerzity Karlovy, Ing. Vladimír Lažanský, zámek Chyše, a Mgr. Jan Štěpánek, Ústav pro dějiny umění Univerzity Karlovy.

Místo konání:Palác Lažanských – budova FAMU, učebna U1, Smetanovo nábřeží 2, Praha 1.
 

Akce je určena pro širokou veřejnost. Vstup zdarma a bez rezervace.

Vycházka bude zaměřená na funerální symboliku (novo)klasicismu  - slohu, o kterém můžeme hovořit jako o posledním zlatém věku funerálního umění. Průvodkyní bude Eva Jarošová, nová členka výboru Spolku Malostranský hřbitov.

Prostřednictvím bohatého obrazového materiálu budou představeny zásadní události květnových dnů, organizace obrany Prahy, stavba barikád či péče o zraněné. Část prezentace bude věnována také vzpomínkám pamětníků a přímých účastníků bojů. Cílem přednášky je připomenout osobní hrdinství mnohdy bezejmenných obránců, kteří neváhali nasadit vlastní život.

Praha 5 byla jedním z posledních míst, kde probíhaly kruté boje ještě 9. května. Padlo při nich 60 % osob ze všech padlých během povstání. Na Zlíchově zahynulo 168 obránců. Čest jejich památce! 

Průvodkyní po květnových událostech bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku.

Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14 října 15, Praha 5.

Vstup je zdarma, bez registrace a bez bariér. Přednáška je součástí Dnů Prahy 5 a je určena pro širokou veřejnost.

Spolek Malostranský hřbitov za laskavé podpory SPH,p.o. a Farního úřadu kostela Nejsvětější Trojice v Košířích zve na 9. ročník obnovených Májových slavností na Malostranském hřbitově.

Program:

14.00-14:15 Zahájení Májové slavnosti, představení nové publikace "Významní lékaři a lékárníci pohřbení na Malostranském hřbitově" (u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

14:15-14:30 Hudební program (u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

14:30-14:45 Zasazení památeční růže u hrobu Václava Veleby, zakladatele tradice Májové slavnosti

14:45 -16:30 Komentované vycházky po hřbitově s průvodci, prohlídka kostela Nejsvětější Trojice s průvodcem, komentovaná prohlídka hřbitova s restaurátorem Petrem Bénou (začátek u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

16:30-17:00 Čtení u hrobu „Svaté holčičky“ z knihy Františka Kožíka "Svatá holčička" (u Svaté holčičky)

17:00-18:00 „Tajemná“ komentovaná vycházka s překvapením, pověsti a legendy na Malostranském hřbitově  (u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

18:00 Ukončení Májové slavnosti

IX. Májová slavnost je věnována biskupovi Leopoldovi Thun-Hohensteinovi při příležitosti výročí jeho narození (1748-1826).

Kostel Nejsvětější Trojice bude otevřen od 14 do 16 hodin.

Akce se koná v rámci Dnů Prahy 5.

Přednáška se bude primárně zaměřovat na neméně známé osudy osobnosti pohřbených na Olšanských hřbitovech, které jsou druhým největším zemským pohřebištěm u nás. Cílem samotné přednášky bude předat základní informace o osobnostech, jež budou následně utvářet historický dobový kolorit. Záměrem představení jednotlivých osobností nejsou jen životní osudy jednotlivců, ale také snaha přiblížit sociální, dobové reálie prostředí 19. a 20. století. Proto se za doby dvou století stýkaly a potýkaly osobnosti neznámého formátu, které svým postavením udávaly kritický stav neštěstí a tristní chudoby, zasloužily se o významné činy, či daly národu velký dar pomocí neobvyklé vzdělanosti, která měla za následek příchod nových osobností na uměleckou scénu 19. a 20. století.

Přednáší Jakub Křelina, Katolická Teologická Fakulta University Karlovy. Začátek v 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po této památce. Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku. Sraz u sochy biskupa Thuna-Hohensteina u hlavního vchodu.Vstup je zdarma, bez rezervace. Přístup na hřbitov je bez bariér.

Již sedmnáctá přednáška  nás zavede na zlíchovský hřbitov u kostela sv. Filipa a Jakuba, na kterém se pohřbívalo do roku 1897. Zde je mj. pohřben i Ing. František Antonín Leonhard Herget, vrchní stavební ředitel v Čechách a autor prvního geometricky věrného plánu Prahy.

Zavítáme též na butovický hřbitov v Jinonicích. Zde se zaměříme na někdejšího majitele Butovic a Jinonic rytíře Albrechta Pfefferkorna z Ottopachu a jeho náhrobní kámen v kostele sv. Vavřince.

Na začátku prezentace budou uvedena základní data o smrti Wolfganga Amadea Mozarta ve Vídni a  o dvou místech, která jsou spojována s jeho posmrtnými osudy (hřbitov sv. Marka a Ústřední hřbitov). Dále se posluchači dozvědí, jak se tzv. „Mozartova lebka“ dostala do „Mozartea“ v Salcburku, a jakou roli při tom hrál profesor pražské univerzity Hyrtl. Poté se přesuneme do Salcburku a budeme se věnovat třem hřbitovům, kde leží pochování různí příslušníci Mozartovy rodiny. Prvním z nich je hřbitov sv. Šebestiána v salcburském Starém Městě, kde byl pochován Mozartův otec Leopold (1719 – 1787), jeho babička Anna Maria Walburga roz. Pertlová a neteř Jeannette von Berchtold zu Sonnenberg (1789 – 1805), dcera jeho setry „Nannerl“. V tomto tzv. „Mozartovském hrobě“, který vznikl uměle koncem 19. století, je pochována také Mozartova manželka Konstance (1762 – 1842) a její druhý manžel Georg Nikolaus Nissen (1761 – 1826), dánský diplomat a Mozartův životopisec. Leží zde také Genovefa von Weber (1767 – 1798), matka skladatele, Karla Marii Webera a teta Konstance Mozartové. Bude krátce zmíněn neúspěšný pokus, který měl na základě DNA ženských příbuzných W. A. Mozarta vést k ověření pravosti „Mozartovy lebky“, a důvody neúspěchu. Druhým ze salcburských pohřebišť souvisejících s Mozartovou rodinou, je hřbitov sv. Petra pod pevností Hohensalzburg – nejstarší dosud používaný hřbitov v Salcburku. Zde spočinula u vhodu do katakomb na vlastní přání sestra Wolfganga Amadea Mozarta, Anna Marie, provdaná von Berchtold zu Sonnenberg (1751 – 1829). Vedle ní se nachází místo posledního odpočinku skladatele Michaela Haydna (1737 – 1806), bratra Josepha Haydna. O kus dále leží v arkádové hrobce Ignaz Anton Weiser (1701 – 1785), starosta Salcburku, první Mozartův libretista a dědeček Mozartovy pražské hostitelky na Bertramce, Josefy Duškové. Posledním zmíněným hřbitovem je Komunitní hřbitov, založený v roce 1879 mimo městské centrum. Sem byly přeneseny ostatky dvou Mozartových příbuzných – jeho švagrových Alosie a Sophie, roz. Weberových, spolu s pozůstatky skladatele a dirigenta Aloise Tauxe (1817 – 1861), absolventa pražské konzervatoře a přítele Mozartovy rodiny.

Přednáška se uskuteční  v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Spolek Malostranský hřbitov srdečně zve na komentovanou vycházku po této památce, která bude tentokráte zaměřena na lékaře a lékárníky. Průvodkyní bude členka výboru Spolku a autorka rozsáhlé publikace o MH Gabriela Kalinová. Vstup je zdarma a bez registrace. Vycházka navazuje na přednášku dne 29. 1.od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, která nám představí Malostranský hřbitov jako hřbitov morový. Lékařům a lékárníkům je též věnována nejnovější publikace vydaná Spolkem Malostranský hřbitov na konci roku 2017. Publikaci i předchozích 7 dílů této edice si můžete zdarma stáhnout zde: https://www.malostranskyhrbitov.cz/mh-v-publikacich/.

Již 15. díl z cyklu přednášek o historických hřbitovech, hrobkách a významných osobnostech nás zavede do období vzniku Malostranského hřbitova. Při morové epidemii v letech 1679 -1680 byl na místě dnešního Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější Trojice založen morový lazaret. Zemřelí na mor byli pochováváni do šachtových hrobů v jeho blízkosti. Lazaret, včetně morového pohřebiště, sloužil ještě za další epidemie moru v roce 1713- 1715, a také za největší demografické katastrofy na našem území v 18. století – hladomoru z let 1771 – 1772. Zmíníme se o tom, jakým způsobem se mor promítl do výtvarného i slovesného umění. Předmětem našeho zájmu budou příslušníci jezuitského řádu z malostranské koleje, kteří zahynuli při ošetřování nemocných a duchovní péči o ně, a jim věnovaný nejstarší zachovaný pomník Malostranského hřbitova (nyní umístěný na Vyšehradě).

Budeme se zabývat i jednou z posledních obětí morové epidemie v roce 1715, mladým lékařem a bojovníkem proti moru, Alexandrem Antonínem Ignácem Šamským (1687 – 1715) a jeho publikační činností.

Přednáška je spojena s představením monografie „Lékaři a lékárníci pohřbení na Malostranském hřbitově“, vydané Spolkem Malostranský hřbitov na konci roku 2017 díky grantu od městské části Praha 5. Autorkami publikace jsou Alena Lehnerová a Gabriela Kalinová.

Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Spolek Malostranský hřbitov zve na křest knihy "Lékaři a lékárníci pohřbení na MH" a také na přednášku autorek knihy Aleny Lehnerové a Gabriely Kalinové. Malostranský hřbitov vděčí za svůj vznik dvěma událostem. První z nich byla morová epidemie roku 1680, kdy na místě dnešního Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější Trojice vznikl morový lazaret. Zemřelí na mor byli pochováváni do šachtových hrobů v blízkosti lazaretu. Lazaret, včetně morového pohřebiště, sloužil ještě za další epidemie moru v roce 1713, a také za největší demografické katastrofy na našem území v 18. století – hladomoru z let 1771 – 1772. Druhou událostí byla pohřební reforma Josefa II., která zakázala pohřbívat mrtvé uvnitř obydlených oblastí. Ve Vídni tehdy vznikly komunální hřbitovy „na zelené louce“, u nás byla dána přednost bývalým morovým pohřebištím – Malostranskému hřbitovu a Olšanům. Pohřební reforma Josefa II. byla pouze součástí celé řady reforem a nařízení, které se promítly i do oblasti lékařství a lékárenství – pro české země přitom platily zvláštní předpisy a nařízení.
Přednáška se bude zabývat vznikem prvních sanitárních zařízení na území Prahy a lékaři, kteří působili buď v nich, nebo vykonávali praxi na území Prahy. Celkem se podařilo dohledat základní životopisné údaje o třiceti osmi lékařích či jejich rodinných příslušnících, pohřbených na Malostranském hřbitově. Velkým změnám bylo v této době reforem podrobeno také lékárenství – toto však podléhalo svým vlastním zákonům a nařízením. V přednášce bude věnována pozornost pražským lékárnám konce 18. a první poloviny 19. století (se zvláštním zřetelem na Malou Stranu a Staré Město) a lékárnickým rodinám, které je provozovaly.
S rozvojem zdravotních zařízení a lékáren souvisel i rozvoj sociálního sektoru – tzn. chudobinců, chorobinců, různých dobročinných ústavů aj. Mimo lékařů a lékárníků bude věnována krátká zmínka i osobám, které se podílely na vzniku a rozvoji těchto zařízení (rodina Klárova, Heřman Dichtl jako podporovatel Milosrdných sester, pedagogové Ústavu slepců). Přednáška bude doplněna aktuálními snímky náhrobků lékařů, lékárníků a osob ze sociálního sektoru – na Malostranském hřbitově se jich zachovalo celkem dvacet šest, na jiných hřbitovech další čtyři.
Vstup zdarma, bez rezervace, pro účastníky je připravena brožura zdarma. Během ledna bude ke stažení na www.malostranskyhrbitov.cz.
Brožura vyšla díky finančnímu daru od MČ Praha 5.

Křest se uskuteční v Národním technickém muzeu, Kostelní 42, Praha 7.