Historie Malostranského hřbitova

1680

Za morové epidemie zakoupili představení vlašského špitálu od malostranských dominikánů vinici, která se nacházela v těchto místech u Motolského potoka. Bylo zde zřízeno pohřebiště, morový špitál a kaple Narození Panny Marie. Nemocné ošetřovali jezuité, kteří všichni na následky moru zemřeli.

1703

Hřbitov byl ohrazen zdí. Postavena byla i kaple sv. Rocha.

1713-14

Další morová epidemie, oběti opět pohřbívány na hřbitově.

1713

Zanikla špitální kaple „Narození Panny Marie“. Na jejím místě postavena kaple Nejsvětější Trojice“.

1724

Kaple přestavěna podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

1771-72

Epidemie černých neštovic

1784

Josef II. dvorním dekretem nařídil zrušení městských hřbitovů kolem kostelů.

1786

Hřbitov se stal oficiálním městským hřbitovem pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov.

1787

Slavnostní vysvěcení hřbitova.

1795

První český nápis na náhrobku Doroty Hámové.

1801-26

Návrat posledního pasovského biskupa Thun-Hohensteina do Prahy, kde mj. zakoupil i usedlost „Cibulka“.

1822

Věnoval Thun-Hohenstein základní kapitál na vybudování nového kostela, kaple přestala dostačovat.

1826

Zemřel Leopold Thun-Hohenstein (*1748). Byl pohřben na Malostranském hřbitově.

1831-37

Postaven současný kostel Nejsvětější Trojice, podle plánů Zemského stavebního ředitelství. Plány kostela jsou nezvěstné, prozatím není možné určit, kdo ze stavební firmy byl zpracováním projektu (tehdy běžného typu kostela)pověřený. Na hlavním oltáři je mimořádně vzácný obraz od Františka Hořčičky „Poslední soud“.

1862

Hřbitov rozšířen o západní část, která byla do té doby ovocným sadem.

1875

První oprava v této době již chátrajícího náhrobku pasovského biskupa Thun-Hohensteina.

1879

Stížnost na nevhodnost hřbitova uprostřed zástavby ze strany smíchovského hejtmanství.

1882

Místodržitelství potvrzuje výnos o zákazu pohřbívání. Vzhledem k tomu, že nebyla zajištěna náhrada, tak se na hřbitově pohřbívalo do r. 1884.            

1884

Poslední pohřeb koncem roku, Kateřina Ebenstreitová, žena trafikanta z Říčné ulice Menšího Města a následné chátrání hřbitova.

1901

Spolek českých střelců, poblíž Thunova náhrobku, slavnostně vysvětil svůj nový prapor.

1910

Regulační plán počítal s likvidací a zástavbou hřbitova. Jakub Arbes (1840 – 1914) proti záměru protestoval v Květech, kde psal, že se „vyčkává... s mrazivou lhostejností až památka všech těch mrtvých vyhyne„. Arbesovu výstrahu před zničením hřbitova opakoval i historik František Táborský. V protestech vystupoval aktivně i Klub za starou Prahu.

1916

O záchranu chátrajícího hřbitova usilovalo i Velikonoční memorandum, které podepsal celý tehdejší intelektuální výkvět národa (např. Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, malíř Max Švabinský...). Hovořilo se v něm o „...aktu neúcty k vlastní minulosti ...“.

1927

Při regulaci Plzeňské třídy zanikla celá část hřbitova při severní zdi. Ostatky ze zrušených hrobů byly uloženy do společného hrobu uprostřed staré části hřbitova. V případě významných osobností, byly ostatky přemístěny na volná místa zde na hřbitově (převážně k hlavní cestě). V této době došlo k přenesení ostatků a náhrobků mnoha významných osobností mimo Prahu.

1948

Hřbitov byl do r. 1948 spravován „Ústředním zádušním úřadem HMP“. Od tohoto roku je správou pověřen komunální podnik HMP „Zahradnictví“.

1950

V souvislosti s dalším rozšiřováním Plzeňské třídy, byla zbourána severní zeď hřbitova. Bohužel v několika následujících letech, kdy byl hřbitov volně přístupný, došlo k vandalskému zničení a poškození více jak 90 hrobů. 

1952

Záchranou hřbitova se zabývá kolektiv 13 pracovníků urbanistického střediska arch. ing. Kuthana z Projekčního atelieru hl. města Prahy, kteří 8. 3. 1952 uzavřeli závazek, že vypracují návrh pietní úpravy Malostranského hřbitova na Památník národních buditelů“. S budováním památníku se ale nikdy nezačalo.

1953

V souvislosti s dalším rozšiřováním Plzeňské třídy byla zbourána kaple sv. Rocha z r. 1703. Ve svahu byly vytvořeny dvoje schody a do hřbitova tři vstupy: u kostela, proti pomníku Thun-Hohensteina a mezi ulicí U Paliárky a Erbenova. Hroby význačných osobností ze severní rušené části, byly přeneseny blíže k centru hřbitova. Mnohé ostatky byly pohřbeny na jiných hřbitovech (např. K. J. Erben).

1958

Areál hřbitova s kostelem prohlášen kulturní památkou pod rejstříkovým číslem 40323/1-1376.

1968

Zahájena práce na soupisu všech náhrobků s patřičným umělecko-historickým a kulturním vyhodnocením. Zhotoven návrh na odlití orientační pamětní desky se jmény nejvýznamnějších osobností, které jsou na tomto hřbitově pochovány.

1969

Správcem hřbitova pověřil Magistrát n. p. Sady, lesy, zahradnictví na Praze 5 (odmítají péči o funerální plastiky, náhrobky), péče jen o zeleň. Byla provedena rekonstrukce cest a sadové úpravy. Původní trasy cest zachovány s výjimkou cesty při severním okraji, kde došlo ke zkrácení hřbitova v souvislosti rozšířením Plzeňské třídy.

1989

Obvodní národní výbor Praha 5 se obrací na Magistrát, aby převzal do své péče Malostranský hřbitov. Novým správcem (do dnešního dne) se stává Správa pražských hřbitovů.

1990-91

V souvislosti s výročím úmrtí W. A. Mozarta (┼1791) proběhly 2 etapy rekonstrukce areálu hřbitova. (údržba zeleně, komunikací, rekonstrukce zdí a oplocení) a oprava dominanty hřbitova, hrobky se sochou klečícího biskupa Thun-Hohensteina.

2001

Hřbitov (z důvodu zamezení vandalismu) pro veřejnost uzavřen. Přístup je možný jen na požádání a oznámení na SPH.

2003-4

Vytvoření kopií několika vzácných funerálních plastik: Anna Degenová - Svatá holčička, Pešina z Čechorodu, Tomášek, Malinský.     Současně restaurován kříž malíře Hellicha, nyní se na hřbitově nenachází. Originály byly po rekonstrukci uloženy v lapidáriu Kaple sv. Václava v areálu Vinohradských hřbitovů.

2007

Na náklady Prahy 5 přemístěna z usedlosti Cibulka na Malostranský hřbitov restaurovaná stéla od Václava Prachnera „Mir eine Weile“.

2009

Obnovení Májových slavností na hřbitově, Praha 5 provedla průzkum nejstarší části hřbitova

2010

Správa pražských hřbitovů provedla za využití finančního příspěvku z havarijního programu Ministerstva kultury ČR restaurování tří náhrobků: Žofie Valdštejnové-Wartenbergové, Christophera Wähnera, Karla P. Maška.

2015

Správa pražských hřbitovů získává dotaci na I. etapu revitalizace hřbitova. Upraveny jsou cesty, zeleň, hrobka rodiny Haase. Vzniká nová ohradní zeď.