Spolek Malostranský hřbitov za laskavé podpory SPH,p.o. a Farního úřadu kostela Nejsvětější Trojice v Košířích zve na 9. ročník obnovených Májových slavností na Malostranském hřbitově.

Program:

14.00-14:15 Zahájení Májové slavnosti, představení nové publikace "Významní lékaři a lékárníci pohřbení na Malostranském hřbitově" (u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

14:15-14:30 Hudební program (u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

14:30-14:45 Zasazení památeční růže u hrobu Václava Veleby, zakladatele tradice Májové slavnosti

14:45 -16:30 Komentované vycházky po hřbitově s průvodci, prohlídka kostela Nejsvětější Trojice s průvodcem, komentovaná prohlídka hřbitova s restaurátorem Petrem Bénou (začátek u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

16:30-17:00 Čtení u hrobu „Svaté holčičky“ z knihy Františka Kožíka "Svatá holčička" (u Svaté holčičky)

17:00-18:00 „Tajemná“ komentovaná vycházka s překvapením, pověsti a legendy na Malostranském hřbitově  (u náhrobku biskupa Thun-Hohensteina u hlavního vchodu)

18:00 Ukončení Májové slavnosti

IX. Májová slavnost je věnována biskupovi Leopoldovi Thun-Hohensteinovi při příležitosti výročí jeho narození (1748-1826).

Kostel Nejsvětější Trojice bude otevřen od 14 do 16 hodin.

Akce se koná v rámci Dnů Prahy 5.

Přednáška se bude primárně zaměřovat na neméně známé osudy osobnosti pohřbených na Olšanských hřbitovech, které jsou druhým největším zemským pohřebištěm u nás. Cílem samotné přednášky bude předat základní informace o osobnostech, jež budou následně utvářet historický dobový kolorit. Záměrem představení jednotlivých osobností nejsou jen životní osudy jednotlivců, ale také snaha přiblížit sociální, dobové reálie prostředí 19. a 20. století. Proto se za doby dvou století stýkaly a potýkaly osobnosti neznámého formátu, které svým postavením udávaly kritický stav neštěstí a tristní chudoby, zasloužily se o významné činy, či daly národu velký dar pomocí neobvyklé vzdělanosti, která měla za následek příchod nových osobností na uměleckou scénu 19. a 20. století.

Přednáší Jakub Křelina, Katolická Teologická Fakulta University Karlovy. Začátek v 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po této památce. Průvodkyní bude Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku. Sraz u sochy biskupa Thuna-Hohensteina u hlavního vchodu.Vstup je zdarma, bez rezervace. Přístup na hřbitov je bez bariér.

Již sedmnáctá přednáška  nás zavede na zlíchovský hřbitov u kostela sv. Filipa a Jakuba, na kterém se pohřbívalo do roku 1897. Zde je mj. pohřben i Ing. František Antonín Leonhard Herget, vrchní stavební ředitel v Čechách a autor prvního geometricky věrného plánu Prahy.

Zavítáme též na butovický hřbitov v Jinonicích. Zde se zaměříme na někdejšího majitele Butovic a Jinonic rytíře Albrechta Pfefferkorna z Ottopachu a jeho náhrobní kámen v kostele sv. Vavřince.

Na začátku prezentace budou uvedena základní data o smrti Wolfganga Amadea Mozarta ve Vídni a  o dvou místech, která jsou spojována s jeho posmrtnými osudy (hřbitov sv. Marka a Ústřední hřbitov). Dále se posluchači dozvědí, jak se tzv. „Mozartova lebka“ dostala do „Mozartea“ v Salcburku, a jakou roli při tom hrál profesor pražské univerzity Hyrtl. Poté se přesuneme do Salcburku a budeme se věnovat třem hřbitovům, kde leží pochování různí příslušníci Mozartovy rodiny. Prvním z nich je hřbitov sv. Šebestiána v salcburském Starém Městě, kde byl pochován Mozartův otec Leopold (1719 – 1787), jeho babička Anna Maria Walburga roz. Pertlová a neteř Jeannette von Berchtold zu Sonnenberg (1789 – 1805), dcera jeho setry „Nannerl“. V tomto tzv. „Mozartovském hrobě“, který vznikl uměle koncem 19. století, je pochována také Mozartova manželka Konstance (1762 – 1842) a její druhý manžel Georg Nikolaus Nissen (1761 – 1826), dánský diplomat a Mozartův životopisec. Leží zde také Genovefa von Weber (1767 – 1798), matka skladatele, Karla Marii Webera a teta Konstance Mozartové. Bude krátce zmíněn neúspěšný pokus, který měl na základě DNA ženských příbuzných W. A. Mozarta vést k ověření pravosti „Mozartovy lebky“, a důvody neúspěchu. Druhým ze salcburských pohřebišť souvisejících s Mozartovou rodinou, je hřbitov sv. Petra pod pevností Hohensalzburg – nejstarší dosud používaný hřbitov v Salcburku. Zde spočinula u vhodu do katakomb na vlastní přání sestra Wolfganga Amadea Mozarta, Anna Marie, provdaná von Berchtold zu Sonnenberg (1751 – 1829). Vedle ní se nachází místo posledního odpočinku skladatele Michaela Haydna (1737 – 1806), bratra Josepha Haydna. O kus dále leží v arkádové hrobce Ignaz Anton Weiser (1701 – 1785), starosta Salcburku, první Mozartův libretista a dědeček Mozartovy pražské hostitelky na Bertramce, Josefy Duškové. Posledním zmíněným hřbitovem je Komunitní hřbitov, založený v roce 1879 mimo městské centrum. Sem byly přeneseny ostatky dvou Mozartových příbuzných – jeho švagrových Alosie a Sophie, roz. Weberových, spolu s pozůstatky skladatele a dirigenta Aloise Tauxe (1817 – 1861), absolventa pražské konzervatoře a přítele Mozartovy rodiny.

Přednáška se uskuteční  v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Spolek Malostranský hřbitov srdečně zve na komentovanou vycházku po této památce, která bude tentokráte zaměřena na lékaře a lékárníky. Průvodkyní bude členka výboru Spolku a autorka rozsáhlé publikace o MH Gabriela Kalinová. Vstup je zdarma a bez registrace. Vycházka navazuje na přednášku dne 29. 1.od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, která nám představí Malostranský hřbitov jako hřbitov morový. Lékařům a lékárníkům je též věnována nejnovější publikace vydaná Spolkem Malostranský hřbitov na konci roku 2017. Publikaci i předchozích 7 dílů této edice si můžete zdarma stáhnout zde: https://www.malostranskyhrbitov.cz/mh-v-publikacich/.

Již 15. díl z cyklu přednášek o historických hřbitovech, hrobkách a významných osobnostech nás zavede do období vzniku Malostranského hřbitova. Při morové epidemii v letech 1679 -1680 byl na místě dnešního Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější Trojice založen morový lazaret. Zemřelí na mor byli pochováváni do šachtových hrobů v jeho blízkosti. Lazaret, včetně morového pohřebiště, sloužil ještě za další epidemie moru v roce 1713- 1715, a také za největší demografické katastrofy na našem území v 18. století – hladomoru z let 1771 – 1772. Zmíníme se o tom, jakým způsobem se mor promítl do výtvarného i slovesného umění. Předmětem našeho zájmu budou příslušníci jezuitského řádu z malostranské koleje, kteří zahynuli při ošetřování nemocných a duchovní péči o ně, a jim věnovaný nejstarší zachovaný pomník Malostranského hřbitova (nyní umístěný na Vyšehradě).

Budeme se zabývat i jednou z posledních obětí morové epidemie v roce 1715, mladým lékařem a bojovníkem proti moru, Alexandrem Antonínem Ignácem Šamským (1687 – 1715) a jeho publikační činností.

Přednáška je spojena s představením monografie „Lékaři a lékárníci pohřbení na Malostranském hřbitově“, vydané Spolkem Malostranský hřbitov na konci roku 2017 díky grantu od městské části Praha 5. Autorkami publikace jsou Alena Lehnerová a Gabriela Kalinová.

Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15, Praha 5.

Spolek Malostranský hřbitov zve na křest knihy "Lékaři a lékárníci pohřbení na MH" a také na přednášku autorek knihy Aleny Lehnerové a Gabriely Kalinové. Malostranský hřbitov vděčí za svůj vznik dvěma událostem. První z nich byla morová epidemie roku 1680, kdy na místě dnešního Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější Trojice vznikl morový lazaret. Zemřelí na mor byli pochováváni do šachtových hrobů v blízkosti lazaretu. Lazaret, včetně morového pohřebiště, sloužil ještě za další epidemie moru v roce 1713, a také za největší demografické katastrofy na našem území v 18. století – hladomoru z let 1771 – 1772. Druhou událostí byla pohřební reforma Josefa II., která zakázala pohřbívat mrtvé uvnitř obydlených oblastí. Ve Vídni tehdy vznikly komunální hřbitovy „na zelené louce“, u nás byla dána přednost bývalým morovým pohřebištím – Malostranskému hřbitovu a Olšanům. Pohřební reforma Josefa II. byla pouze součástí celé řady reforem a nařízení, které se promítly i do oblasti lékařství a lékárenství – pro české země přitom platily zvláštní předpisy a nařízení.
Přednáška se bude zabývat vznikem prvních sanitárních zařízení na území Prahy a lékaři, kteří působili buď v nich, nebo vykonávali praxi na území Prahy. Celkem se podařilo dohledat základní životopisné údaje o třiceti osmi lékařích či jejich rodinných příslušnících, pohřbených na Malostranském hřbitově. Velkým změnám bylo v této době reforem podrobeno také lékárenství – toto však podléhalo svým vlastním zákonům a nařízením. V přednášce bude věnována pozornost pražským lékárnám konce 18. a první poloviny 19. století (se zvláštním zřetelem na Malou Stranu a Staré Město) a lékárnickým rodinám, které je provozovaly.
S rozvojem zdravotních zařízení a lékáren souvisel i rozvoj sociálního sektoru – tzn. chudobinců, chorobinců, různých dobročinných ústavů aj. Mimo lékařů a lékárníků bude věnována krátká zmínka i osobám, které se podílely na vzniku a rozvoji těchto zařízení (rodina Klárova, Heřman Dichtl jako podporovatel Milosrdných sester, pedagogové Ústavu slepců). Přednáška bude doplněna aktuálními snímky náhrobků lékařů, lékárníků a osob ze sociálního sektoru – na Malostranském hřbitově se jich zachovalo celkem dvacet šest, na jiných hřbitovech další čtyři.
Vstup zdarma, bez rezervace, pro účastníky je připravena brožura zdarma. Během ledna bude ke stažení na www.malostranskyhrbitov.cz.
Brožura vyšla díky finančnímu daru od MČ Praha 5.

Křest se uskuteční v Národním technickém muzeu, Kostelní 42, Praha 7.

Jan Lohelius Oehlschlägel je pohřben v dnes již zaniklé premonstrátské hrobce na Malostranském hřbitově. Byl ředitelem strahovského kůru,hudebním skladatelem a obnovitelem strahovských varhan. Z jeho obsáhlé tvorby, která je bohužel z velké části zapomenuta, dodnes uchvacují především skladby pro období Adventu a Vánoc, plné jímavé české pastorální melodiky i slavnostního lesku pražského pozdního baroka.

Přednáší muzikolog Mgr.Petr Slouka, Lobkowicz Collections, o.p.s.

Místo konání:  Výstavní síň Galerie Portheimka, Štefánikova 12, Praha 5.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další přednášku z cyklu o historických hřbitovech, která se uskuteční v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Náměstí 14. října 15, Praha 5.

Úvodem nás Gabriela Kalinová krátce seznámí s vídeňskou čtvrtí Hietzing a se zajímavou historií lokálního hřbitova, kde se odehrál první pohřeb Váši Příhody. Posluchači budou krátce informováni i o jiných významných osobnostech, pohřbených na tomto prominentním místě.

Pavla Žílová, zakladatelka Institutu Váši Příhody, nás poté krátce seznámí se životními osudy tohoto světoznámého houslového virtuóza a představí příběh jeho poslední pouti  do rodného města.

Ke 230. výročí pražské premiéry Mozartovy opery Don Giovanni

Provádí: Gabriela Kalinová

Termín: 12. listopadu 2017, ve 14:00 hod.

Sraz: Malostranské náměstí 2/25, před budovou MFF University Karlovy

Úvod: V jubilejním roce vzniku a světové premiéry Mozartovy opery Don Giovanni si připomeneme, že Mozart navštívil Prahu celkem čtyřikrát. Praha má tu velkou přednost, že místa jeho pobytu i umělecké činnosti zůstala na rozdíl od jiných evropských měst beze stopy zachována. Během svého prvního a třetího pobytu bydlel na Malé Straně, kde také žili jeho pražští přátelé a hostitelé na Bertramce, manželé Duškovi. Chtěli bychom Vás zavést na místa, památná pro historii české hudby v době Mozartově.

Trasa: Tomášská ulice (úmrtní dům J.V.Tomáška)– Sněmovní ulice (Thunovský palác čp. 176 – Thunovské divadlo; úmrtní dům Josefiny Duškové), – Horní Malostranské náměstí (Liechtensteinský palác - bydliště Prof. F.X.Němečka a Duškových; chrám sv. Mikuláše)– Vlašská ulice/Tržiště (úmrtní dům Jana Sticha Punta)– Karmelitská ulice (Malostranské gymnázium, působiště F.X.Němečka; Muzeum hudby)– Maltézské náměstí (Nostický palác) – Kampa (Sovovy mlýny, možné místo narození J. Myslivečka)– Velkopřevorské náměstí (Buqoyský palác, působiště J.V.Tomáška)– Lázeňská ulice (Hotel U zlatého a bílého jednorožce, bydliště Mozarta a Beethovena)– Mostecká ulice (kavárna U Šteiniců; bydliště Prof. F.X.Němečka).

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů si Vás dovoluji pozvat na další ročník Dušiček na Malostranském hřbitově, který se uskuteční v sobotu 4. 11. Od 14 hodin jsou pro širokou veřejnost připraveny komentované vycházky s průvodci (sraz u pomníku biskupa L. Thuna-Hohensteina u hlavní brány) a jedna speciální procházka s restaurátorem Petrem Bénou, který se již několik let věnuje opravám náhrobků na Malostranském hřbitově. Od 15,30 hodin bude následovat tematické čtení (sraz opět u náhrobku biskupa Thuna-Hohensteina). Pro zájemce je připravena ještě komentovaná vycházka za svitu svíček, která začne v 16 hodin (sraz u pomníku biskupa Thuna-Hohensteina u hlavní brány). Hřbitov se uzavírá v 17 hodin. Vstup je pro všechny příchozí zdarma, rezervace není nutná. Hřbitov má bezbariérový přístup.

Spolek Malostranský hřbitov pořádá u příležitosti 230. výročí premiéry opery Don Giovanni komentovanou vycházku po stopách významných hudebníků Mozartovy generace, kteří jsou pohřbeni na Malostranském hřbitově. Ko Připomenuti budou zejména Mozartovi pražští hostitelé a majitelé usedlosti Bertramka, manželé Josefína a František Xaver Duškovi. Nezapomeneme ani na Jana Křtitele Kuchaře, cembalistu, jehož Mozart velmi uznával, Jana Nepomuka Vitáska, ředitele varhanické školy, který pořádal benefice ve prospěch osiřelých Mozartových synů, hornistu Giovanniho Punta, o němž mistr prohlásil, že "fouká nádherně", či komponistu Jana Václava Tomáška, který se právě po premiéře Dona Giovanniho rozhodl pro hudební dráhu. Průvodcem bude předsedkyně Spolku Alena Lehnerová.

Operu Don Giovanni, která měla premiéru 29. října 1787 v Nosticově (dnešním Stavovském) divadle v Praze, Mozart dokončil až za svého pobytu u manželů Duškových na Bertramce, premiéru opery pak i sám dirigoval. Autorem libreta s původním názvem  "Potrestání prostopášníka aneb Don Giovanni" je Lorenzo da Ponte. Námětem světoznámé opery je život a smrt svůdníka, známého v literatuře také jako Don Juan. Podle kritiků a mnoha milovníků oper jde o jednu z vůbec nejlepších oper, které kdy byly složeny.

Vstup na všechny akce Spolku je zdarma. Rezervace není nutná. Hřbitov lze fotografovat bez omezení.

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze na Smíchově pořádají u příležitosti 230. výročí premiéry opery Don Giovanni přednášku o významných hudebnících Mozartovy generace, kteří jsou pohřbeni na Malostranském hřbitově. Komponovaná přednáška se uskuteční v pondělí 16. října od 17 hodin v pobočce městské knihovny na Smíchově (Nám. 14. října 15, Praha 5). Připomenuti budou zejména Mozartovi pražští hostitelé a majitelé usedlosti Bertramka, manželé Josefína a František Xaver Duškovi. Nezapomeneme ani na Jana Křtitele Kuchaře, cembalistu, jehož Mozart velmi uznával, Jana Nepomuka Vitáska, ředitele varhanické školy, který pořádal benefice ve prospěch osiřelých Mozartových synů, hornistu Giovanniho Punta, o němž mistr prohlásil, že "fouká nádherně", či komponistu Jana Václava Tomáška, který se právě po premiéře Dona Giovanniho rozhodl pro hudební dráhu. Přednášejícími budou předsedkyně Spolku Alena Lehnerová a autorka rozsáhlé publikace o Malostranském hřbitově Gabriela Kalinová.

Operu Don Giovanni, která měla premiéru 29. října 1787 v Nosticově (dnešním Stavovském) divadle v Praze, Mozart dokončil až za svého pobytu u manželů Duškových na Bertramce, premiéru opery pak i sám dirigoval. Autorem libreta s původním názvem  "Potrestání prostopášníka aneb Don Giovanni" je Lorenzo da Ponte. Námětem světoznámé opery je život a smrt svůdníka, známého v literatuře také jako Don Juan. Podle kritiků a mnoha milovníků oper jde o jednu z vůbec nejlepších oper, které kdy byly složeny.

Na přednášku naváže komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově, která se uskuteční v neděli 29.  října od 14 hodin.

Vstup na všechny akce Spolku je zdarma. Rezervace není nutná. Hřbitov lze fotografovat bez omezení.

Zveme na komentovanou vycházku s Gabrielou Kalinovou, autorkou rozsáhlé publikace o MH. Vstup je zdarma a bez rezervace. Focení hřbitova není omezeno.

Komentovaná vycházka po Malostranském hřbitově s předsedkyní Spolku Alenou Lehnerovou.

Slavnosti „Zažít město jinak“ už od roku 2006 sbližují sousedy a oživují veřejný prostor mnoha měst. Principem této akce je dát lidem možnost alespoň na jeden den přeměnit své okolí, svoji ulici, dle vlastních představ a své fantazie vytvořit program „své slavnosti“.

Letošní ročník proběhne v sobotu 16. září 2017 a symbolicky ve stejný den od poledne do večera se bude konat i Sousedská sešlost v parku před Komunitním centrem Prádelna v Holečkově ulici, které se bude na akci spolupodílet.

Srdečně zveme na další komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově. Průvodkyní nám bude členka výboru spolku a autorka rozsáhlé publikace o MH Gabriela Kalinová. Vstup je, jako vždy, zdarma, rezervace netřeba. Těšíme se na Vás!

S předsedkyní Spolku Malostranský hřbitov Alenou Lehnerovou.

Svatojánské muzeum a Mikroregion Nepomucko ve spolupráci se spolkem Malostranský hřbitov pořádají v sobotu 1. 7. 2017 od 14:00 hodin ve Svatojánském muzeu Nepomuk, Přesanické náměstí 1 přednášku na téma „Svatý Jan Nepomucký, jeho kult a protagonisté tohoto kultu na Malostranském hřbitově v Praze“. Příspěvek se bude zabývat nejprve místy a osobami, spojenými se životem Jana z Pomuku. Další pozornost bude věnována jeho posmrtným osudům, počátkům jeho kultu, jeho beatifikaci a svatořečení. Součástí prezentace bude krátký přehled kultovních míst u nás, v ostatních evropských zemích i v zámoří. Krátká zmínka bude věnována také hudebnímu doprovodu svatojánských slavností pod Karlovým mostem (Musica Navalis). 

Další z přednášek z cyklu o historických hřbitovech a kryptách se opět uskutení v Městské knihovně v Praze na Smíchově (Náměstí 14. října 15, Praha 5). Přednášející: PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D., kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu a Mgr. Jan Štěpánek, doktorand Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy

Anotace: Historie kaple Všech svatých na Pražském hradě sahá až do 12. století, kdy byla postavena jako součást románské rezidence českých panovníků. Svou největší slávu zažila za vlády císaře Karla IV., který z ní chtěl vybudovat královskou kapli po vzoru pařížské Sainte Chapelle. Ta byla ovšem těžce poškozena při požáru Pražského hradu v roce 1541 a svou dnešní podobu získala až v roce 1580. Plnohodnotným liturgickým centrem se opět stala roku 1753, kdy se královna Marie Terezie rozhodla vybudovat v jejím sousedství nový ústav šlechtičen. Obě stavby byly propojeny a od roku 1755 se v ní pravidelně konaly nejen mše, ale i slavnostní ceremoniály ústavu. Před náška bude zaměřena na historii tohoto místa a na málo známou skutečnost, že pod kaplí byla vybudována pohřební krypta, do níž byly až do josefínských reforem ukládány zesnulé šlechtičny. Některé zde odpočívají dodnes.

Komentovaná vycházka s Alenou Lehnerovou. Můžete se mj. těšit na vyprávění o Svaté holčičce i jejím autorovi Františku Kožíkovi, od jehož úmrtí letos uplynulo 20 let.

Účast na studijním výletu není zpoplatněna, není nutná rezervace. Účastníci si sami hradí dopravu a vstupy.

DOPRAVA:

Odjezd z Prahy: 7:30 hod., autobusové nádraží Praha Florenc, nástupiště č. 2 (Student Agency).

Odjezd z KV: 18:00 hod., autobusové nádraží

Pozor, jízdenky si zajišťuje každý sám, doporučujeme tak s týdenním až 10denním předstihem! Cena jízdenky: 165,- Kč (Student Agency), tam a zpět tedy 330,- Kč.

Příjezd Karlovy Vary: Zastávka Tržnice, 9:45 hod.

Nákup lístků na MHD: jízdenka 18,- Kč, senioři nad 65 let 9,- Kč (potřebujeme celkem dvě).
Odjezd městským autobusem (3,15) od Tržnice do stanice „Národní“.

TRASA:

Od stanice „Národní“ kousek pěšky k Městskému hřbitovu (vchod Hřbitovní ulice).

Prohlídka hřbitova – hroby slavných rodáků: hoteliér Pupp, hudebník a skladatel Labitzky, podnikatel Mattoni, první výrobce Becherovky Johann Becher včetně hrobek rodiny Becherů a Mattoni.

Pěšky od hřbitova ke kostelu Sv. Ondřeje (cesta z kopce, cca 12 min), prohlídka Mozartova parku (bývalý Ondřejský hřbitov vedle kostela sv. Ondřeje, vyhlídka na Karlovy Vary) s hrobem Mozarta-syna.

Odjezd městským autobusem č. 2 ze stanice U jara (u kostela) do stanice Richmond.

Prohlídka města „Po Goethových stopách“ (Schillerův pomník, Goethova stezka, Goethova bysta) s výkladem.

Hotel Pupp (historie hotelu, pro hodně movité možnost návštěvy kavárny, káva od 90,- Kč!).
Stará louka se zajímavými bývalými hotely, kavárna Elefant, Dům U tří mouřenínů.

Dle časové situace možnost návštěvy nedávno (v březnu) otevřeného Městského muzea zaměřeného na lázeňství, výrobu skla a porcelánu. Vstupné do muzea: 100,- Kč, senioři nad 65 let 60,- Kč, v případě že bude více než 10 osob vstup 75,- Kč.

Vřídlo, kolonády, pak odchod z lázeňské zóny přes centrum na autobusové nádraží.

Důležité: jídlo a pití raději sebou, dopoledne nebude možno nic si dát!

Průvodkyní o hřbitově bude Alena Lehnerová.

Informace o kostele:

 Jednolodní podélný hřbitovní kostel s věží v průčelí z roku 1837.  Vstupní fasáda je pojímána jako dvou etážová, přičemž  horní patro vytváří pouze těleso věže. Vstupní vystouplá  osa je lemována mohutnými pilastry toskánského řádu. Tyto pilastry též lemují hrany fasády, na nich spočívá dvoudílný architráv, zakončený vysazeným výžlabkem. Střecha kruchty a lodi je sedlová, průčelní věž má jehlancovou střechu. Stojí na místě kaple, zbudované za morové epidemie roku 1713. Na hlavním oltáři obraz od Františka Horčičky. Zajímavé archit. řešení má průčelí kostela jako celek. Cenný je především vstupní portál. Kvalitní je též mobiliář kostela. Je to hlavní oltář, kazatelna a varhany (1840), které vznikly pro dnešní kostel a jsou tak jeho nedílnou součástí.

Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 13. 5. 2013):

Cílem přednášky bude přiblížit posluchačům neopakovatelnou atmosféru pařížského Montmartru,  jeho pohnuté dějiny a hlavně jeho význam pro rozvoj výtvarného umění a literatury. Seznámí nás s proslulými zábavními podniky, jako byl Moulin Rouge, Moulin de la Gallette nebo Marmiton Aristida Bruanta a se vznikem pařížského kankánu. Setkáme se tam s Toulouse-Lautrecem, Renoirem a Corotem. Zavede nás do slavného ateliéru, kde Pablo Picasso vytvořil své „Slečny z Avignonu“, a do Renoirovy zahrady v Muzeu Montmartre. Zastavíme se u „Republiky Montmartre“ a občanských iniciativ, které umožnily zachovat tuto krásnou čtvrť. Naše pozornost bude věnována historickým hřbitovům, na nichž nalezla poslední odpočinek většina protagonistů kulturního života na Montmartru – hřbitovu Calvaire, který se nalézá u starobylého kostela St. Pierre, hřbitovu St. Vincent s hrobem malíře Utrilla a největšímu z nich, hřbitovu Montmartre, kde leží český malíř Václav Brožík. Skončíme vzpomínkou na české umělce, kteří působili na Montmartru. 

Přednášející: Ing. Gabriela Kalinová, Spolek Malostranský hřbitov

Místo konání: Pobočka Městské knihovny v Praze na Smíchově

Buquoyská hrobka postavená v letech 1890–1892 v neogotickém stylu se nachází na východním konci hřbitova v Nových Hradech. Byla zbudována podle projektu pražského architekta Josefa Schulze, autora hlavní budovy Národního muzea v Praze. Hrobku nechal vybudovat velkostatkář a politik hrabě Karel Bonaventura Buquoy (1854-1911), jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře. Hrobka připomíná Schwarzenberskou hrobku v Třeboni. Má dvě části - kryptu v přízemí a kapli v patře. Nad vchodem do zádušní kaple je umístěna rozměrná pozlacená mozaika zobrazující Pannu Marii podle výtvarné předlohy Maxe Švabinského. V tympanonu portálu v přízemí je umístěn kamenný reliéf s buquoyským erbem neseným párem gryfů a rodovým heslem DIEU ET MON ROI (Bohu a mému králi). Za hrobkou je záhadný náhrobek Gabriely Thun-Hohenstein, rozené hraběnky Longueval-Buquoy a hraběte Josefa Thun-Hohensteina.

Srdečně zveme na vycházku věnovanou osobnostem, jejichž výročí si připomínáme v dubnu. Alena Lehnerová nám tak bude vyprávět např. o pasovském biskupu Thun-Hohensteinovi, jehož náhrobek je dominantou Malostranského hřbitova, J. V. Hellichovi, autorovi nejznámějšího portrétu Boženy Němcové, či o Václavu Janu Tomáškovi, význačnému hudebníkovi a pedagogovi mozartovské generace.

Spolek Malostranský hřbitov Vás zve na speciální komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která bude zaměřená na pověsti a legendy spojené nejen s touto unikátní památkou, ale také s osobnostmi, které zde nalezly místo svého posledního odpočinku. Představíme Vám legendu o Svaté holčičce i tajemné příběhy spojené s majestátním náhrobkem biskupa Thun-Hohensteina. Dozvíte se též, jakou úlohu hrál sen Václava Pešiny z Čechorodu při dostavbě katerály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze a mnohé další zajímavé příběhy spojené s Malostranským hřbitovem.

Dříve nepřístupný hřbitov prošel v roce 2015 rozsáhlou revitalizací, která umožnila jeho opětovné otevření pro veřejnost.

Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov Alena Lehnerová.

Průvodkyní bude Ing. Gabriela Kalinová, CSc., autorka rozsáhlé publikace o Malostranském hřbitově a členka výboru Spolku Malostranský hřbitov. Vycházka je součástí akce Dny Prahy 5.

Vstup zdarma. 

Další z cyklu přednášek o historických hřbitovech nás zavede na hřbitov sv. Ondřeje v Karlových Varech. Průvodkyní nám bude Gabriela Kalinová.

Na úvod krátké seznámení s rodinou Mozartovou a jejími dalšími osudy po smrti Wolfganga Amadea Mozarta. Krátké životopisy Mozartových synů (Karla Tomáše a Františka Xavera Wolfganga), se zvláštním ohledem na jejich vztah k Praze a českým zemím. Dílo Františka Xavera Wolfganga Mozarta (včetně ukázek). Kulturní význam Karlových Var ve 30. a 40. letech 19. století jako místa setkávání významných osobností. Kostel sv. Ondřeje a hřbitov sv. Ondřeje jako místo posledního odpočinku prominentních lázeňských hostů (rakouský hudební skladatel a virtuóz František Xaver Wolfgang Mozart, pruský architekt Friedrich Gilly) a místních kulturních činitelů („karlovarský Hippokrates“ David Becher, lázeňský lékař a literát Jean de Carro, nakladatel Franz H. Franieck).   

Další z cyklu přednášek se opět uskuteční v knihovně na Smíchově. Na úvod krátké seznámení s historií a významem města Norimberka v kontextu jubilejního roku Karla IV. Seznámení se vznikem a umělecko-historickým významem hřbitova sv. Jana (pohřebiště městského patriciátu) a hřbitova sv. Rocha (pohřebiště příslušníků řemeslnických cechů) a s osobnostmi na nich pohřbenými. Na hřbitově sv. Jana je to slavný malíř Albrecht Dürer (1471-1528), jehož Růžencovou slavnost můžeme obdivovat v Národní galerii v Praze, na hřbitově sv. Rocha významný barokní skladatel Johann Pachelbel (1653-1706). Hřbitov sv. Jana byl v roce 2013 zvolen nejkrásnějším hřbitovem Německa.
K navození vánoční nálady povídání o slavném norimberském vánočním trhu a na něm zastoupených typických produktech. 

Zveme Vás na speciální předvánoční vycházku po Malostranském hřbitově, která bude zaměřená na pověsti a legendy spojené nejen s touto unikátní památkou, ale také s osobnostmi, které zde nalezly místo svého posledního odpočinku.

Výstava potrvá od 24. října do 27. listopadu.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově. Průvodkyní bude Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka rozsáhlé monografie Malostranský hřbitov: historie a současnost. Vstup je zdarma.

Srdečně zveme na promítání unikátního absolventského filmu z 50. let, který pojednává o Malostranském hřbitově. Promítání i beseda s kameramanem Františkem Němcem se uskuteční v Galerii Portheimka, Štefánikova 12, Praha 5.

Ve středu 23. 11. od 17 hodin v Galerii Portheimka představí restaurátor Petr Béna svou činnost na Malostranském hřbitově.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech, která se opět uskuteční v pobočce městské knihovny na Smíchově. Seznámení s historickým hřbitovem v Hoříně, kde se nachází hřbitovní kaplí rodiny Lobkoviců z roku 1826 a kolem ní pohřebiště mělnické větve rodiny Lobkoviců. Hořín byl rovněž rodištěm dvou významných skladatelů: Jana Nepomuka Augustina Vitáska (1770-1839), skladatele a virtuóza, ctitele Mozartova a spoluzakladatele Mozartova památníku v Klementinu a Václava Josefa Rosenkranze (1797–1861), místního učitele a českého obrozeneckého skladatele. Oba odpočívají na Malostranském hřbitově. Po stopách Vitáskova přítele a dalšího Mozartova obdivovatele  Jana Theobalda Helda (1770-1851), významného českého lékaře, děkana lékařské fakulty a rektora pražské univerzity, ale také skladatele a virtuóza na španělskou kytaru, jsme se vydali do jeho rodiště, Třebechovic pod Orebem (odtud jeho pseudonym Orebský). Helda připomíná nejen jeho pomník v Třebechovicích, ale také historický román F.L.Věk od Aloise Jiráska a stejnojmenný televizní seriál..

Na středu 9. 11. od 17 hodin je v Galerii Portheimka připravena přednáška odbornice na funerální litinu a spoluautorky publikace "Malostranský hřbitov: historie a současnost" Jany Bělové.

Komentovaná vycházka je doprovodným programem k výstavě Malostranský hřbitov:příběh zapomenuté památky. Vstup zdarma.

Program:

14:00    Zahájení

14:15   Zahájení komentovaných vycházek s průvodci

15:30    Zazimování růže u zakladatele Májových slavností J. Veleby a první překvapení pro návštěvníky 

15:45    Čtení z knihy Františka Kožíka "Svatá holčička" (u náhrobku sv. holčičky)

16:40     Dušičková vycházka za svitu svíček a druhé překvapení pro návštěvníky

17:40    Konec akce

18:00    Uzavření hřbitova

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze na Smíchově si Vás dovolují pozvat na přednášku Gabriely Kalinové o historických hřbitovech v Drážďanech.Vstup je zdarma.