Další z cyklu přednášek nás zavede na hřbitov sv. Mikuláše v Plzni. Akce proběhne v prostorách pobočky Městské knihovny na Smíchově.

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká - do Lužice.Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.

S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.

Přednáška se uskuteční v prostorách pobočky Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5.
 

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s pobočkou Městské knihovny v Praze na Smíchově připravily na letošní rok sérii přednášek zaměřenou na historické hřbitovy v Čechách i v zahraničí. První se uskuteční v pondělí 2. května od 17 hodin v prostorách knihovny na nám. 14. října 15, Praha 5.

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká – do Lužice. Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.

S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.

Zveme Vás na slavnostní křest publikace Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově, který se uskuteční v městské knihovně na Smíchově.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na slavnostní křest nové publikace "Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově", který se uskuteční v úterý 23. února od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15. Křest knihy je spojen s přednáškou autorky Gabriely Kalinové. Vydání knihy financovala MČ Praha 5. Děkujeme městské knihovně za možnost bezplatného užití přednáškového sálu.

Výstava v KC Prádelna v Holečkově ulici představí pražský hudební život za dob Mozartových.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na první z letošních akcí věnovaných 260. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta (27.1.1756) a 225. výročí jeho úmrtí (5.12.1791) – výstavu Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově, která bude probíhat od 19. ledna do 12. února v Komunitním centru Prádelna v Holečkově ulici. Vernisáž proběhne v pondělí 18. ledna od 18 hodin.

Výstava navazuje na mozartovské aktivity Spolku z minulého roku, kdy byla ve spolupráci rakouskými partnery (Okrskové muzeum Landstrasse - Vídeň 3) ve dnech 13. listopadu až 20. prosince 2015 uspořádána stejnojmenná výstava. Podle zápisů v návštěvní knize Muzea byla výstava úspěšná a vzbudila  zájem rakouské veřejnosti.

Cílem pražské výstavy je seznámit návštěvníky s hudebním životem Prahy doby Mozartovy i doby následující po jeho smrti, kdy se zde začal rozvíjet jeho kult, a připomenout i blízkou Bertramku a Malou Stranu. Tam totiž žila většina pražských Mozartových přátel. Oproti výstavě vídeňské je pražská výstava obohacena o informaci o činnosti Spolku Malostranský hřbitov a o krátkou informaci o vídeňském hřbitově Sv. Markuse, kde byl W. A. Mozart dne 6. prosince 1791

Více zde: https://www.malostranskyhrbitov.cz/products/vystava-mozartovi-pratele-na-malostranskem-hrbitove/

Dovolujeme si Vás pozvat na prezentaci nové knihy o Malostranském hřbitově, která se uskuteční v pátek 11. 12. od 17 hodin v přednáškovém sále H nové budovy Národního muzea. Knihu představí nakladatelství ARSCI a také autoři knihy Gabriela Kalinová, Adam Hnojil a Jana Bělová. Budoucnost Malostranského hřbitova představí ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.

Vážení přátelé, jelikož je Malostranský hřbitov ještě v rekonstrukci, oslavíme letos Dušičky na řádovém hřbitově sester Boromejek v Řepích, a to v pondělí 2. 11. od 17 hodin. Řepský hřbitov je konglomerátem tří hřbitovů, občanského, řádového (Kongregace sv. Karla Boromejského) a bývalého vězeňského. Právě s posledně jmenovaným je spojena historie známé a proslavené ženské trestnice, kde měly milosrdné sestry duchovní dozor. O její věhlas se zasloužil slavný český loupežník Václav Babinský.
Řádový hřbitov byl zřízen roku 1884 a je místem posledního odpočinku pro Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského od prvopočátku jejich působení v Řepích a v pražské Nemocnici pod Petřínem. Po roce 1989 zrekonstruovaly zdejší hřbitov i kapličku, ta byla následně vysvěcena a dnes se v ní slouží dušičkové bohoslužby. Předmětem našeho zájmu proto nebude slavný loupežník Babinský, ale chtěli bychom uctít památku osobnosti, spojující Malostranský hřbitov se hřbitovem Boromejek.  Touto osobností, přesahující svým významem naše hranice byl dvorní kaplan a zpovědník excísaře Ferdinanda I., P. Hermann Dichtl. P. Dichtl (1802—1877) působil v této funkci celých 15 let. Jeho zájem patřil mezinárodním vztahům, a proto chtěl zřídit v monarchii instituci podobnou pařížskému kněžskému semináři "pour les missions étrangeres", pečující o duchovní správu vystěhovalců z Rakouského císařství do Ameriky. Hermann Dichtl byl proto i přítelem a podporovatelem šumavského světce Johanna Nepomuka Neumanna (1811, Prachatice -1877, Filadelfie). Neumann působil jako misionář v USA a později se stal biskupem ve Filadelfii. Roku 1977 byl prohlášen za svatého.
P. Dichtl osobně cestoval do francouzského Nancy za boromejkami a vybral i budoucí domácí sestry, pocházející z německé Šumavy. Ty odešly do Nancy, odkud se po noviciátě vrátily zpět do Čech. Z Dichtlovy rodiny se duchovní dráze věnovalo více členů, např. jeho sestra, karmelitka Maria Aloisia/Theresia (1809-1891), či  Klementine Zaunmülerová, generální představená pražských boromejek. Svá poslední léta dožil P. Dichtl v Praze pod Petřínem u Milosrdných sester Boromejek, jejichž řád byl 1837 uveden do Čech jeho zásluhou a zásluhou mecenáše Aloise Klaara. Zemřel 8. dubna roku 1877 a tři dny nato byl pochován na „hřbitově v Košířích“. Po zrušení Malostranského hřbitova na něm v souvislosti se zrušením řádové hrobky Boromejek proběhla 23. dubna 1892 exhumace, při které byl P. Dichtl spolu s P. Schönem a matkou Terezií Helvigovou, první představenou řádu, převezen do Řep. Další exhumace z hrobky boromejek proběhla v roce 1905 (celkem 177 sester a dva kněží).

V souvislosti s blížícím se Mozartovským výročím (260 let od jeho narození uplyne dne 27.1.2016) připravil Spolek Malostranský hřbitov pro Muzeum Landstrasse (Vídeň 3, Sechskrügelgasse 11) přednášku „Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově“, kterou přednesla dne 27.10. členka výboru spolku Gabriela Kalinová. Museum Landstrasse zajišťuje průvodcovskou činnost na hřbitově sv. Markuse, slavném „biedermaierovském hřbitově“, kde byl původně pochován Wolfgang Amadeus Mozart, a kde se dodnes nalézá hrob jeho přítele a životopisce, profesora Malostranského gymnázia Františka Xavera Němečka.
Přednáška byla úvodem ke stejnojmenné výstavě, jejíž vernisáž proběhne v Muzeu Landstrasse dne 13.11.2015 v 19:00. Výstava bude otevřena v otevírací době muzea do 20.12.2015. Museum Landstrasse se nachází v zadním traktu radnice vídeňského 3. okrsku https://de.wikipedia.org/wiki/Bezirksmuseum_Landstra%C3%9Fe). Více informací o výstavě přineseme v samostatném článku.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na komentovanou vycházku břevnovským hřbitovem, která se uskuteční v pátek 2. 10. od 16 hodin. Sraz účastníků je u hlavní brány Břevnovského kláštera. Průvodkyní bude Mgr. Julie Jindráková. Ze slavných osobností na hřbitově odpočívá například filosof Jan Patočka, básník Ivan Diviš či písničkář Karel Kryl.

Jak jsme Vám slíbili na srpnovém tajemném nočním čtení na Strahově, také v září se s námi můžete budete moci bát. Další strašidelné čtení se uskuteční již příští pátek, tj. 18. září od 19 hodin v prostorách Břevnovského kláštera.

Spolek Malostranský hřbitov pořádá v pátek 14. srpna od 20 hodin další noční čtení, které se tentokráte uskuteční na Strahově. Čteny budou tajemné příběhy spojené se Strahovským klášterem či se sv. Norbertem, zakladatelem premonstrátského řádu, jehož ostatky jsou v klášteře uloženy. Sraz účastníků je za vstupní branou u sochy světce (Strahovské nám. 1). Vzhledem k tomu, že nejsou zajištěny židle ani lavičky, doporučuje spolek Malostranský hřbitov vzít si sebou na sezení deku. Akce se koná s laskavým souhlasem Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Vstup zdarma.
Souvislostí mezi Strahovským klášterem a Malostranským hřbitovem nalezneme hned několik. Kromě řadových členů řádu jsou zde pohřbeni strahovští opati Ziedler a Pfeiffer, knihovník Weyhrauch, skladatel Martinovský, ředitel strahovského kůru Öhlschlägel či matematik Jandera.

Spolek Malostranský hřbitov pořádá v pátek 24. července od 21 hodin již páté tajemné noční čtení. Vzhledem k probíhající rekonstrukci hřbitova se akce bude tentokráte konat na místě neméně záhadném – u čertových sloupů v Karlachových sadech na Vyšehradě.
Předčítány budou tajemné příběhy novináře, historika a spisovatele Josefa Svátka, jehož první manželka Antonie je pohřbena na Malostranském hřbitově. On sám nalezl místo svého posledního odpočinku právě na Vyšehradě. Svátek byl současníkem Jana Nerudy a Adolfa Heyduka. Jako spisovatel se věnoval zejména psaní historických románů.
Akci připravil Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci se spolkem Svatobor.

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s potomky Jakuba Arbesa, smíchovskou pobočkou Městské knihovny v Praze a městskou částí Praha 5 připravil již druhý ročník Slavností Jakuba Arbesa. Připraveny jsou přednášky literárních historiků, vlastivědná vycházka i tajemné noční čtení. Vyvrcholením slavností bude kulturní odpoledne v parku Portheimka. Záštitu převzal radní pro oblast kultury Petr Hnyk. Akci finančně podporuje hlavní město Praha.

"Domníváme se, že tak významná osobnost, jako je Jakub Arbes, si rozhodně zaslouží být připomenuta nejen na svém rodném Smíchově," říká organizátorka slavností Kateřina Fuksová ze Spolku Malostranský hřbitov. "Jsme rádi, že se nám do oslav podařilo zapojit smíchovské kulturní organizace, jako je seniorský taneční soubor Marietta či výtečné improvizační divadlo z Klamovky," dodává zástupkyně spisovatelovi rodiny Adéla Nikodýmová.

Slavnosti budou zahájeny sérií přednášek. V pondělí 8. 6. vystoupí Mgr. Helena Šebestová, správkyně fondu Jakuba Arbesa z Památníku národního písemnictví a bude hovořit o pozůstalosti tohoto spisovatele ve sbírkách PNP. V úterý 9. 6. přislíbil účast Mgr. Adam Krupička se svým příspěvkem Na stopě svatého Xaveria. Poslední přednáška se uskuteční ve středu 10. 6. a přednášet bude dr. Michal Charypar z Akademie věd ČR. Jeho tématem bude Arbesův román Anděl míru. Všechny přednášky se uskuteční v Městské knihovně Praha – pobočka Smíchov od 17.30 h.

Vyvrcholením slavností bude kulturní odpoledne v parku Portheimka v sobotu 13. června. Slavnost započne ve 14:00 h a potrvá až do 18:00 h. Na pódiu vystoupí Improvizační divadlo z Klubu Klamovka (14:15 h), loutkové divadlo TATE IYUMNI (15:00 h), tanečnice flamenca (15:45 h),  Seniorský taneční soubor Marietta z KC Prádelna (16:30 h) a soubor KLAP – Písničky z představení Dneska jsme dál (17:00 h).  Na závěr vystoupí akustická hudební kapela Gruga (17:30 h).
V 15:45 h budou vyhlášeni vítězové literární soutěže s Arbesovskou tématikou a zároveň bude pokřtěn i sborník těchto prací. Návštěvníci se mohou těšit také na autorské čtení.
Dále je ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze připravena také knižní burza, a to v rámci akce „Dejme knihám další šanci“. Zájemci si nejen budou moci knihy prohlédnout a odnést domů, ale též zde mohou své knihy odložit.
Novinkou letošního ročníku je výstava historických fotografií Smíchova a Malostranského hřbitova, která bude nainstalována také v parku Portheimka.
Jako doprovodný program se od 13:00 h uskuteční komentovaná vycházka za historií Smíchova. Průvodcem bude Ing. Arch. Petr Kučera ze spolku Prampouch. Sraz účastníků je u pódia v parku Portheimka.  Od 21,00 h se také u sochy Jana Nepomuckého pod usedlostí Cibulka uskuteční tajemné čtení z Arbesových děl.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na vycházku reformační Prahou, která se uskuteční v pátek 5. 6. od 15 hod. Sraz je na Jungmannově náměstí. Překladatelka a badatelka Gabriela Kalinová nás provede místy spojenými s obdobím české reformace – kostel Panny Marie Sněžné, Husův dům, rodný dům Jeronýma Pražského, Novoměstská radnice, kostel sv. Michala, kostel  Sv. Martina ve zdi, Betlémská kaple (exteriér), Konvikt, Karlova univerzita. Seznámí nás také s osobností Kašpara Royka  (1744-1819),  osvíceneckého kněze, josefinisty, historika, pedagoga a rektora Karlovy univerzity, pohřbeného na Malostranském hřbitově.
 
Roykova kniha Historie velkého sněmu kostnického (1785) představovala v duchu osvíceneckou a josefinskou revizi negativního pohledu katolické církve na Husa a jeho dílo.

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s KC Prádelna připravil již třetí výstavu z cyklu „Chci vzbudit mrtvé“, tentokráte zaměřenou na průběh Pražského povstání v okolí Malostranského hřbitova a na Malvazinkách. Prostřednictvím bohatého obrazového materiálu budou představeny zásadní události květnových dnů, organizace obrany Prahy, stavba barikád či péče o zraněné. Část expozice je věnována také vzpomínkám pamětníků a přímých účastníků bojů. Cílem výstavy je připomenout osobní hrdinství mnohdy bezejmenných obránců, kteří neváhali nasadit vlastní život. Výstava se uskuteční od 18. května do 24. června v KC Prádelna v Holečkově ulici. Vernisáž proběhne 18. května od 18,00 hod.

Po vypuknutí povstání na území velké Prahy 5 dne 5. května bylo německým velením rozhodnuto použít pro jeho likvidaci celkem 7.000 plně ozbrojených mužů. Proti nim se postavilo 3.000 povstaleckých bojovníků. Nejvyšší cenu z nich zaplatilo 375 obránců, 44 neznámých bojovníků a 20 příslušníků ROA. Nejstaršímu padlému bylo 77 let, nejmladší oběti 14 let.

Na území Prahy 5 bylo postaveno několik desítek barikád, které měly zabránit průniku nepřátelských vojsk. Na některých místech byly barikády až trojnásobné (Ringhofferovy závody na Andělu), dvojnásobné u Jiráskova mostu, východním konci Holečkovy ulice a na Újezdě. U Anděla bylo 8. 5. položeno 24 německých talířových min směrem do Plzeňské, Nádražní a Lidické ulice. O zraněné bylo pečováno na několika místech. Od odpoledních hodin prvního dne fungovala ošetřovna v gymnáziu Na Zatlance. Stanice první pomoci vznikla i ve škole v Duškově ulici.

Praha 5 byla jedním z posledních míst, kde probíhaly kruté boje ještě 9. května. Padlo při nich  60 % osob ze všech padlých během povstání. Na Zlíchově zahynulo 168 obránců. Čest jejich památce!
 

Hřbitov je uzavřen pro veřejnost.O jeho zpřístupnění Vás budeme informovat na našich stránkách a na facebooku!

V úterý 31. března od 16 hodin se v městské knihovně na Smíchově uskuteční úvodní přednáška a četba z děl smíchovského patriota, spisovatele a kritika Jiřího Karáska ze Lvovic. Karásek patřil k předním představitelům české dekadence. Svůj přídomek „ze Lvovic“ si, jak bylo u dekadentů zvykem, zvolil dle svého údajného aristokratického příbuzného, hvězdáře ze 16. století Cypriána Karáska ze Lvovic. Karáskovy romány bychom dnes označili jako gotické.  V jeho poetickém i prozaickém díle (např. Zastřený obraz) hraje velkou roli pražský Malostranský hřbitov. Od roku 1892 pracoval jako poštovní úředník a na sklonku života jako ředitel poštovního úřadu a archivu.  Svou sbírku grafik, čítající 38 000 položek, a svou soukromou knihovnu o několika tisících svazků věnoval Československé obce sokolské. K jeho zájmům patřil okultismus, pokusil se také o první veřejnou obhajobu homoerotického cítění. V březnu uplynulo 64 let od Karáskova úmrtí.
Přednášku a čtení pořádá Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze. Vstup je zdarma.

V neděli 14. prosince mezi 12-16 hodinou bude mít veřejnost poslední možnost navštívit běžně nepřístupný Malostranský hřbitov na Smíchově před jeho celkovou revitalizací plánovanou na rok 2015. Na každou celou hodinu je připravena komentovaná vycházka zaměřená na historii památky, v 16 hodin započne předvánoční kulturní program. Zpřístupněn bude i přilehlý kostel Nejsvětější Trojice.

Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova připravilo na úterý 2. prosince od 16 hodin přednášku věnovanou českému vlastenci, spisovateli a historikovi Františku Martinu Pelcovi (1734—1801), narozenému před 280 lety v Rychnově nad Kněžnou. F.M. Pelcl zemřel v Praze a  byl pochován na Malostranském hřbitově. Jeho rodáci se již od roku 1987 se snažili o přenesení ostatků do rodného města a v  roce 1994 tam byl jeho náhrobek skutečně převezen. Průvodcem po Pelclově životě a díle je publicista a literární vědec z Rychnova nad Kněžnou, PhDr. Josef Krám. Je znalcem Pelclova života a díla, díla vědce, buditele a zakladatele rodu, jehož člen se později stal dokonce nositelem Nobelovy ceny. PhDr. Krám svým posluchačům přiblíží své město, jehož je eminentním znalcem. Je autorem četných průvodců a aktivistou v oblasti rozvoje cestovního ruchu, za což byl několikrát vyznamenán. Zmíní i ostatní osobnosti Rychnova nad Kněžnou, jako např. Karla Poláčka. Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny na Smíchově, Nám. 14. října 15 (1. poschodí bývalé Smíchovské tržnice). Vstup je zdarma.

Ve čtvrtek 20. listopadu od 18 hodin se v Klubu Paliárka (U Paliárky 7) uskuteční literárně hudební večer v rámci 16. ročníku festivalu Dne Poezie. Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova osvětlí nejen báseň Podzimní den a jiné známé texty Rainera Marii Rilkeho, ale i básníkovu osobní vazbu na nedaleký Malostranský hřbitov, na kterém je po skončení programu připravena komentovaná vycházka s průvodcem.

Výstava probíhá do 16. listopadu.Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve spolupráci s KC Prádelna připravilo již druhou výstavu z cyklu „Chci vzbudit mrtvé“. Tentokráte bude mít veřejnost možnost seznámit se s životy význačných hudebníků Mozartovy generace, kteří jsou pohřbeni na nedalekém Malostranském hřbitově. Výstava probíhá do 16. listopadu.

Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova pořádá v neděli 2. listopadu od 14,00 hod. do 19,00 hod. vzpomínkový podvečer věnovaný památce zemřelých pohřbených na Malostranském hřbitově.

Na základě dohody se Správou pražských  hřbitovů se Malostranský hřbitov v roce 2014 několikrát otevřel pro veřejnost. Poslední prohlídka bez kulturního programu v letošním roce se  uskuteční 19. 10. od 14 do 16 hodin. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

V neděli se opět vydáme na další vycházku po stopách Dientzenhoferů. Ing. Arch. Petr Kučera ze sdružení Prampouch nás tentokráte zavede na Staré Město. Sraz u výstupu z metra Národní třída.Budeme si povídat o kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, jedinečné stavbě, která však díky asanaci jejího okolí přišla o mnohé ze své někdejší působivosti. Poznáme, jak vypadala dnes již neexistující prelatura a benediktinský klášter v jeho sousedství. Ukážeme si také nenápadný kostel sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici. Světské stavby nám zastoupí pozdně barokní palác Goltz-Kinských a palác Sylva-Tarouca na Příkopech, jedna z posledních realizací Kiliána Ignáce Dientzenhofera.Průvodcem nám bude opět Ing. Arch. Petr Kučera. Sraz je ve 14.00 hod. u stanice metra Národní třída. Dientzenhoferové jsou druhotně pohřbeni na Malostranském hřbitově. Organizátorem vycházky je sdružení Prampouch a Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova.

Tajemné příběhy, které se váží k pražským stavbám Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, budou také tématem již čtvrtého tajemného nočního čtení na Malostranském hřbitově.

Občanské sdružení Prampouch připravilo na letošní podzim cyklus tří večerních vycházek zaměřených na stavby obou Dientzenhoferů, z nichž mnohé vtiskly Praze její nezaměnitelnou podobu a dnes patří k jejím nejvýznamnějším památkám. První vycházka se uskuteční ve středu 17.9.2014 od 17:30 h., sraz je na tram. zastávce „Hellichova“ (směr Malostranské náměstí). Průvodcem bude Ing. Arch. Petr Kučera, který zájemce zavede k rodnému domu K.
I. Dientzenhofera v Nosticově ulici, ke Kaiserštejnskému paláci na Malostranském náměstí a dalším, převážně světským stavbám a měšťanským domům. Církevní stavby zastoupí kostel sv. Mikuláše, považovaný za jednu z nejkrásnějších barokních staveb Evropy, kostel sv. Tomáše či zrušený klášter karmelitek s kostelem sv. Máří Magdaleny, kde byly oba Dientzenhoferové původně pohřbeni. Nyní leží na Malostranském hřbitově. Další vycházky, jejichž termín bude upřesněn, se budou věnovat stavbám na Starém a Novém Městě.  Vstupné: 100Kč/70Kč.

V rámci Dnů evropského dědictví bude otevřen také Malostranský hřbitov. Zájemci jej mohou navštívit mezi 9 a 16:30 h. Připraveny jsou také 2 komentované vycházky zajišťované Pražskou informační službou, a to sice v 9:00 a v 11:00 h.

Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

V sobotu 30. srpna se od 21 hod. uskuteční již třetí tajemné noční čtení na Malostranském hřbitově. Večer je věnován vzpomínce na Václava Michala Pešinu rytíře z Čechorodu, který se významně zasloužil o dostavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě a je pohřben na Malostranském hřbitově. Čtena budou tajemná díla, která se váží k příběhu této katedrály. Akci připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů. Hřbitov bude otevřen od 20:30 hod. Vstup je zdarma.

Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

Ve středu 9. července uplynulo 180 let od narození předního českého spisovatele, básníka a novináře Jana Nerudy. Při této příležitosti připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova již druhé tajemné čtení na hřbitově, které se uskuteční v sobotu 19. července od 21,00 hod. Návštěvníci se budou moci zaposlouchat do Nerudových veršů i Povídek malostranských. Čtení se uskuteční u náhrobku Adolfa Kosárka.Na místě nebudou k dispozici židle.

Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.

Abecední seznam jmen

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

V letošním roce si připomínáme sto let od úmrtí významného českého spisovatele a novináře Jakuba Arbesa. Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova připravilo přednášky a kulturní program na sobotu 21. června. Více zde: https://arbesjakub.cz/program-slavnosti.html

V sobotu 31. května se od 14,00 hod. na Malostranském hřbitově uskuteční již šestý ročník Májových slavností. Oslavy budou zahájeny duchovním správcem košířské farnosti Zdeňkem Loheliem Klinderou v kostele Nejsvětější Trojice, následovat bude vystoupení hornového dua posluchaček HAMU Barbory Černé a Daniely Roubíčkové. V jejich podání zazní hudba F. X. Thuriho a M. Wurma. Letošní ročník slavností je věnován poslednímu vládnoucímu pasovskému biskupovi a majiteli košířské usedlosti Cibulka Leopoldu Thun-Hohensteinovi. S jeho životními osudy a historií jeho monumentálního náhrobku návštěvníky seznámí odborní průvodci v rámci komentovaných prohlídek hřbitova.

Díky grantu od MČ Praha 5 vydalo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova v roce 2013 již čtvrtou tematickou publikaci, která je zaměřena na významné osobnosti. Po hudebnících Mozartovy generace, významných osobnostech duchovního světa a heraldických památkách bude návštěvníkům letošních Májových slavností zdarma rozdávána brožura o biskupově náhrobku, který náleží k největším litinovým dílům svého druhu v Evropě.

Hlavními pořadateli Májových slavností jsou Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a Správa pražských hřbitovů. Vstup je zdarma.

Kostely pražské arcidiecéze, tak jako i kostely na jiných místech naší země a v zahraničí, se letos otevřou 23. května. Jednotlivé farnosti, sbory či řády spolu s organizačním týmem vstoupily do fáze intenzivních příprav. Přihlášeno je dnes na 250 kostelů. V rámci Noci kostelů bude od 18,00 do 20,00 hod.otevřen také Malostranský hřbitov. Program jednotlivých lokalit naleznete na www.nockostelu.cz.

Cílem výstavy a doprovodného programu je připomenout život význačné české pěvkyně Josefíny Duškové (6. březen 1754 Praha - 1824 Praha), majitelky smíchovské usedlosti Bertramka a hostitelky W. A. Mozarta při jeho pobytu v Praze. Výstava fotografií podrobně mapuje místa spojená s působením Duškové a jejího manžela, skladatele a hudebního pedagoga Františka Xavera Duška. Představí se zde Praha v 18. století a její přeměna do současné podoby. Výstava přiblíží i zástupce mozartovské generace, kteří jsou pohřbeni na nedalekém Malostranském hřbitově. Netradičním oživením výstavy bude křestní list Josefíny Duškové a její horoskop.
Vernisáž výstavy se uskuteční v pondělí 14. dubna od 18,00 hod. v KC Prádelna, Holečkova 38a, Praha 5. Pro návštěvníky je připravena dramatická scénka zobrazují vznik árie Belle mia fiamma, addio, zkomponované W. A. Mozartem přímo pro Josefínu Duškovou.

Výstava bude probíhat od 15. do 22. dubna.

 

V rámci vzpomínkové akce na významnou českou pěvkyni Josefínu Duškovou připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova komentovanou vycházku spojenou s návštěvou usedlosti Bertramka. Právě zde bude vycházka zahájena v 10,00 hod. Poté se účastníci přesunou k náhrobku Duškových na Malostranském hřbitově (10,30 až 10,45 hod.). Od 11 hodin je v kostele Nejsvětější Trojice připravena zádušní mše za Josefínu Duškovou. Po jejím skončení bude pokračovat vycházka po Malostranském hřbitově zaměřená na hudebníky Mozartovy generace.

Od pondělí bude probíhat výstava v KC Prádelna, Holečkova 38a.

Předmětem jednání členské schůze bude volba nového Výboru, členů Finanční skupiny, schválení zprávy o činnosti v roce 2014 a také návrh činnosti na rok 2014. Nedílnou součástí akce je i diskuse o dalších aktivitách Sdružené.

Co pro vás chystáme na rok 2014? Kromě možnosti individuálních prohlídek o víkendových dnech každý měsíc se v květnu uskuteční již 6. ročník Májových slavností. V listopadu se můžete opět těšit na svíčkami ozářený dušičkový hřbitov. Připojíme se také k Noci kostelů a k mezinárodním Dnům evropského dědictví. U příležitosti výročí narození osobnosti, která se významně zasloužila o zachování Malostranského hřbitova, chystáme sérii zajímavých počinů.

Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova pořádá v sobotu 2. listopadu od 15,00 hod. do 19,00 hod. vzpomínkový podvečer věnovaný památce zemřelých pohřbených na Malostranském hřbitově. Návštěvníci budou mít příležitost rozsvítit svíčku mj. i za ty osobnosti, na které v letošním roce vzpomínáme v souvislosti s jejich významným výročím. Jedná se mj. o pěvkyni Josefinu Duškovou (1753–1824), spisovatele Gustava Pflegera Moravského (1833-1875), hudebníka J. V. Sticha Punta (1746 – 1803), malíře Antonína a Václava Mánesovi (1784–1843, 1793–1858) či významného smíchovského továrníka Františka Ringhoffera (1817-1873). Pro zájemce jsou od 16,00 hod. připraveny také komentované vycházky s průvodci. V 17,00 hod. vyjde od kostela Nejsvětější Trojice průvod vedený p. ThDr. Lohelem k hrobce premonstrátů umístěné v nové části hřbitova. Následovat bude mše svatá.

Stejně jako v roce minulém, po dohodě se Správou pražských hřbitovů, tak i v roce 2013, bude od června jednou měsíčně v jednom víkendovém dni od 14.00 – 16.00 hodin Malostranský hřbitov zpřístupněn veřejnosti. Pro návštěvníky připravíme informační letáky o historii hřbitova a osobnostech. Letáky si můžete také stáhnout zde.

Stejně jako v roce minulém, po dohodě se Správou pražských hřbitovů, tak i v roce 2013, bude od června jednou měsíčně v jednom víkendovém dni od 14.00 – 16.00 hodin Malostranský hřbitov zpřístupněn veřejnosti. Pro návštěvníky připravíme informační letáky o historii hřbitova a osobnostech. Letáky si můžete také stáhnout zde.

V neděli 15. 9. 2013 se v rámci Dnů evropského dědictví pro veřejnost otevře i Malostranský hřbitov. Přístupný bude od 9,00 do 16,30 hod. Komentované vycházky zajišťované Pražskou informační službou se uskuteční v 9,00 a 11,00 hod.

Z důvodu poškození hřbitova i náhrobků sprnovými bouřemi jsou do odvolání zrušeny všechny akce na Malostranském hřbitově...

Stejně jako v roce minulém, po dohodě se Správou pražských hřbitovů, tak i v roce 2013, bude od června jednou měsíčně v jednom víkendovém dni od 14.00 – 16.00 hodin Malostranský hřbitov zpřístupněn veřejnosti. Pro návštěvníky připravíme informační letáky o historii hřbitova a osobnostech. Letáky si můžete také stáhnout zde.