Heraldické památky Malostranského hřbitova

25.03.2013 18:00

V rámci Hovorů o Praze pořádaných společně s Klubem Za starou Prahu zveme na přednášku Gabriely Kalinové: "Heraldické památky Malostranského hřbitova", která je věnována Mojmíru Chromému a Vladimíru Pouzarovi.
Koná se v Národním technickém muzeu v bývalém kinosále.

Vstup volný.

Kalendář akcí

Vycházka na vyšehradský hřbitov se Slavínem

07.05.2026 16:00
Ve spolupráci se spolkem Svatobor si Vás dovolujeme pozvat na již tradiční vycházku po Vyšehradském hřbitově u příležitosti výročí přesunu ostatků básníka Karla Hynka Máchy, která se uskuteční ve čtvrtek 7. května 2026 od 16 hodin. Sraz je před vchodem do baziliky sv. Petra a Pavla.   V...

Vycházka po stopách sochařů Maxů (Malostranský hřbitov)

27.04.2026 15:30
Po pietním aktu na Olšanských hřbitovech se účastníci přesunou na Malostranský hřbitov, kde v 15:30 hodin započne vycházka po stopách děl bratří Maxů. Sraz je u vstupu na hřbitov u náhrobku biskupa Thuna-Hohensteina. Vstup zdarma, bez rezervace a bez bariér. V případě výrazně nepříznivého...

Pietní akt u hrobu sochaře Emanuela Maxe (Olšany)

27.04.2026 14:00
Vzpomínka na sochaře Emanuela Maxe započne u jeho náhrobku na Olšanských hřbitovech III, odd. 10, hrob 82, ve 14 hodin. Sraz účastníků je ve 13:45 hod. u hlavního vchodu na hřbitov na Vinohradské ulici, příp. přímo u náhrobku. Život a dobu této významné osobnosti připomene hned několik...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Aktuality

Dvojité výročí učence Ignáce Cornovi

Ignác Cornova byl předsedou Královské české společnosti nauk a působil jako historik a pedagog. Jeho otec byl Ital, Ignác vyrůstal v česko–německo–italském prostředí. Vystudoval jezuitské gymnázium na Starém Městě a 27. října 1756 vstoupil do řádu. Studoval filozofii a teologii v Olomouci, v roce 1770 byl vysvěcen na kněze. Poté působil rok jako kazatel. Od roku 1771 vyučoval na mimopražských gymnáziích (Chomutov, Klatovy) a od roku 1774 pak na Akademickém gymnáziu v Praze. Jeho pedagogická činnost vyvrcholila profesurou všeobecných dějin na pražské univerzitě. V roce 1795 se však universitní kariéry (zřejmě z politických důvodů) vzdal a působil nadále jako soukromý učenec a vychovatel. Od roku 1789 byl členem Královské české společnosti nauk, a v letech 1803–04 byl jejím předsedou. Je známý též jako přední člen Svobodných zednářů. Byl mistrem zednářské lóže „U tří korunovaných hvězd“ a zakladatelem nové
lóže „Pravdy a jednoty“. Základem Cornovovy činnosti je jeho práce historická, jeho hlavním dílem je německý překlad a rozsáhlé doplňky ke Stránského Res publica Bojema (Staat von Boehmen), v sedmi svazcích, vydávané v Praze v letech 1792–1803 a obsahující skoro celou českou historii. Významná je
také jeho monografie o životě Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Velmi kladně hodnotil josefínské reformy. V politice byl stoupencem rakouského etatismu a osvícenského absolutismu, lpěl však i na tradicích české státnosti. Domníval se, že blaho státu závisí na vysokém mravním uvědomění jeho občanů, a proto přikládal velkou roli výchově mládeže k vlastenectví na základě historie. O Cornovově náhrobní desce se ve své povídce „Vymírající hřbitov“ zmiňuje Jakub Arbes.


<< 176 | 177 | 178 | 179 | 180 >>