Heraldické památky Malostranského hřbitova

Předseda Svatoboru Václav Liška, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov Alena Lehnerová a spoluzakladatelka spolku Gabriela Kalinová pozvali jménem svých organizací u příležitosti VII. Všesokolského sjezdu zástupce Sokolské župy Rakouské z Vídně a zástupce Sokolské župy Moravskoslezské (Tělocvičné jednoty Sokol v Ostravě) na komentovanou prohlídku Vyšehradského hřbitova, spojenou s návštěvou Slavína. Vycházka, které se zúčastnili také členové Klubu přátel Rakouska Praha, byla tematicky zaměřena zejména na slavné osobnosti spojené s historií Sokola.
Jednalo se v první řadě o hrob Tomáše Černého (16.08.1840 Nymburk – 22.02.1909 Praha), významného pražského advokáta a politika. Tomáš Černý se jako zástupce českého studentstva zúčastnil první a zakládající valné hromady Sokola dne 16. února 1862. Již od počátku byl členem výboru, později byl jednatelem a náměstkem starosty a 20. března 1872 byl zvolen starostou. Svého úřadu se musel vzdát až po svém zvolení starostou hlavního města Prahy v roce 1882. Do doby jeho tříletého starostenského působení spadá nejen zvětšení území hlavního města Prahy (připojením Vyšehradu a Holešovic-Buben), ale také založení vodárny v Podolí, rekonstrukce Staroměstské radnice a zakoupení Slovanského ostrova (nynější Žofín) pražskou obcí.
V rámci prohlídky byl navštíven hrob dalšího starosty Sokola, rodinná hrobka Petra Fischera (22.02.1809 Česká Cikánka u Svratky – 24.05.1892 Praha Smíchov), smíchovského starosty v letech 1867–1874 a významného mecenáše. Petr Fischer byl zvolen starostou Sokola po smrti Jindřicha Fügnera v roce 1865 a vykonával ji pouze rok, do svého zvolení starostou města Smíchova. Jako mecenáš přispěl na stavbu Národního divadla a v letech 1889–1890 dal svým nákladem zbudovat na Vyšehradském hřbitově Slavín, hrobku „pro muže o národ český vysoce zasloužilé, svými činy nad jiné vynikající“.
U hrobů obou starostů byly vykonány pietní akty a položeny kytice v národních barvách.
Dalším významným „sokolským“ hrobem byl náhrobek Jana Malypetra (1815 Olovnice – 1899  Praha), prvního českého učitele tělesné výchovy. Na pražských školách působil jako učitel tělocviku po 40 let, zakládal vzorné tělocvičny i mimo Prahu a spolu s Purkyněm, Čelakovským a Erbenem měl velkou zásluhu o české tělocvičné názvosloví. V jeho tělocvičně v Panské ulici vedle školy Budeč se konala v roce 1862 I. valná hromada vznikajícího Sokola. Časopis Sokol o něm napsal: „Idea sokolská sama v jeho ústavu vykvetla, a jeho tělocvična stala se pražskému Sokolu kolébkou i prvním útočištěm.“
Předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov, Alena Lehnerová, provedla během vycházky hřbitov výklad k ostatním významným hrobům na Národním hřbitově (např. hroby Karla Hynka Máchy, Karla Čapka, Jana Nerudy a Boženy Němcové). Roku české hudby vzpomenuli přítomní návštěvou hrobu Bedřicha Smetany,  kde byl také vykonán pietní akt. Vrcholným zážitkem byla zejména pro zahraniční účastníky prohlídka Slavína, kterou provedla osoba k tomu nanejvýše povolaná – předseda Svatoboru Václav Liška.

Zapsala: Gabriela Kalinová