Heraldické památky Malostranského hřbitova

Dr. Antonín Ditrich (22.7.1756 - 18.5.1849) - Působil na staroměstském gymnáziu. Později se stává děkanem filosofické fakulty. Vydává staré universitní paměti. Byl členem Malostranského bratrstva lásky k bližnímu, které se zasloužilo o výstavbu kostele Nejsvětější Trojice. Přítel J. W. Goetheho.

Václav Michal Pešina z Čechorodu (13. 9.1782 - 7.5. 1850). Vystudoval filozofii a bohosloví v Hradci Králové. Po svém vysvěcení roku 1807 působil jako kaplan a kněz. Ve svěřených obcích usiloval o vzdělání a národní uvědomění, zapojil se do šíření českých knih. V roce 1828, v den výročí položení základního kamene katedrály sv. Víta, měl vidění, v němž mu byla uložena povinnost ujmout se dostavby. Roku 1832 přijal nabídku členství ve svatovítské kapitule. Pešina se pouští do hledání podpory a ze­jména finančních zdrojů. Společně s Františkem hrabětem Thunem podal v roce 1843 žádost o povolení vzniku Jednoty svatovítské. Až 1. listopadu 1857 vydala pětice osobností – Václav Michal Pešina, František Thun mladší, Jakub Beer, Karel Walter a Karel Helminger provolání k účasti na vlasteneckém podniku. První setkání zájemců se konalo na Staroměstské radnici 28. března 1859. Pešina tam pronesl plamenný pro­jev. Svatovítskou katedrálu prohlásil za druhou nejvýznamnější gotickou stavbu (po kolínské) a varoval přítomné, aby později nelitovali své dnešní nečinnosti, protože jedinečná památka podléhá zkáze. Navrhl vyhlásit národní sbírku, protože podle jeho výpočtu by stačilo 10 zlatých od každé obce po dobu 15–20 let. Další shromáždění bylo ohlášeno na 22. května. Toho se ale už nedožil – zemřel na mrtvici v noci ze 6. na 7. května 1859. Vedle úsilí o obnovení svatovítského chrámu byl činný i jako novinář a vydavatel. Společně s Josefem Jungmannem, Františkem Palackým a Janem Svatoplukem Preslem zakládal Matici českou. U příležitosti 50 let vysvěcení na kněze (1857) získal od císaře řád železné koruny, rytířský titul a přídomek „z Čechorodu“.

 

Propagovat příspěvek