Heraldické památky Malostranského hřbitova

25.03.2013 18:00

V rámci Hovorů o Praze pořádaných společně s Klubem Za starou Prahu zveme na přednášku Gabriely Kalinové: "Heraldické památky Malostranského hřbitova", která je věnována Mojmíru Chromému a Vladimíru Pouzarovi.
Koná se v Národním technickém muzeu v bývalém kinosále.

Vstup volný.

Kalendář akcí

Májové slavnosti na Malostranském hřbitově

25.05.2013 14:00
V sobotu 25. 5. 2013 se uskuteční již 5. ročník Májových slavností na Malostranském hřbitově. Po hudební části v kostele Nejsvětější Trojice budou následovat komentované vycházky.   PROGRAM I. část 14.00 – 14.30 hod Slavnost zahájí v kostele Nejsvětější Trojice duchovní správce Košířské...

Noc kostelů na Malostranském hřbitově

24.05.2013 20:59
V pátek 24. května bude probíhat dnes již tradiční akce Noc kostelů. Program připravila i košířská farnost, pod jejíž správu spadá i kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově.   Program v kostele Nejsvětější Trojice: 17.30–18.30 hod. Mše svatá & adorace vystavené Nejsvětější...

Noc kostelů 2013

24.05.2013 18:00
Praha 5 - Smíchov, kostel Nejsvětější Trojice Program Noci kostelů 24. května 2013 17:30 18:30 Mše svatá & adorace vystavené Nejsvětější Svátosti oltářní Obvyklá mše svatá, po které následuje adorace Nejsvětější Svátosti oltářní. Vzhledem k prvnímu pátku v měsíci bude...
<< 78 | 79 | 80 | 81 | 82 >>

Aktuality

Mozartův rok ve Vídni – začátek a konec

V tomto roce si připomínáme 270. výročí Mozartova narození a 235. výročí jeho úmrtí. Proto jsme také jako každý rok zajistili pietní akt na vídeňském hřbitově sv. Marka/St.Marxer-Friedhof, kde byl Wolfgang Amadeus Mozart původně pochován (6. prosince 1791). (obr.1)

 

Místo pohřbu bylo neznámé, a proto vydal v roce 1855, rok před Mozartovými 100. narozeninami, tehdejší starosta Vídně Johann Kaspar von Seiller příkaz, podle kterého mělo být nalezeno a označeno místo Mistrova pohřbu. Nakonec bylo vytipováno místo mezi třetí a čtvrtou řadou šachtových hrobů, a 6. prosince 1859 tam byl umístěn pomník sochaře Hanse Gassera. Ten tam ale nevydržel dlouho. V roce 1891, ke stému výročí Mozartova úmrtí, byl tento kenotaf (neobsahující ostatky) převezen na Centrální hřbitov. Tam byl umístěn mezi čestnými hroby hudebních skladatelů. (obr. 2)
 

Na osiřelém místě na hřbitově sv. Marka sestavil hřbitovní strážce Alexander Kugler skromný pomníček z fragmentů okolních náhrobků. ( obr. 3) Tento náhrobek, poničený válečnými událostmi roku 1945, je možno vidět v Muzeu Landstrasse, se kterým náš Spolek léta spolupracuje. V roce 1950 byl poničený náhrobek zrestaurován. Další oprava a umístění pamětní desky proběhly nedávno. (obr. 4) Jsem přesvědčena, že kdyby si Mozart mohl vybrat, rozhodně by odmítl stěhování – na předměstském hřbitově je totiž rozhodně krásněji, zejména když kvetou šeříky.
 

To ale nebyl ten případ v den naší poslední návštěvy dne 25. ledna t. r.  – celý hřbitov byl zasněžený, což ovšem mělo také svůj půvab.  Po provedení pietního aktu u Mozartova náhrobku (obr. 5) jsem se (jako vždy) zastavila u hrobu autora prvního samostatného Mozartova životopisu, našeho krajana Františka Xavera Němečka (1766 Sadská   1849 Vídeň). Také on letos slaví výročí – 260 let od narození. (obr. 6). Asi se mu nesnilo o tom, že bude jednou ležet pod živou dálnicí. (obr.7). Cestou zpět k bráně jsem konstatovala, že rekonstrukce náhrobků stále probíhá (viz obrázek čerstvě opraveného náhrobku). (obr.8) Ještě příjemněji jsem byla překvapena u náhrobku dalšího krajana, Michala Josefa Fesla (1788 Praha – 1863 Vídeň), stoupence pokrokových myšlenek Bernarda Bolzana (1781 Praha – 1848 Praha). Rektorem kněžského učiliště v Litoměřicích jmenoval Fesla tamní biskup František Hurdálek (1847 Náchod – 1833 Praha), mj. Mozartův velký obdivovatel. Fesl byl na základě iniciativy dvorního faráře Jakuba Frinta pro „nebezpečné názory“ zatčen a odvezen do Vídně, kde byl uvězněn. Do Čech už se nikdy nesměl vrátit a zemřel ve Vídni v roce 1863. Českému muzeu odkázal 12 tisíc svazků ze své knihovny a 3 256 zlatých. Feslův náhrobek, dříve velmi poničený, je dnes po restauraci (obr. 9). 

 

Ze hřbitova jsem tentokráte velmi pospíchala – čekala mne další Mozartovská akce, hudební mše věnovaná výročí Mozartova narození v Augustiniánském kostele u Dvorního hradu/Hofburg (obr. 10). Z Mozartových skladeb zde bylo možno slyšet Loretánskou mši/Loretomesse", Missa brevis B-Dur, KV 275, Kirchensonate B-Dur, KV 68, a "Laudate Dominum", z: "Vesperæ solennes de Dominica", KV 321. Plně obsazený kostel (obr. 11) svědčil o velkém zájmu, kterému se Mistr ve Vídni dodnes těší. Byl to opravdu silný zážitek, umocněný ještě významem místa. Augustiniánský kostel byl totiž v roce 1638 označen jako farní kostel císařského dvora a konaly se zde habsburské svatby. Tou asi nejvýznamnější z nich byla svatba arcivévodkyně Marie Terezie s Františkem Lotrinským v roce 1736. Zajímavé je, že bosí augustiniáni, přísnější větev původního řádu, přišli v roce 1631 do Vídně z Prahy – jejich první konvent vznikl roku 1623 v na Zderaze v okolí kostela sv. Václava.

 

Když jsem u augustiniánů krásnou hudbou oslavila začátek Mozartova života, vzpomněla jsem si, že by bylo třeba vzpomenout také jeho konec. Jeho připomínka byla navíc velice blízko v kostele sv. Michala (obr. 12). Hned u vchodu napravo je možno vidět dvě pamětní desky. (obr. 13) Ty připomínají, že se zde konala 10. prosince 1791, 5 dnů po jeho úmrtí, zádušní mše za Mozarta. Součástí zádušní mše bylo také první provedení Mozartova Requiem, tehdy ještě jen fragmentu. Dokončení tohoto posledního Mistrova díla se připisuje Mozartovu žákovi Franzi Xaverovi Süßmayerovi. Náklady za zádušní mši uhradil Emanuel Schickaneder (1761 1812), impresário divadla Na Vídeňce/An der Wien, kde na podzim 1791 proběhla premiéra poslední Mozartovy opery Kouzelná flétna/Zauberflöte. V kryptě kostela (kdo máte rád mumie, radím navštívit) byl pochován také Pietro Antonio Domenico Trapassi, známý jako „Metastasio“, autor libreta Mozartovy „korunovační opery“ Clemenza di Tito.  (obr.14)

Mozarta nám tedy ve Vídni připomíná mnoho míst, i když se jich, na rozdíl od Prahy, méně dochovalo. Neměla by Praha trochu přidat?

 

Autor: Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, autorka knihy „Malostranský hřbitov: historie a současnost“.

Obr.1 – Brána hřbitova sv. Marka

Obr.2 – Původní Mozartův náhrobek, dnes na Ústředním hřbitově/Simmering

Obr.3 – Mozartův náhrobek na hřbitově sv. Marka, 1905

Obr.4 – Mozartův náhrobek na hřbitově sv. Marka dnes

 

Obr. 5 - Pietní akt

Obr. 6 – Náhrobek F. X. Němečka

Obr. 7 – Náhrobek F. X. Němečka, vzadu na ním dálnice

Obr. 8 – Obrázek čerstvě opraveného náhrobku

Obr. 9 – Obrázek Feslova náhrobku

Obr. 10 – Augustiniánský kostel u Hofburgu

Obr. 11 – Loretánská mše, plný kostel

Obr. 12  – Kostel sv. Michala na Michalském náměstí

Obr. 13  – Připomínka prvního provedení Mozartova Requiem

Obr. 14  – Pamětní deska Matastasia, libretisty Mozartova Clemenza di Tito

 


1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>