Heraldické památky Malostranského hřbitova

Vzpomínku na návštěvy náhrobku „Svaté holčičky“ na Malostranském hřbitově nám v roce 2010 zanechala i tehdejší tajemnice Českého svazu bojovníků za svobodu na Praze 5, paní Marie Tykalová.

„Kolik významných učenců, literátů, hudebníků… je pohřbeno na Malostranském hřbitově, dříve hřbitově za branou. Vedle nich spočívá nižší malostranská šlechta, měšťané, měšťanky, majitelé domů – jak Čelakovský napsal – „v jedené hospodě, pán, nepán na nocleh se sejdem.“

Jeden hrob se vymyká – poslední odpočinek malého děvčátka, kterému se stalo osudným, že se naklánělo z okna pro padající panenku. Hrob je vlastně malý katafalk, na kterém leží děvčátko.

Nevím již, co píše František Kožík v knížce „Svatá holčička“, proč se kolem ležící holčičky začaly objevovat obrázky různých svatých, zatížené kamínky.

Je to již sedmdesát let, co jsem k „Svaté holčičce“ chodila a obrázky obracela, abych si přečetla různá dětská přání a prosby: „Svatá holčičko“, dej, ať se má maminka uzdraví! „Svatá holčičko“, dej, ať zítra dostanu jedničku! „Svatá holčičko“ dej…. a nejrůznější prosby a přání.

Dávno již na Malostranský hřbitov nechodím. Zejména potom, co byl ukraden litinový kříž z hrobu malíře Josefa Václava Hellicha, tvůrce krásného portrétu Boženy Němcové. Je mi smutno z devastace výjimečné kulturní památky.

Pevně věřím, že se Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova podaří hřbitov zachránit a vytvořit z něj památník kultury.

Když pak na Malostranský hřbitov půjdu, u hrobu „Svaté holčičky“ mi stud zabrání, budou-li tam nějaké prosby, je číst.

Bylo by krásné, kdyby se dnešním dětem vrátila úcta a ohleduplnost k druhým.“

Dlužno podotknout, že Malostranský hřbitov doznal od roku 2010 mnoha změn. Letos se podařilo najít kříž J. V. Hellicha, který byl dlouhá léta považován za zcizený. Správa pražských hřbitovů počítá s jeho restaurováním, stejně tak, jako křížem Nerudových rodičů.

Máte Vy či Vaši blízcí vzpomínku na návštěvu Malostranského hřbitova? Napište nám! Pomůžete nám odhalit osudy památky z doby, ze které se nedochovalo příliš písemných pramenů. Děkujeme. Marta Jiroudková (m.jiroudkova@gmail.com).