Heraldické památky Malostranského hřbitova

Náš program ke dvojitému životnímu jubileu největšího německého básníka z Prahy, Rainera/Reného Marii Rilkeho pokračoval další zajímavou akcí – tentokrát ve spolupráci s Krajanským muzeem vystěhovalectví do Brazílie a Muzeem horních vsí v Náhlově (obr. 1). Toto muzeum, jehož zakladatelem je Petr Polakovič, který má rodinné vazby na Brazílii a spolupracuje s brazilským velvyslanectvím v Praze, bylo slavnostně otevřeno v roce 2011 na druhém ročníku Oslav Horních Vsí (viz https://new.emigrationmuseum.cz/). Muzeum se kromě vztahů s Brazílií také intenzivně zabývá dějinami zaniklých obcí v regionu. Jednou z nich byly také Svébořice/Schwabitz, spojené s rodinou Rainera Marii Rilkeho, básníka, jehož dvojité jubileum tematizujeme. Básníkův dědeček, Johann Joseph Rilke (1788–1853), narozený ve vesnici Řehlovice/Gross-Tschochau u Ústí nad Labem, byl totiž zaměstnán u hraběte Hartiga jako správce dnes již neexistujícího dvora Ostroh/Ostrov, něm. Sperning, u vesnice Svébořice/Schwabitz.
 

Jako penzista pak dožil v Praze, zemřel 13. prosince1853 na Smíchově a byl pohřben v jižní části Malostranského hřbitova. Později byl přenesen do rodinné hrobky Rilků na Olšanech (obr. 2). V této hrobce odpočívá také básníkův otec Josef (nar. 25. září 1838 ve Svébořicích/Schwabitz, zemřelý 14. března 1906 v Praze) a jeho bratr Jaroslav (nar. 29. března 1833 rovněž na dvoře Ostroh/Ostrov u Svébořic/Schwabitz). (obr. 3)

Jaroslav udělal největší kariéru z celé rodiny. Byl rakouským a českým notářem,  advokátem a politikem, v letech 1876 až 1892 poslancem Českého zemského sněmu. Roku 1872 obdržel za své zásluhy Řád železné koruny. Byl také povýšen do šlechtického stavu s predikátem „von Rüliken“.  Jaroslav byl kromě jiného také prezidentem správní rady Ústecko-teplické dráhy, což mu umožnilo sehnat místo pro jeho nepříliš úspěšného bratra Josefa, básníkova otce. Po smrti svých dvou synů v mladém věku soustředil Jaroslav svou pozornost na synovce, tehdy ještě Reného a doufal, že vystuduje práva a půjde v jeho šlépějích. Proto se rozhodl mu poskytnout stipendium ve výši 200 zl., které básník dostával až do svého sňatku.

Po odchodu Reného matky Sophie Rilkové z Prahy do Vídně se mladého Rilkeho ujala jeho teta, Johannova dcera Gabriela Theresia (17. ledna 1836 – 3. června 1909 Praha), provdaná za  smíchovského advokáta Václava Kutscheru, rytíře von Woborsky. rovněž narozená v Ostrově/Ostrohu u Svébořic. René bydlel několik let v jejím bytě ve Vodičkově ulici (Hlávkovy domy). Reného severočeské příbuzenstvo, tety, strýcové a sestřenice, hráli v básníkově životě velkou roli až do jeho definitivního odchodu z Prahy.

Sobotní akce začala přivítáním ředitele muzea, Petra Polakoviče, (obr. 4) a pokračovala přednáškou členky Spolku Malostranský hřbitov Gabriely Kalinové (obr. 5). Přednáška se konala nejen v přátelské atmosféře, ale také za účasti zainteresovaného publika – kromě rodiny pana Polakoviče a jeho brazilského hosta, paní Sorayi Brixi také místních osobností, např. historičky Jany Havlíkové, Míši Mydlářové (za Geopark Ralsko) a Veroniky Kyrianové, nezávislé umělkyně a germanistky. (obr. 6)

Po prezentaci následovala krátká diskuze, a poté jsme se vydali na cestu – k místu, kde kdysi stával dvůr Ostrov/Ostroh, německy Sperling. (obr. 7) Dnes už z něj, bohužel, nic nezůstalo. Se zájmem jsme si však na místě prohlédli historickou dokumentaci a snímky, kterou nám ukázala místní historička Jana Havlíková. (obr. 8 )

Po návratu jsme ještě poseděli v příjemném prostředí a prohlédli jsme si zajímavé sbírky muzea (včetně panelů tematizujících rodinu Rilke) (obr. 9). Gabriela Kalinová pak přítomné pozvala na další Rilkovské akce, pořádané Spolkem Malostranský hřbitov  - přednášku k Rilkovým básním se hřbitovní tematikou, která je avizovaná na stránkách Spolku. Informovala také účastníky o připravované akci na Národním hřbitově na Vyšehradě k životnímu jubileu českého básníka Julia Zeyera, objevitele R. M. Rilkeho. Akce se zúčastní také hosté ze „Zeyerových“ Vodňan. Ředitel staroslavného spolku Svatobor, Václav Liška, umožní účastníkům pietního aktu prohlídku básníkova hrobu ve Slavíně (Julius Zeyer byl první slavnou osobností tam pohřbenou).

Panel s R. M. Rilkem byl také prezentován na putovní výstavě UNESCO-Rakousko v roce 2021 a 2022, část Česká stopa (https://www.cultural-heritage.cz/stopa-rakouska/). Tým putovních výstav v čele s Jiřím Králíkem chystá po úspěchu putovní výstavy KafkaOrte v básníkově úmrtním roce další podobnou výstavu o R. M. Rilkem.
 

Přípravy a propagace výstavy se opět zúčastní náš Spolek.

Zapsala: Gabriela Kalinová

Seznam obrázků:

Obr. 1 – Muzeum Náhlov

Obr. 2 – Hrobka rodiny Rilke na Olšanech
 

Obr. 3 – Zmizelý dvůr Ostrov/Ostroh u Svébořic na mapě

Obr. 4 – Zahájení (ředitel muzea Petr Polakovič)

Obr. 5 – Přednáška (Gabriela Kalinová, členka Spolku)

Obr. 6 – Pohled do obecenstva

Obr. 7 – Skupinová fotografie na místě dvora

Obr. 8 – Paní Jana Havlíková ukazuje historickou dokumentaci ke dvoru Ostrov/Ostroh

Obr. 9 – Rilkovské panely v muzeu

-