Dovolte, abych se připojila k článku Václava Potočka, který v posledních ZPRÁVÁCH Svatoboru 5/13 připomíná páté výročí úmrtí dlouholetého člena Klubu Za starou Prahu a Svatoboru, pana Aloise Vanouška.Byl to pan Vanoušek, který mne upozornil na význam a unikátnost Malostranského hřbitova. Je to téměř patnáct let, kdy jsem s ním navštěvovala Malostranský hřbitov, a vždy jsem slyšela stejná slova hlubokého zarmoucení nad stavem hřbitova a neúctě současné generace k památce předků.
V té době byl hřbitov pokrytý souvislou vrstvou břečťanu. Jen tak pro radost jsme některý náhrobek břečťanu zbavili a žasli, co se před námi objevilo. Vzpomínám si, že to byl např. náhrobek strahovského opata Pfeiffera nebo rytíře Josefa Lauterbacha. Přesto jsem tenkrát ještě úplně nevěřila jeho slovům, že jde o nejkrásnější hřbitov v Čechách a významný historický hřbitov v Evropě. Dnes jsem o jeho slovech přesvědčena a s vděčností na něho vzpomínám. Bez pana Vanouška by Malostranský hřbitov pravděpodobně dál zarůstal břečťanem.
S úctou
Jana Trojanová
předsedkyně Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova
14. prosince 2013
