Dne 29. července 2025 uplynulo 150 let a jeden měsíc ode dne, kdy na Pražském hradě zemřel poslední korunovaný český král Ferdinand I/V. Zástupci Spolku Malostranský hřbitov se proto vydali po jeho stopách na jeho letní sídlo v Zákupech. V první části našeho putování jsme zavítali k děkanskému kostelu sv. Fabiána a Šebestiána. Část druhá nás zavede na zákupský hřbitov a na náměstí.
Po prohlídce exteriéru kostela jsme prošli na zákupský hřbitov. (obr. 1) Ten byl v době Ferdinandova příchodu do Zákup již v havarijním stavu a nepostačoval svou rozlohou. Pro nedostatek vhodného pozemku bylo rozhodnuto rozšířit a upravit stávající hřbitov a vystavět novou Schönfeldskou kapli. Na hřbitově se nacházejí náhrobky Ferdinandových úředníků, např. c. a k. geometra Huga Gaubeho (obr. 2). Z této skupiny nás nejvíce zaujala hrobka Milosrdných sester, (obr. 3), které pomáhal uvést do Zákup císařský zpovědník Hermann Dichtl. Velký význam v hospodářském životě Zákup měla rodina Leitenbergerů (obr. 4). Ferdinand Leitenberger se stal roku 1851 zakladatelem prvního sboru dobrovolných hasičů v Zákupech, prvního dobrovolnického hasičského sboru v Rakouské monarchii. Výstavná hrobka, dominující celému hřbitovu, skrývá hrob šlechtice Františka Expedita ze Schönfeldu (1745–1807), jezuity, teologa a profesora básnictví na pražské univerzitě v letech 1773–1779. Později působil jako děkan v Zákupech.(obr. 5) Jeho bratrem byl proslulý pražský knihtiskař Johann Ferdinand ze Schönfeldu (1750–1821), jehož syn (a děkanův synovec) Jakub rytíř ze Schönfeldu (1795–1841) byl se svou manželkou a třemi dcerami pochován na MH.
Vedle děkanského kostela se nachází budova nového děkanství (obr. 6). Staré zákupské děkanství sídlilo blízko zámku, bylo tedy značně vzdálené od kostela sv. Fabiána a Šebestiána. Stavba nového děkanství, kterou Ferdinand financoval ze své soukromé pokladny, začala v roce 1856. Pokračovala v roce 1857 a během září byla zcela dokončena. Dne 29. září 1857 si ji prohlédl císař Ferdinand v doprovodu svého nejvyššího hofmistra barona Paula von Airoldiho a zákupského děkana Antona Melzera.
Od kostela a děkanství jsme se vydali ke Starému zákupskému mostu přes řeku Svitavku (Zwittebach). Prošli jsme okolo kaple sv. Anny (obr. 7), která byla v roce 1680 zřízena vévodou Juliem Františkem Sasko-Lauenburským jako kaplička u morového hřbitova po morové epidemii, která zasáhla Zákupy a ponechala naživu pouze 8 lidí. Hřbitov fungoval ještě v 18. století. Kaplička byla opravena v 19. století. Od kapličky sv. Anny jsme pokračovali na náměstí Svobody, kde se nachází hned několik objektů, vděčících císaři Ferdinandovi za svůj vznik či opravu.
Uprostřed náměstí stojí sousoší Nejsvětější Trojice. Toto barokní sousoší z roku 1708 z doby vlády Anny Marie Františky Toskánské je jednou z nejkrásnějších a nejvýstavnějších památek města. (obr. 8) Je chráněno jako kulturní památka České republiky. Jeho autory byli dvorní sochař velkovévodkyně Ondřej Dudke a kameník M. Hubner. Vzorem byl morový sloup ve Vídni v ulici na Příkopě (Graben) od Bernarda Fischera z Erlachu. . V roce 1860 byl stav sloupu alarmující, 150 let neopravované dílo bylo před zánikem. V témže roce byla provedena rozsáhlá renovace z peněz císařských manželů (obr. 9). Při renovaci byly odstraněny přítoky vody do kašen a vyměněny některé sochy. Poslední rekonstrukce sloupu proběhla v roce 2007.
Další významnou budovou na náměstí je klášter boromejek. Po přesídlení zákupského děkanství do nové budovy v říjnu 1857 navrhl zpovědník císaře Ferdinanda Hermann Dichtl (obr. 10), aby do uvolněného objektu byl umístěn malý klášter tohoto řádu. Této myšlenky se okamžitě chopila císařovna Marie Anna. Budova starého děkanství byla pro boromejky upravena ze soukromé pokladny císaře Ferdinanda, který na ni poskytl přes 4.000 zl. 29. září 1858 sem bylo uvedeno pět boromejek, které zde otevřely opatrovnu pro malé děti a pracovní školu pro dívky. V roce 1863 bylo rozhodnuto postavit pro boromejky nový klášter a zřídit na jeho údržbu i provoz opatrovny a školy zvláštní fond. Za tímto účelem byly zakoupeny dva domy na náměstí. Po jejich zboření byl 3. května 1864 položen základní kámen a do konce roku již byla stavba pod střechou. Ferdinand vytvořil pro boromejky nadaci, složenou ze čtyř částí s různým určením a boromejky se na oplátku zavázaly udržovat v Zákupech osm sester, z nich nejméně dvě zkušené učitelky, a otevřít v klášteře opatrovnu malých dětí a dívčí školu, kde se budou bezplatně učit stejné předměty jako v obecné škole, a navíc ještě dívčí práce. Mohly také nabídnout výuku francouzštiny a italštiny.
Klášter byl slavnostně vysvěcen 24. října 1865. Budova kláštera s novorománskými a pozdně klasicistními a novorománskými prvky dnes slouží jako pošta.
Poslední budovou na zákupském náměstí, spojenou s Ferdinandovým jménem, je zákupská radnice (obr. 11). Budova na severní straně náměstí byla postavena v pseudogotickém slohu v letech 1866 – 1867 na místě původního částečně ještě roubeného objektu. Na stavbu nové, zděné radnice byla zahájena veřejná sbírka. Žádost o finanční příspěvek byla předána také excísaři Ferdinandovi, který jí obratem vyhověl a poslal radním 5. 000 zlatých. Slavnostní otevření radnice se konalo 23. června 1867.
V další, poslední části našeho putování si povíme mj. o historii kapucínského kláštera.
Zaznamenala: Gabriela Kalinová
Seznam vyobrazení:
1. Hřbitov se Schönfeldskou kaplí
2. Náhrobek H. Gaubeho
3. Hrobka boromejek
4. Hrobka zákupských průmyslníků Leitenbergerů
5. Náhrobek F. E. von Schönfeld
6. Budova Nového děkanství
7. Kaple sv. Anny
8. Trojiční sloup s klášterem boromejek
9. Nápis odkazující na restaurování sloupu
10. Hermann Dichtl
11. Zákupská radnice, dnešní vzhled
