„Kačeři“ na Malostranském hřbitově

„Kačeři“ na Malostranském hřbitově

Kdo to jsou „kačeři“? Říkají si tak příznivci geocachingu. Jejich činnost spočívá v tom, že za pomocí GPS navigace vyhledávají úkryty, kde se nachází tzv. kešky (malé krabičky).

Je to něco mezi sportem, turistikou a snahou poznávat nová zajímavá místa.

O víkendu 7. a 8. 9. 2013 proběhla v Praze mezinárodní akce s názvem Geocachingfest  Europe 2013. V České republice je podle údajů zveřejněných v souvislosti s tímto mezinárodním setkáním kolem 70 tisíc Čechů, kteří se touto činností zabývají.

 

Co má tato činnost, společného s Malostranským hřbitovem? Náhody prý neexistují. Přesto. Náhodou jeden z „kačerů“, pan Jiří Tax, bydlí nedaleko Malostranského hřbitova. V loňském roce za mnou přišel, zda by naše Sdružení nepřivítalo pomoc „kačerů“ při úklidu nepořádku kolem plotu na Malostranském hřbitově. Vysvětlil mi, že jejich činnost nespočívá jen ve vyhledávání kešek, ale součástí jejich náplně je i dobrovolná aktivita, např. úklid nepořádku v lese, potocích, zkrátka kde je to zapotřebí. S troškou překvapení jsem nabídku přivítala. Nestává se příliš často, aby byl někdo ochotný zdarma, ve svém volném čase, dělat nepříliš zajímavou a docela namáhavou práci. Upozornila jsem, že o úklid kolem plotu se trvale stará SPH Malvazinky (práce nekonečná, po úklidu jsou tam okamžitě opět papíry, lahve, …), ale že přivítáme ochotu pomáhat se stříháním břečťanu na náhrobcích.

 

A potom to kačeři rozjeli. V minulém roce přišlo na brigádu 33 lidí, letos již 120 (někteří opakovaně). Ve „frontě“ je stále zhruba 75 lidí, ale polovina z nich už na brigádě byla a chce přijít znovu. Je neuvěřitelné, kolik lidí je v současné době ochotných po skončení práce v zaměstnání přijít, věnovat se fyzicky poměrně náročné práci a za to mít jedinou odměnu -pocit z dobře vykonané prospěšné práce. Díky panu Jiřímu Taxovi, který se stará o registraci zájemců o brigády ze strany „kačerů“, sám se jich také účastní a dokumentuje provedenou práci fotografováním, dochází na Malostranském hřbitově k podstatným změnám.

Pravidelných brigád se každý týden účastní kolem 10 lidí. „Kačeři“ dokázali nejen odstranit břečťan z mnoha náhrobků, sesbírat hromady skleněných střepů a dalšího odpadu, ale podařilo se jim objevit pod vrstvami zeminy i náhrobní mramorové desky, většinou příslušníků šlechty. „Kačerům“ patří poděkování také za to, že objevili místo hrobu rodičů Jana Nerudy (podstavec a povalený železný kříž).

 

Říká se, že dobrá zpráva nezaujme, musí být negativní nebo drastická, aby vzbudila pozornost. Doufám, že pozornost vzbudí i tato pozitivní informace, která je myšlena jako upřímné poděkování všem, kteří o záchranu Malostranského hřbitova usilují. Poděkování a obdiv patří v tomto případě především „kačerům“, a zvláště panu Jiřímu Taxovi. Je milé vidět a od nich samotných i vědět, jak je tato práce těší.

 

Na Malostranském hřbitově došlo v posledních třech letech k velkým změnám. Kdo hřbitov navštívil v minulosti a nyní, ten to určitě potvrdí. Většina náhrobků byla (a mnoho stále ještě je) pokrytá břečťanem. Často se kolem jdoucí domnívali, že jde o opuštěný židovský hřbitov.

Ke změnám začalo docházet po založení Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova na podzim roku 2010.

 

K další pozitivní změně došlo po nástupu nového ředitele SPH pana Mgr. Martina Červeného v roce 2011, s jeho příkladným vztahem k historii, která se na hřbitovech (nejen Malostranském), ukrývá.

Na mimořádně náročnou práci při obnovování zaniklých cestiček a odstraňování břečťanu, kterou dělali a dělají zaměstnanci SPH pod vedením p. Sylvy Dvořákové, navázali „kačeři“.

 

V Praze dne 18. září 2013

Jana Trojanová, předsedkyně

Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova v Praze

 

P.S.

Bylo by ovšem nespravedlivé nevzpomenout i na další brigádníky, kteří obětavě na Malostranském hřbitově pracují. Jsou to především členové Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a členové Matice české.