Heraldické památky Malostranského hřbitova

Ve středu 9. července uplynulo 180 let od narození předního českého spisovatele, básníka a novináře Jana Nerudy. Při této příležitosti připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova již druhé tajemné čtení na hřbitově, které se uskuteční v sobotu 19. července od 21,00 hod. Návštěvníci se budou moci zaposlouchat do Nerudových veršů i Povídek malostranských.

Jan Neruda se narodil v roce 1834 v dnes již neexistujících Újezdských kasárnách na pomezí města Smíchova a Malé Strany. Otec Antonín, vysloužilý dělostřelec a provozovatel trafiky, byl rozeným vypravěčem, malý Jan jej velmi rád poslouchal.

Neruda studoval nejprve na malostranském německém gymnáziu, maturoval však na gymnáziu Akademickém. Právě zde se potkává s kulturním hnutím i vlasteneckým ruchem. Dochází také do rodiny Františka Holiny (pohřben v rodinné hrobce na Malostranském hřbitově), jehož salon navštěvuje také např. K. J. Erben (byl původně pohřben na MH) či B. Němcová. Po maturitě krátce studuje práva, následně přechází na filosofii. Studia však neukončí a živí se jako novinář (Čas, Hlas, Národní listy, Květy), spisovatel (Fejetony, Hřbitovní kvítí, Malostranské povídky) či učitel češtiny a němčiny. V 60. a 70. letech procestoval celou Evropu, navštívil i Jerusalém a Káhiru. V roce 1891 umírá na rakovinu. Pohřben je na Vyšehradě.

Velkou inspirací pro Nerudovy básně i prózu byl Malostranský hřbitov v Košířích.  Neruda zde pohřbil oba své rodiče i přítele z mládí, Antonína Tollmanna. Atmosféru místa zachytil již ve své první básnické sbírce Hřbitovní kvítí. Jeho odraz nalezneme také ve sbírce Kniha veršů („Hrob ten otcův, matčin, mým též hrobem bude, povedeme spolu hospodářství chudé. Malý domek z hlíny, vlhké čtyři stěny, v něm však lásky, že jí, v širém světě není“). Hřbitov v Košířích krátce zmiňuje také v Malostranských povídkách, konkrétně v Psáno o letošních Dušičkách, Týden v tichém domě a Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku.

Téma smrti, pohřbů a hřbitovů se prolíná prakticky celou Nerudovou tvorbou. Kromě věcného popisu pohřebních aktů (Týden v tichém domě, O měkkém srdci paní Rusky, Doktor Kazisvět) a pocitů spojených se smrtí blízkých se v ní také odráží skutečnost, že každý život spěje k zániku. S přibývajícím věkem obsahuje jeho poezie více lyrických prvků. Jak uvedl Josef Hora ve své knize Poesie a život: „se stoupající zralostí věku se vyrovnával stále bezpečněji s chmurami, jež zavalily zcela drsného skeptika z doby "Hřbitovních písní". Smrt a nicota, jež ho pokoušely v mládí, neustupovaly ani později z jeho obzoru, ale nebyly už vládci, nýbrž spolupracovníky básníkova plánu.“

Zpracováno volně podle ŠINDLEROVÁ, Zuzana. HŘBITOVNÍ MOTIVY A MOTIVY SMRTI V DÍLE JANA NERUDY [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2014-07-14]. Dostupné z: https://theses.cz/id/f2169g/?lang=en;furl=%2Fid%2Ff2169g%2F. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce Doc. Mgr. Igor Fic, Dr.