Heraldické památky Malostranského hřbitova

Druhá část vycházky „Po stopách Josefiny Duškové“ proběhla v sobotu 2.3.2024 na Starém Městě. Předsedkyně našeho Spolku Alena Lehnerová přivítala zájemce (kterých bylo tentokrát mnohem více, nežli jsme čekaly). Vycházka, vedená členkou Spolku Gabrielou Kalinovou, začala u domu, kde se Josefina 6. března 1754 narodila a kde měl její otec, lékárník Anton Hambacher, lékárnu. Poté jsme prošli okolo domu U černého slunce, kde žila Josefina Hambacherová před svou svatbou (domovní znamení bohužel kvůli developerskému záměru není vidět). Seznámili jsme se s místem, kde stál Mozartův sklípek (Templová ulička), s bývalým hotelem Nová hospoda (nyní hotel U zlatého anděla) a s ním spojenou legendou, a dozvěděli se, kde se měl podle pražského německého spisovatele Alfreda Meissnera Mozart se slzami v očích naposled loučit s Prahou. K hostinci U tří sekerek, dnes již dávno neexistujícím, tehdy přišli jak Duškovi, tak i jiní pražští Mozartovi přátelé. Viděli jsem také místo, kde bydlel spisovatel Alfred Meissner, autor díla Rococo-Bilder (v češtině vyšlo pod názvem Mozart a Praha). Alfréd Meissner (1821–1885) byl vnukem profesora Karlo-Ferdinandovy univerzity Augusta Gottlieba Meissnera (1703–1807), který byl stejně jako Mozart svobodným zednářem a znal se osobně s Mozartem i s manželi Duškovými. Navštěvoval Bertramku a napsal text ke korunovační kantátě, kterou pak zpívala Josefina Dušková. U Stavovského divadla, které se v době Mozartových návštěv v Praze jmenovalo ještě Nosticovo, jsme si kromě obou světových premiér Mozartových připomněli i komorní vystoupení Josefiny Duškové na hudebních akademiích ve prospěch rodiny zesnulého Mozarta. Šli jsme okolo místa, kde stálo divadlo V Kotcích, kde měla svou pražskou premiéru Mozartova Figarova svatba, až k domu U tří zlatých lvíčků na Uhelném trhu, kde Mozart pracoval na své opeře Don Giovanni, než si ho Duškovi odvezli na Bertramku. U kostela sv. Jiljí jsme si připomněli Formanův film Amadeus – některé jeho scény byly natočeny na tomto místě. Okolo dominikánského kláštera, dlouholetého sídla pražské konzervatoře od jejího založení v roce 1811, jsme došli až k areálu Annenského kláštera. Tam se od roku 1795 nacházela Schönfeldská tiskárna, kde nechal Johann Ferdinand ze Schönfeldu (1850–1821) v roce 1796 vytisknout slavnou ročenku (Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag), stěžejní  pro poznání hudebního života v Čechách za Josefinina života. Bohužel se nám nepodařilo dostat do předsíně Zrcadlové kaple, kde se nachází slavná Mozartova bysta. Účastníci vycházky si ji mohli prohlédnout na fotografii z doby návštěvy salcburské prapravnučky autora Mozartovy bysty Emanuela Maxe, paní Moniky Reinerové. Památník byl zřízen v roce 1837 na podnět Bedřicha Dionysa Webera, ředitele pražské konzervatoře, hudebního skladatele a pedagoga Jana Křtitele Vitáska, nejlepšího žáka Josefinina manžela F. X. Duška, a muzikologa a mecenáše umění Jana Rittera z Rittersberku, který bydlel v nedalekých Papouškových lázních. Vycházku jsme skončili u Clam-Gallasovského paláce s připomínkou vztahů Josefiny i jejího manžela k této hudbymilovné rodině  – v archivu Clam-Gallasovské „Hausharmonie“ (kapely) se dochovalo 34 skladeb Františka Xavera Duška.
 

Informace, které jste si poslechli během obou vycházek, můžete slyšet ještě jednou při přednášce Klubu za starou Prahu (Hovory o Praze) v NTM dne 27. května 2024. Přednáška bude doplněna obrazovým materiálem, který při procházce nebylo z časových důvod možno ukázat, a novými fotografiemi ze Salcburku, týkajícími se Josefinina dědečka, salcburského starosty Ignáce Antona von Weiser. Sledujte proto naše webové stránky, kde bude přednáška včas ohlášena.