Heraldické památky Malostranského hřbitova

Jan Nepomuk Aaugustin Vitásek (22. 2. 1770 – 7. 12. 1839, Praha) působil jako hudební skladatel, klavírista, sbormistr, varhaník, hudební teoretik a pedagog. Základní hudební vzdělání získával od svého otce, učitele. Díky podpoře kněžny Lidmily Lobkoviczové studoval v Praze u Františka Xavera Duška hru na klavír. V devětadvaceti letech už byl Vitásek koncertním mistrem, známým jako nedostižný interpret Mozartova díla. Po mistrově smrti oddaně podporoval jeho rodinu a byl později jedním ze tří iniciátorů zřízení Mozartova památníku, který vznikl již v roce v pražském Klementinu. V roce 1800 se Vitásek stal koncertním mistrem, učitelem hudby a tajemníkem u hraběte Bedřicha Nostice, kde působil až do roku 1814. Po smrti Jana Antonína Koželuha byl jmenován kapelníkem a regenschorim v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. V roce 1830 se stal prvním ředitelem pražské varhanické školy, na které později studoval Antonín Dvořák. Vitásek zde setrval až své do smrti. Složil velké množství skladeb klavírních, symfonických a koncertů pro sólové nástroje. Známé je i jeho hudební drama David (celkem 5 dějství), které bylo v roce 1810 úspěšně uvedeno v pražském Stavovském divadle.

Náhrobek Jan Nepomuka Vitáska je dílem Josefa Maxe.