Heraldické památky Malostranského hřbitova

25.03.2013 18:00

V rámci Hovorů o Praze pořádaných společně s Klubem Za starou Prahu zveme na přednášku Gabriely Kalinové: "Heraldické památky Malostranského hřbitova", která je věnována Mojmíru Chromému a Vladimíru Pouzarovi.
Koná se v Národním technickém muzeu v bývalém kinosále.

Vstup volný.

Kalendář akcí

Přednáška restaurátora Petra Bény o jeho práci na Malostranském hřbitově

23.11.2016 17:00
Ve středu 23. 11. od 17 hodin v Galerii Portheimka představí restaurátor Petr Béna svou činnost na Malostranském hřbitově.  

Přednáška o historických hřbitovech - Hořín a Třebechovice pod Orebem

21.11.2016 17:00
Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech, která se opět uskuteční v pobočce městské knihovny na Smíchově. Seznámení s historickým hřbitovem v Hoříně, kde se nachází hřbitovní kaplí rodiny Lobkoviců z roku 1826 a kolem ní pohřebiště mělnické...

Přednáška Jany Bělové o funerální litině

09.11.2016 17:00
Na středu 9. 11. od 17 hodin je v Galerii Portheimka připravena přednáška odbornice na funerální litinu a spoluautorky publikace "Malostranský hřbitov: historie a současnost" Jany Bělové.  
<< 61 | 62 | 63 | 64 | 65 >>

Aktuality

Přednáška představila malíře Gustava Klimta

Na úterý 03.02.2026 jsme pro Vás přichystali další z přednášek našeho Spolku, tentokráte jsme se, u příležitosti loňského 100. výročí úmrtí „Zlaté Adély“,  zaměřili na malíře Gustava Klimta a jeho propojení s Čechami. Přednášející byla naše odbornice na česko-rakouské vztahy Gabriela Kalinová. Jsme rádi, že Vás přednáška zaujala a dostavili jste se v tak hojném počtu!

V úvodu přednášky jsme se dozvěděli o vídeňské výstavě věnované nedokončenému obrazu „Nevěsta“, jehož pozdějším majitelem byl Klimtův nemanželský syn českého původu Gustav Učický. Z Čech pocházel i malířův otec, který se ve svých 8 letech přestěhoval do Vídně. Jako jeho místo narození uvádějí české prameny obec Travčice u Litoměřic, rakouské zdroje pak Prahu. Gabriela Kalinová nám přiblížila i  Klimtovy návštěvy Prahy. Klimt ve svém dopise přítelkyni Emilii Flöge popisuje naše hlavní město jako „skutečně krásné“. Na počátku 20. století se v Praze uskutečnilo také několik jeho výstav. Zmínili jsme též Klimtovi moravské mecenáše – rodinu Primavesi nebo průmyslníky Karla a Leopoldine Wittgensteinovi. V rámci přednášky jsme se věnovali také moderním postupům při restaurování barev Klimtových obrazů (využití AI).

Detailně jsme hovořili o nejslavnější éře v tvorbě Gustava Klimta – „zlaté periodě“ (např. obrazy Judith nebo Zlatá Adéla). Umělcovo jméno je obvykle spojováno právě s použitím zlata v obrazech. Proč použil právě tuto techniku, není úplně jasné. Patrně jej ovlivnilo řemeslo jeho otce (zlatník) či návštěva italské Ravenny. Malíř byl ovlivněn i japonskou kulturou.

Přiblížili jsme si zejména osudy obrazu „Zlatá Adéla“, o kterém byl natočen film „Dáma ve zlatém“ (orig. Woman in Gold).

Gustav Klimt zemřel v únoru 1918 na zápal plic. O jeho pozůstalost se měl postarat jeho přítel Egon Schiele, který však záhy zemřel na španělskou chřipku.

A na závěr ještě souvislost s Malostranským hřbitovem: Manžel „Zlaté Adély“ Ferdinand Bloch-Bauer, majitel panství Panenské Břežany a Odolená Voda, nechal v roce 1914 opravit kostel sv. Klimenta v Odolené Vodě, jehož autorem je u nás pohřbený Kilián Ignác Dientzenhofer.

 


1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>