Heraldické památky Malostranského hřbitova

Letošní rok 2025 je neobyčejně bohatý na kulatá výročí. Jedním z nich je bezpochyby 150. výročí narození největšího pražského německojazyčného básníka Rainera Marii Rilkeho. Tento „básník smrti“ je zároveň pokládán za nejvýznamnějšího německy píšícího lyrika přelomu 19. a 20. století. Není však obecně známo, jak těsně jsou jeho rodina a literární začátky spojeny s českými zeměmi a zejména s Prahou. Náš Spolek Malostranský hřbitov, který pořádá pietní akty k životním jubileím osobností na hřbitově uložených (loni to byla Mozartova přítelkyně a hostitelka na Bertramce Josefina Dušková, letos slavný vedutista Vincenc Morstadt), se o něj zajímá hned z několika důvodů. Básník se totiž ve své druhé sbírce Obětina Lárům/Larenopfer (Lárové byli bůžkové domova), vícekrát věnuje právě hřbitovní problematice (v jeho básních jsou zmíněny Malvazinky i Olšany, a se svou pražskou přítelkyní Valerií Davidovou z Rhonfeldu (neteří českého básníka Zeyera) se často scházel u hrobu její babičky Gabriely. Na Malostranském hřbitově byl také 15. prosince 1853 pohřben básníkův dědeček, Johann Rilke (15.2.1788 Trmice u Ústí n. L. – 13.12.1853 Praha). Proto jsme se rozhodli již počátkem roku 2025 uctít básníkovo jubileum celou řadou akcí. Jedna z nich již proběhla – jednalo se komorní pietní akt organizovaný Spolkem Malostranský hřbitov u náhrobku rodiny Rilke na Olšanských hřbitovech dne 29.03.2025, v den narozenin Jaroslava Rilkeho von Rüliken, významného rakouského a českého notáře, poslance Českého zemského sněmu, prezidenta správní rady Ústecko-teplické dráhy, člena kuratoria České spořitelny a dalších podniků. Jaroslav Rilke von Rüliken, básníkův strýc, byl také jeho prvním podporovatelem.

 
Okolo původu rodiny Rilke se vynořilo mnoho legend, sám básník si liboval v pocitu, že je posledním potomkem starého šlechtického rodu. Pravda však byla mnohem prozaičtější: jak nám potvrdil náš přítel a spolupracovník, ing. Petr Polakovič, ředitel Muzea vystěhovalectví do Brazílie v Ralsku ‑Náhlově, který se severočeskými kořeny rodiny Rilke zabývá již léta, byl básníkův dědeček Johann Rilke správcem hospodářského dvora Ostroh (nikoliv Ostrov, jak se někdy nesprávně uvádí) hraběte Hartiga, kterému tehdy patřil zámek v Mimoni. Na tomto dvoře, který ležel blízko dnes již neexistující obce Svébořice (součást Ralska) se narodil jak básníkův strýc Jaroslav Rilke (který byl později jmenován čestným občanem Svébořic), tak i jeho otec Josef Rilke (25.9.1838). Obec Svébořice měla později význam i pro básníka samotného – poskytla mu domovskou příslušnost. Samotný básník se narodil 4. prosince 1875 Josefovi Rilkemu a jeho manželce Žofii, rozené Entzové (1841–1931), která vyrostla v Panské ulici v již neexistujícím malém paláci. Byl pokřtěn (relativně pozdě, dítě bylo předčasně narozené a velmi křehké) až 14. prosince téhož roku v blízkém kostele sv. Jindřicha.
 

Proto by mu náš spolek chtěl v tomto kostele věnovat tichou vzpomínku, a pokračovat pak v projektu tematickou vycházkou po objektech Starého Města spojených s básníkovým životem a dílem (zejména s jeho druhou sbírkou Larenopfer/Obětina Lárům). Kromě dobových fotografií bude vycházka, kterou povede kulturní referentka Spolku Gabriela Kalinová, znalkyně pražské německé literatury a kurátorka výstavy KafkaOrte, doprovázena také citací básní přímo věnovaných dotčeným místům. 
 

Tato akce začne dne 8. července 2025 v 17:00 hod. v kostele sv. Jindřicha, předpokládané trvání: 2 hodiny. Ve vycházkách po stopách Rilkeho básní bychom chtěli pokračovat (příští nás zavede na Hradčany a Malou Stranu, poté na Smíchov). Termíny vycházek i dalších akcí budou ještě specifikovány na stránkách Malostranského hřbitova (www.malostranskyhrbitov.cz).
 

Celý cyklus bude zakončen tam, kde historie rodu Rilke začala – v severních Čechách, v Muzeu vystěhovalectví do Brazílie v Ralsku - Náhlově, dne 6. prosince 2025. Vzpomínkový akt a přednáška bude spojena s procházkou na zaniklý dvůr Ostroh, kterou povede ing. Petr Polakovič.  

Zaznamenala: Gabriela Kalinová